Biologická ochrana proti obaleči jablečnému

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) je v jablečných sadech obávaným škůdcem. Každý rozumný sadař s tímto motýlem počítá a pečlivě proti němu plánuje ochranu. K dispozici má řadu moderních prostředků, mezi něž patří feromonové matení samců, skupina chemických insekticidů, přípravek na bázi bakterie Bacillus thuringiensis a také signalizační nástroje v podobě feromonových lapačů. Přesto vypracování efektivního plánu ochrany pro danou lokalitu není lehký úkol a každá chyba může znamenat i desítky procent ztrát při sklizni.

Trendem moderního zemědělství jsou metody přátelské k životnímu prostředí, mezi něž patří i biologická ochrana rostlin. Tento způsob ochrany se stále více dostává do povědomí pěstitelů rozličných plodin a každoročně je na poli výzkumu uskutečněna řada studií, které napomáhají úspěšnému šíření biologické ochrany rostlin. Ne jinak je tomu v případě obaleče jablečného. Podívejme se nyní na několik zajímavých možností jak využít biologickou ochranu proti tomuto škůdci.

Virus granulózy obaleče jablečného
Jedním z nejúčinnějších patogenů obaleče je virus granulózy obaleče jablečného (CpGV). Tento virus z čeledi Baculoviridae byl poprvé izolován právě z infikované housenky obaleče v roce 1964 v Mexiku. Pro virus je typické, že virové partikule jsou obklopeny lipofilním bílkovinným obalem, přičemž tvoří shluky, tzv. granule, viditelné i pod optickým mikroskopem. Výhodou viru, je jeho vysoká selektivita, přičemž působí pouze na obaleče jablečného a několik blízce příbuzných druhů. Housenka se může nakazit při zažírání do plodu, pohybu po ošetřeném povrchu listu a dále při líhnutí z vajíčka, které bylo zasaženo postřikem viru. Poté co se dostanou virové partikule do těla housenky, je rozpuštěn jejich obal v alkalickém prostředí střeva. Následně prostupují uvolněné viriony buněčnými membránami střevního epitelu a hemolymfou, následně pak putují do tukového tělesa. Tam se virus pomnoží. Ke smrti dochází ve stavu, kdy je celé tělo vyplněné virovými partikulemi schopnými další infekce. Viry z uhynulé housenky jsou zdrojem další nákazy.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2010.