Již od roku 1992 funguje na území České republiky Zelinářská Unie Čech a Moravy (ZUČM). Vedle zastupování zájmů všech prvovýrobců zeleniny ve vztahu k orgánům státní správy či organizace odborných exkurzí pořádá každoročně setkání svých členů. Ti se letos koncem ledna opět sešli v olomouckém Regionálním centru na již 19. společném rokování. Příspěvky členů ZUČM i pozvaných přednášejících z řad vědeckých institucí či státní správy se dotýkaly mnoha aktuálních témat.
Přivítání hostů z Čech i ze zahraničí se ujal předseda ZUČM Ing. Jaroslav Zeman. Poděkoval všem, kteří se dostavili. Ze zhruba 500 pěstitelů zeleniny v ČR je členy ZUČM 185 právnických a fyzických osob, kteří dohromady disponují plochou větší než 75 % celkových ploch zeleniny.
Jak dopadl rok 2009?
Trend poklesu ploch zeleniny pokračoval i v loňském roce. Určité výkyvy se projevovaly u košťálových zeleninách, problémy jsou např. u pěstování květáku na Jižní Morava, značný pokles ploch zaznamenalo i pekingské zelí. Úbytek dřeňového hrachu vznikl především díky úbytku zpracovatelských kapacit. Ostatní plodiny dopadly standardně, i ceny odpovídaly rokům předcházejícím. Proti dřívějším dobám se na našem trhu tolik neprojevila produkce Poláků. Problémem budoucnosti se může stát i komodita česneku, který v poslední době zahlcuje nekvalitní čínská produkce. Teplomilné zeleniny měly díky nízkým jarním teplotním podmínkám zpomalený vývoj.
Meziroční pokles zeleniny v loňském roce se odhaduje na 1500 hektarů a více než 23 tisíc tun. Producenti by se podle Zemana měli zaměřit na plodiny, u kterých je v našich podmínkách možné dosáhnout kvalitní a optimální výnosy. Jedná se např. o celer, cibule, hrách, kapusty, květák, brokolice, mrkev, okurky nakladačky, špenát či zelí. Tyto plodiny by mohly zaplnit dalších 4100 hektarů. Základem je však domluva s řetězci a odbytovými organizacemi, abychom produkci prodali. Jinou věcí je produkce plodové zeleniny, kde jsme schopni zásobit náš trh z pěti procent.
Výši produkce ovlivňují klimatické podmínky. Loni některé pěstitele poškodila lokální krupobití. Nezbytnými se stávají závlahy, na které je možné čerpat dotace z programů (teď např. repasování). Je nezbytné si uvědomit, že pokud voda slouží k pokrytí vláhového deficitu, tak se neplatí.
Bezmála 80 % české produkce směřuje do nadnárodních řetězců a hypermarketů. Velkoobchody si udržují deset procent trhu. Problémem jsou zpracovatelské kapacity. Mrazíren a konzerváren stále ubývá, což do budoucna přinese úbytek ploch zelenin.
Největší část produkce je skladována ve větraných skladech (64 %), chlazené sklady 34 % a ve skladech s řízenou atmosférou je jedno procento produkce. Celkem je možné naskladnit přes 123 tisíc tun zeleniny.
Spotřeba zeleniny v České republice má již po tři roky stoupající tendenci. Podle odhadu Ministerstva zemědělství dosáhla v roce 2008 82,8 kg na obyvatele.
Propagace zeleniny
Další z aktivit ZUČM jsou prezentační akce směřující ke konečnému spotřebiteli. V roce 2009 se produkce českých zelinářů představila mj. v Poslanecké sněmovně, na veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích, na Zahradě Čech v Litoměřicích či na podzimním Hortikomplexu v Olomouci. Zde ZUČM získala cenu a pohár předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Miroslava Vlčka.
Další z možností zviditelnění české zelinářské produkce je i zařazení do národní značky kvality potravin Klasa. Na začátku letošního roku bylo oceněno 1325 výrobků, některé z řad čerstvé či zpracované zeleniny. Problémem pro čerstvé plodiny může být změna kvality v průběhu prezentace, lepší je usilovat o tuto značku pro zabalené výrobky. O tom, že do povědomí trhu se dostává i zelenina pěstovaná v integrované produkci svědčí i zájem představitelů Penny market o dodávky této zeleniny. Po dvou letech zkušebního provozu získává přihlášený pěstitel certifikát IPZ na jeden rok. Ten je platný pouze jeden rok a po splnění podmínek roku předcházejícího je znovu udělen. Od roku 2007 mohlo používat ochrannou známku IPZ 38 producentů, v roce 2009 o ni zažádalo 80 pěstitelů s výměrou bezmála pět tisíc hektarů.
Podpory a dotace do zelinářství
Ing. Eva Divišová, ředitelka rostlinných komodit Ministerstva zemědělství, pohovořila o možných dotacích a podporách o které mohou zelináři usilovat. Komodita ovoce a zelenina se projevuje vysokými dovozy a nízkými cenami. K úbytku dochází na poli zpracovatelských kapacit, což má dopad na plochy i počty pěstitelů. Stabilizačním prvkem se stává produkce v integrovaném systému pěstování.
Zelináři mohou čerpat dotace z národních i unijních prostředků Vedle nich je vyplácena jednotná platba na ha (SAPS – 3 710 Kč) a národní doplňková platba (TOP UP 1100 Kč/hektar). Tyto jednotné platby na hektar jsou sice administrativně jednoduché a spravedlivé, neberou však na vědomí citlivé sektory jako je např. zelenina.
Po vstupu do EU přišlo mnoho reforem – jako první cukr, druhý reformovaný byl sektor ovoce a zeleniny. Reforma měla zvýšit konkurenceschopnost sektoru, zajistit výraznější sdružování producentů pro lepší odbyt.
Přišla krize
Viceprezident Agrární komory České republiky Ing. Jindřich Šnejdrla považuje rok 2009 za ten nejhorší od dob transformace. Došlo k propadu všech komodit a ke zhoršení situace všech zemědělských podniků. Tento problém se projeví i v letošním roce.
Pro rok 2010 se AK ČR se soustředí na boj o dotace a zvýšení cen zemědělských komodit. Její snahou je srovnání podmínek se starými zeměmi EU, které však mají obrovskou averzi ke změně společné zemědělské politiky. Podle slov viceprezidenta je potřebné se zaměřit na soběstačnost ve spotřebě potravin, která může mít vliv na cenu potravin na trhu. Cestou pro zemědělce může podle jeho slov být i nepotravinářská produkce zemědělské výroby.
Za zelináři do Olomouce zavítal i předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Miroslav Vlček. Prohlásil, že je nezbytné vyrovnání podmínek se starými zeměmi EU a zajištění potravinové soběstačnosti ČR. Vedle produkce potravin zajišťuje zemědělství i tvorbu a údržbu krajiny.
Problematika ochrany plodin
Se stavem aplikace nových předpisů a nařízení Evropského parlamentu (EP) a rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh seznámil návštěvníky Zelinářských dnů Ing. Pavel Minář, Ph.D, vedoucí sekce přípravků na ochranu rostlin ze Státní rostlinolékařské správy. V platnost by v blízké budoucnosti měly vstoupit dvě novely zákona č. 326/2004 Sb. O rostlinolékařské péči a novely prováděcích předpisů. Povolení přípravku k uvedení na trh bude i nadále v kompetenci jednotlivých zemí. Přípravek se smí i nadále povolit pouze tehdy, jestliže žadatel prostřednictvím odborných studií doložil, že přípravek je bezpečný a dostatečně funkční. Nové je zonální hodnocení, kdy žadatel předkládá dokumentaci zpracovanou pro celou zónu. Dokumentace k odbornému hodnocení se bude dodávat v angličtině. Žádost se bude současně předkládat ve všech zemích, ve kterých chce žadatel získat povolení (to stále nezabrání firmám částečně parcelovat trh). Jedna nebo více zemí provádí hodnocení (na základě návrhu předkladatele) ve lhůtě 12 měsíců. Na 6 měsíců se zkracuje lhůta pro dodání chybějících dat (pokud není dokumentace předložena, žádost je zamítnuta). Po vyhodnocení se registrační zpráva pošle všem zemím zóny a proběhne její připomínkování. Země, která provedla hodnocení, rozhodne o udělení či neudělení povolení, ostatní země rozhodnou obdobně.
Možnost vzájemného uznání registrace existuje již dnes, do budoucna se upraví. Základní podmínkou je soulad přebíraného hodnocení s předpisy EU. Přebírající země již neopakuje hodnocení, pouze posuzuje, zda posouzení rizik a jeho závěry jsou platné i pro podmínky v přebírající zemi. Po červnu 2011 bude nově možné vzájemného uznání registrace v případě veřejného zájmu. Žádost může podat osoba jiná, než držitel práv k přípravku, např. pěstitelský svaz, výzkumná instituce i sám pěstitel. Podmínkou je doložení veřejného zájmu. Žadatel bude nucen zajistit překlady návodu k použití a hodnotící zprávy, s výjimkou anglického či slovenského jazyka.
O rozšířené použití registrovaného přípravku může v současné době žádat pouze pěstitelský svaz či vědecká instituce, do budoucna to měl být i držitel registrace přípravku. Použití musí být rozsahem minoritní (což u zeleniny zahrnuje všechna použití). Použití je na vlastní riziko pěstitele, protože předmětem posouzení není v tomto případě účinnost přípravku a rizika pro ošetřovanou plodinu. Nově přibyla i možnost vzájemného uznání minoritních použití.
Za hlavní problémy v registraci přípravků do zelenin označuje Ing. Pavel Minář chybějící studie k reziduím, poplatky resortu ministerstva zdravotnictví a ochranu předložených studií. Často diskutovaná délka registračního řízení bude ve všech zemích EU novými předpisy sjednocena. Česká republika v současné době patří mezi průměr v EU (dnes v průměru 15 měsíců, zákonná lhůta je 24 a do budoucna 12). Dá se říci, že délka povolovacího procesu jednotlivých zemí se dnes od severu na jih prodlužuje.
Nové nařízení nebude mít po svém zavedení podle Ing. Pavla Mináře výrazný efekt na množství účinných látek povolených v EU. Kriteria pro hodnocení látek zatím nejsou upřesněna a na metodikách pro jejich posuzování se pracuje.
Tři roky IPZ jsou za námi Ředitel odboru přímých plateb a environmentálních podpor SZIF Ing. Vítězslav Vopava zhodnotil zkušenosti z výsledků administrace a provedených kontrol SZIF u IPZ. Podle jeho slov vyplácení podpor nepřináší žádné problémy. Pro splnění podmínek pro IPZ je nutné dodržovat Agroenvironmentální nařízení, Cross compliance a speciální podmínky pro titul IPZ. Žádosti musí o poskytnutí dotace o zařazení do IPZ musí být dodána do 15. května , Od 1. listopadu loňského roku byla zprovozněna i datová schránka. Pokud ji někdo využije, je žádosti potřeba posílat na datovou schránku SZIF nikoliv ministerstva zemědělství.
Nejvíce žádostí bylo zařazeno v roce 2007, a to 69 žádostí na necelých 15 hektarů. Rok 2009 přinesl 11 žádostí na 1,2 tisíce hektaru. O poskytnutí dotace v roce 2009 zažádalo 80 zájemců s plochou 4,92 tisíce hektarů. Mezi tyto pěstitele se rozdělí maximálně 58,05 milionů Kč. Nejvíce žadatelů pěstuje hlávkové zelí, cibuli kuchyňskou, celer bulvový a mrkev obecnou. Zajímavým zjištěním je stoupající tendence podávaných žádostí.
Všechny žádosti prochází administrativní kontrolou, u pěti procent žadatelů probíhají kontroly na místě. V roce 2009 byly nalezeny dvě porušení u čtyřech kontrolovaných žádostí. Následuje výpočet dotace, rozhodnutí o poskytnutí dotace a platba dotace. Pěstitel zařazený do IPZ obdrží 440 eur na hektar. Pro rok 2009 se počítá s kurzem 26,825 Kč/e (11803 Kč/ha). Pro rok 2010 bude 11565,4 Kč na hektar. Maximální dotace na jeden hektar v případě požadavku IPZ (s platbami SAPS, top-up) v roce 2007 až 2009 přesahovala 16 tisíc na hektar.
Kam s ní?
S alternativními způsoby odbytu zeleniny seznámil účastníky Zelinářských dnů Ing. Radek Smotlacha, tajemník ZUČM. Pro malé pěstitele je často velmi problematické vyhovět stále se stupňujícím požadavků nadnárodních řetězců. Pro ně může být jednou z vhodných alternativ prodeje prodej biozeleniny.
Ke konci loňského června hospodařili producenti biopotravin na více než 390 tisících hektarů. To je bezmála deset procent z celkové rozlohy zemědělské půdy v ČR a mezi ostatními evropskými zeměmi tak zaujímáme 5. místo. Podle Ing. Radka Smotlachy dosahují plochy biozeleniny 300 hektarů a pěstuje je mezi 20 a 70 pěstiteli. Pro prodej této zeleniny je především vhodný systém bedýnkového prodeje. Jedná se o bednu či tašku s osmi až deseti kilogramy namíchané zeleniny. Obsah bedýnky i cena (200 až 400 Kč) se mění podle sezóny.
Nejen popsané, ale i mnoho dalších přednášek čekalo na návštěvníky letošních Zelinářských dnů. Kdo měl zájem, mohl v předsálí přednáškového sálu regionálního centra Olomouc probrat s ostatními pěstiteli aktuální problémy či shlédnout prezentace mnoha specializovaných firem. V odpoledních hodinách prvního dne se uskutečnila i Valní hromada a večer zbyl čas i na přátelské popovídání s přáteli a kolegy.
Text a foto Helena Piková
