Trávníky různého typu (okrasné, užitkové, sportovní, krajinné) složené z travních druhů mírného pásma, jsou vystaveny v letním období řadě nepříznivých povětrnostních vlivů. Mezi nejdůležitější patří nedostatek vody v půdě a vysoké teploty (zejména noční), tedy faktory, na které je většina odrůd jílku vytrvalého, kostřavy červené a lipnice luční velmi citlivá.
Totéž platí i o doplňkových trávníkových druzích (kostřava ovčí, kostřava rákosovitá, poháňka hřebenitá, psinečky a další druhy). Snížený nárůst travní nadzemní i podzemní hmoty, zhoršení užitkových i estetických vlastností trávníků bývá zahrnuto pod pojmem „letní deprese“. V tomto období dochází velmi často k výskytu některých onemocnění, která ještě stav trávníku zhoršují a jeho regeneraci zpomalují.
Nejčastější letní poškození
K typickým chorobám, které se takřka pravidelně v letním období na trávnících vyskytují, patří travní (graminikolní) rzivosti, červená nitkovitost trav (dříve označovaná jako kornatka travní) a fuzariová spála trávníku. Rzi tvoří velmi bohatou skupinu mykóz; počet druhů, které se vyskytují na travách se pohybuje kolem třiceti, avšak za významné pro trávníky lze označit korunkatou rzivost trav (Puccinia coronata Corda var. coronata), černou rzivost trav (Puccinia graminis subsp. graminicola Z. Urb.), rzivost lipnice (Puccinia poarum Nielsen var. poarum) a žlutou válečkovou rzivost lipnice (Puccinia poae-nemoralis G. H. Otth).
Vytrácí se zelená barva
Společným znakem trávníků napadených rzivostmi, je nápadná změna jejich barvy; typická zeleň se vytrácí a nahrazuje ji žlutá až rezavě hnědé zabarvení. Listy, zejména starší, zasýchají, kroutí se a lze na nich pozorovat pouhým okem kupky letních výtrusů – urediospór, které bývají většinou prášivé. Později lze na listech nalézt i zimní výtrusy (teliospory), převážně tmavé barvy, podle kterých lze pak provést spolehlivou identifikaci druhu rzivosti. Obecně lze říci, že travní rzivosti způsobují převážně snížení estetické, nikoliv užitné hodnoty trávníku. S postupným odezníváním letní deprese pak ustupuje i výskyt rzivostí a trávník pomalu regeneruje.
Za relativně nejzávažnější travní rzivosti z hlediska trávníkáře je možno označit obě rzivosti vyskytující se pravidelně na lipnicích – Puccinia poarum a Puccinia poae-nemoralis (označovaná také jako Puccinia brachypodii var. poae-nemoralis). Oba druhy se vyskytují většinou společně, makroskopické rozdíly mezi nimi jsou minimální a pod mikroskopem lze odlišit oba druhy na základě typických parafýz v ložisku, které obsahuje P. poae-nemoralis. Napadené rostliny lipnice luční, jejichž listové čepele jsou pokryty urediospórami, jsou doslova žluté. S ohledem na vysokou náchylnost většiny odrůd tohoto druhu užívaných u nás, platí v letních a pozdně letních měsících, že co je žluté, to je lipnice …
Výskyt korunkaté rzivosti trav a černé rzivosti je typický pro odrůdy jílku vytrvalého. Letní výtrusy prvého druhu jsou spíše hnědavé, zatímco u černé rzivosti rezavě černé. S nástupem vyšších teplot vzduchu v jarních měsících dochází v posledních letech k šíření černé rzivosti a v letech pro ni příznivých byla pozorována ve větším měřítku i na dalších travách (lipnice luční). Na rozdíl od předchozích rzivostí napadá i stébla.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2010.
Text a foto doc. Ing. Bohumír CAgaš, CSc., OSEVA PRO s.r.o.
