Pěstování růží v Průhonicích má dnes více než stoletou historii. Zakladatel zámeckého parku hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca vybudoval rozárium na dvou terasách jižního svahu v těsném sousedství zámku. Dodnes se v Průhonicích pěstuje stará plnokvětá pnoucí růže ´Turner´s Crimson Rambler´, která byla vysazena na loubí, jež tvořilo osu rozária.
O šíření nových druhů a odrůd růží se rovněž zasloužila Dendrologická společnost, což je zdokumentováno v několika katalozích. Růže se v Průhonicích také šlechtily a mezi prvními je uváděna dosud pěstovaná Rosa multiflora ´Marietta Silva Tarouca´ (R. polyantha ´Kolibri´ x ´Crimson Rambler´) z roku 1925. Od těch dob zde bylo vyšlechtěno dalších 25 odrůd. V sedmdesátých letech se šlechtění růží věnoval Ludvík Večeřa, z jehož dědictví se stále pěstují růže ´Milevsko´ a jedinečná červeně kvetoucí pnoucí růže ´Ludvík Večeřa´, která byla po svém šlechtiteli pojmenována až po jeho smrti. V osmdesátých letech se šlechtěním růží v Průhonicích věnoval Vojtěch Benetka, který se zaměřil především na šlechtění zimovzdorných pnoucích růží, ale také na šlechtění růží odolných k zasolení, využitelných jako doprovod komunikací. Jeho dosud poslední registrovanou odrůdou je růžově kvetoucí pnoucí růže ´Rudolfína´ z roku 2002.
Růže patří k nejstarším kulturním rostlinám a to se také projevilo na nesmírném bohatství odrůd. Dnes jsou registrovány tisíce odrůd, v našich klimatických podmínkách se ale daří omezenému počtu. Proto byl v Průhonicích již na konci sedmdesátých let založen první srovnávací pokus širokého sortimentu pnoucích a sadových růží. Od té doby došlo opět k výraznému posunu ve šlechtění růží, a mimořádnou pozornost dnes věnují šlechtitelé křížení růží rezistentních k chorobám listů. V roce 2001 jsme proto obnovili sortiment pnoucích růží, kdy se základem kolekce staly nejcennější odrůdy z posledního srovnávacího pokusu. Dnes je tak možné porovnat širokou škálu šlechtění od historických odrůd až po nejnovější křížence.
Metodika hodnocení
Pro srovnání jsme využili německou metodiku hodnocení (Allgemeine Deutsche Rosenneuheitenprüfung – Všeobecné německé testování nových odrůd růží). Tato metodika umožňuje neustálé porovnávání kvality nových odrůd. Vychází ze sběru dat po dobu tří let, což je nejslabší stránka tohoto způsobu, přesto se jedná o nejobjektivnější způsob hodnocení růží. Rostliny se začínají hodnotit druhým rokem po výsadbě, tedy v době po dostatečném zakořenění. Mrazuvzdornost odrůd posuzujeme jen jednou ročně v polovině dubna, v době řezu keřů. Vitalita je vlastnost popisující bujnost a regenerační schopnosti rostliny. Tu posuzujeme dvakrát v průběhu vegetačního období a to na začátku června, kdy postihneme reakci keře na jarní řez, a v srpnu, kdy můžeme posoudit sílu růstu po hlavním období květu. Dvakrát posuzujeme také tvar poupěte a květu, ale i mohutnost a typ laty, kdy je upřednostňováno volné rozložení květů, které zvýrazní tvar květu. U mohutných lat se často tvar květu zcela ztrácí, jsou li květy nasazeny příliš hustě. Ostatní vlastnosti posuzujeme šestkrát v průběhu vegetačního období. Tři termíny postihují první období květu (červen až červenec) v odstupu asi dvou týdnů, další tři termíny sledují chování růží v druhém období květu (srpen – říjen) v odstupu jednoho měsíce. Jednou z nejdůležitějších vlastností je rezistence k chorobám listů a to jak k padlí růžovému, tak především k černé skvrnitosti listů. Další důležitou vlastností je posuzování bohatosti kvetení a trvanlivosti květů, stálost barvy v průběhu kvetení, intenzita vůně, schopnost samočištění odkvetlých květů a hodnocení celkového estetického dojmu.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2010.
Text Zdeněk Kiesenbauer, VÚKOZ, v.v.v., Průhonice
Foto RNDr. Jiří Žlebčík
