Výsadby třešní se každoročně rozšiřují. Současný trend s vyšším podílem nových výsadeb třešní je dán uspokojivou poptávkou po zejména konzumních tzv. tmavých třešních. Tento zájem o pěstování třešní je umocněn nabídkou velmi perspektivních českých odrůd a novými málo vzrůstnými podnožemi, které umožňují významně intenzifikovat produkci třešní. V nově budovaných výsadbách třešní jsou tmavé chrupky určené ke konzumu zastoupeny 80 % ploch.
Význam ekonomického hodnocení efektivity pěstování má zásadní význam pro dosažení konkurenceschopnosti českých pěstitelů na evropském trhu. K jejímu hodnocení byla použita výsadba štíhlých vřeten třešní v trvalém zatravnění s herbicidně udržovanými příkmennými pásy a to ve dvou výměrách, deseti a třiceti hektary. Efektivita byla hodnocena na základě cenové politiky v roce 2007. Potřebná měření, získávání technicko-ekonomických údajů a sestavovování modelových technologických postupů bylo prováděno v letech 2001 až 2006. Ve výsledcích jsou uvedeny náklady na jednotlivé pracovní operace při ošetřování plodné výsadby za jedno vegetační období. V nákladech na pracovní operace jsou zahrnuty jak náklady na provedení operace, mzdové náklady, tak i náklady na materiál (postřiky, hnojiva). Na základě hektarových nákladů na technologický postup a tržeb za prodané ovoce byly stanoveny minimální hektarové výnosy pro pokrytí nákladů. Pro hodnocení efektivity byl využit program Agrotekis.
Stanovením efektivity různých skupin mechanizačních prostředků se zabývá řada autorů. Se zaměřením na oblast ovocnářské produkce však jen výjimečně. V zahraničí, např. SRN Kadisch (1999) a Walg (2000). Pro podmínky ČR např. Fic (1990), Sem (1998), Mach (2001).
Oblastí optimalizace mechanizačních prostředků v procesech rostlinné výroby se zabýval např. Kavka (1994), nebo podporou poradenské činnosti např. Abrham (1994). Pro oblast vinohradnictví prováděl modelové výpočty nákladovosti na stroje Zemánek(1997), Burg a Zemánek (2006).
Celý text článku v tištěné verzi naleznezte v časopisu Zahradnictví č. 1/2010.
Text a foto Ing. Sylva Lukeštíková, MU v Brně, ZF v Lednici
