Květopas jahodníkový – škůdce nejen jahodníku

Květopas jahodníkový (Anthonomus rubi) je odborníkům i široké veřejnosti dobře známý jako pravidelně se vyskytující významný škůdce jahodníku. Je běžným obyvatelem zahrad, sadů, parků, ale také lesních pasek a křovinatých strání. Vyskytuje se hojně nejen na území naší republiky, ale i ve většině evropských států.

Příhodné podmínky pro jeho vývoj a přežívání panují často na zahrádkách drobných pěstitelů, kde skladba pěstovaných okrasných i užitkových rostlin bývá zpravidla velmi pestrá a květopas jahodníkový má tak ideální příležitost v maximální míře využívat nabízené potravní zdroje.

Vajíčka kladou do poupat
Tento drobný nosatcovitý brouk dorůstá velikosti kolem tří milimetrů. Černě zbarvené tělo bývá pokryté hustými, šedavými chloupky. Hlava je u brouků charakteristicky protažená v dlouhý štíhlý nosec, na jehož konci jsou kousavé ústní orgány. Zimní období přečkávají dospělí jedinci v přírodě v různých úkrytech. V průběhu jara, obvykle od poloviny dubna, v závislosti na teplotách, brouci opouštějí místa, kde přezimovali a začínají aktivně vyhledávat vhodné rostliny pro příjem potravy. Lze je nalézt na různých rostlinách, nejčastěji ale na zástupcích čeledi růžovitých. Samičky po spáření kladou vajíčka do pletiv květních poupat jen některých druhů živných rostlin, především jahodníků, maliníků, ostružiníků a také růží. Vajíčka jsou kladena jednotlivě do předem připravené hluboké jamky v pletivech poupat, kterou samička vykouše pomocí ústních orgánů a po nakladení vajíčka ji následně zalepí sekretem. Poté samička poškodí žírem květní stopku těchto poupat. Pletiva stopky v místě výkusu ztmavnou. Zásobování vodou a výživa poškozených poupat je přerušena a jejich další vývoj je zastaven. Napadená poupata pozvolna zavadají, visí na zbytcích žírem nepoškozených pletiv, postupně hnědnou, sesychají a zpravidla po několika dnech odpadávají z květních stopek. Jedna samička může vyklást až několik desítek vajíček. Do rozkvetlých květů samičky vajíčka již nekladou. Vývoj beznohých larev, které dorůstají délky kolem tří milimetrů a mají špinavě bíle zbarvené tělo s tmavou hlavou, trvá ve spadaných poupatech přibližně tři týdny. Larvy konzumují vnitřní pletiva poupat, ve kterých se nakonec i kuklí. Brouci nové generace se po vylíhnutí jen krátce živí pletivy listů a případně i květů různých rostlin a záhy si vyhledávají vhodné úkryty, ve kterých zůstávají po zbytek sezóny a následně pak i přezimují až do jara příštího roku. Pokud samičky nevykladou všechna svá vajíčka na rostlinách jahodníků, vyhledávají dostupná poupata dalších druhů živných rostlin – např. maliníků, ostružiníků a růží, která poškozují podobným způsobem.

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2010.