Mečíky s ohledem na svou nízkou konkurenční schopnost jsou velmi vnímavé k zaplevelení, které může způsobovat nejen snížení intenzity růstu (nižší příjem živin, vody a světla) v důsledku čehož dochází ke snížení velikosti a počtu květů, ale je inhibován také růst nových hlíz. Z těchto důvodů je velmi důležité, aby byly porosty těchto květin udržovány bez plevelů po celou vegetační dobu, jež je u mečíků poměrně dlouhá. To klade velké nároky na účinnost, ale také délku reziduálního působení herbicidů používaných v porostech mečíků.
V České republice s ohledem na malé tržní plochy většiny okrasných rostlin nejsou registrovány téměř žádné herbicidy. Do mečíků jsou registrovány pouze přípravky Basta (glufosinate), Goltix (metamitron) a Lontrel (clopyralid), které však mají relativně úzké plevelné spektrum či omezený aplikační termín a tudíž je obtížné udržet bezplevelný porost po celou vegetaci. Údržba porostu mechanickými zásahy (pletí a plečkování) je časově, potažmo finančně velmi náročná, a proto se hledají možnosti selektivního použití dalších herbicidů. Cílem našich pokusů bylo poskytnout pěstitelům základní přehled o možnostech selektivního preemergentního i postemergentního ošetření proti plevelům v porostech mečíků.
Preemergentní ošetření Protože hlízy mečíků se vysazují poměrně hluboko (8 až 12 cm), bývá preemergentní ošetření (půdní herbicidy) velmi selektivní (podobně jako u brambor se často využívá poziční selektivity). Pouze při mělčí výsadbě a na extrémně lehkých půdách mohou být příznaky fytotoxicity četnější a výraznější, především po vydatných srážkách (závlaze) po aplikaci. Naopak, v suchých podmínkách účinnost řady půdních herbicidů selhává. V našich pokusech jsme testovali šest půdních herbicidů s odlišnými účinnými látkami: Stomp 400 SC – 5 l/ha (pendimethalin), Racer 25 EC – 2,5 l/ha (flurochloridone), Boxer – 5 l/ha (prosulfocarb), Merlin 75 WG – 150 g/ha (isoxaflutole), Sencor 70 WG – 1,5 kg/ha (metribuzin) a Goal 2 EC – 1,5 l/ha (oxyfluorfen). Jejich aplikace byla provedena dva týdny po výsadbě (týden před vzejitím mečíků).
Všechny zkoušené herbicidy vykázaly velmi dobrou selektivitu k mečíkům (fytotoxicita do 15 % - viz graf 1), přičemž v suchých letech nebyla fytotoxicita u většiny přípravků pozorována vůbec. Rozdíly v citlivosti mezi testovanými kultivary mečíků byly zaznamenány pouze u herbicidu Goal 2 E (fytotoxicita 5 – 10 %) a Merlin 75 WG (0 – 15 %). Fytotoxicita způsobená herbicidem Goal 2 E se projevovala nekrózami na nejmladších listech, které byly zřejmě zasaženy odrazem kapek deště od ošetřené půdy (obr. 1). Fytotoxicita způsobená ostatními herbicidy se projevovala především zpomalením růstu, případně drobnými chlorózami až nekrózami na listech. Byla pozorována pouze krátce po aplikaci (při vzcházení), přičemž gladioly rychle regenerovaly a v době květu již nebyly pozorovány žádné příznaky poškození. Někteří zahraniční autoři zaznamenali vyšší poškození mečíků u herbicidů obsahující účinné látky oxyfluorfen (Goal, Galigan) a clomazone (Command), přičemž tyto přípravky byly použity v relativně vysokých dávkách. Naopak některé herbicidy, např. Sumimax (flumioxazin) jsou v zahraničí používány v mečících dokonce až v několikanásobně vyšších dávkách (200 – 400 g/ha) aniž by způsobovaly výraznější fytotoxicitu. Na extrémně lehkých půdách se ale zvyšuje se riziko fytotoxicity, zatímco na těžších, humózních půdách se prodlužuje perzistence v půdě (možné reziduální působení na následnou plodinu).
Poměrně dlouhé období od výsadby do vzejití gladiol (dva až čtyři týdny) skýtá prostor pro využití listových neselektivních herbicidů (Basta, Roundup, TouchDown, Dominator, atd.), především na pozemcích zaplevelených vytrvalými plevely, nebo při použití preemergentních půdních herbicidů s omezeným kontaktním listovým působením (Stomp, Boxer, Racer, atd.). V těchto případech bývá vhodná TM kombinace glyphosátového a půdního herbicidu. Preemergentní aplikaci je pak možné provést až těsně před vzejitím mečíků, což prodlouží délku reziduálního působení půdních herbicidů.
Text a foto Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., ČZU Praha
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 4/2010.
