Podle statistických údajů evidujících počet stromů byla u nás v minulosti švestka (slíva) domácí (Prunus domestica) po jabloních druhou nejrozšířenější ovocnou dřevinou. Počet stromů švestky však ke konci minulého století výrazně poklesl. V posledních letech však zájem o švestky stoupá a projevuje se to i nárůstem nových výsadeb švestek. Péče o dobrý zdravotní stav této ovocné dřeviny a sklizených plodů je středem zájmu ovocnářů a rostlinolékařů a v končené fázi i konzumentů.
Koncem srpna a začátkem září 2009 byla v obchodech s ovocem a na tržištích vcelku bohatá nabídka plodů švestek. V některých partiích zboží, např. z Litoměřicka, byl však neobvykle vysoký podíl plodů (pětina, někdy až třetina i více) u nichž se větší či menší část povrchu slupky svým zbarvením a strukturou lišila od nepoškozené části slupky. V tomto příspěvku informujeme o výsledcích šetření příčin tohoto narušení.
Dva typy příznaků
Na postižených plodech švestky odrůdy ´Stanley´ jsme zaznamenali dva odlišné typy příznaků, na jejichž vzniku se podílely rozdílné příčiny. Oba typy příznaků mají společné to, že se vytvořily v reakci na nepříznivé vnější faktory. Na určité časti plochy slupky se vytvářilo pletivo tvořené několika vrstvami kutinizovaných buněk, tj. buněk, jejichž buněčné stěny jsou vyztuženy voskovitými látkami chemicky příbuznými se suberinem (vyskytuje se v korkových buňkách povrchových pletiv). Pokožkové buňky impregnované kutinem jsou lépe chráněny před nadměrným výparem a před vnějšími vlivy, včetně patogenů. Kutinizované buňky však ztrácejí elastičnost. Jak se plod zvětšuje, pletivo tvořené kutinizovanými buňkami praská. Povrch postižené slupky se liší od zdravého pletiva odlišným zbarvením a strukturou povrchu.
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2010.
Foto Ing. Václav Krejzar, Ph.D.,
