Jednou z výrazných snah současnosti je snižování nákladů a s tím úzce spojené snižování nároků vegetačních prvků na péči o ně. K výrazným problémům z této oblasti patří značná organizačně-technická a ekonomická náročnost tzv. rozvojové péče.
U skupin nebo porostů dřevin, které jsou zakládány klasickou metodou zahuštěné výsadby, je jejím základem redukce počtu jedinců, a ta je v praxi často zanedbávána, což má negativní dopady na kvalitu těchto dřevinných vegetačních prvků (dále DVP) v období, kdy by se měla projevit jejich plná funkčnost. Pro správný rozvoj architektury jedinců uvnitř DVP je tedy zásadní v intervalu zhruba pět let provádět v takových porostech probírky.
Integrální systém zakládání DVP
Dnešní trendy v zakládání se proto ubírají směrem k extenzifikaci údržby výsadeb, která sice zpočátku (při zakládání samotném) může znamenat zvýšené finanční náklady, postupem času se však rozdíl smazává, až náklady spojené s klasickou formou výsadeb vysoce předčí ty, které byly navrženy a založeny pro extenzivní péči. (Ruyten 1997, 2006)
Problematikou extenzifikace výsadeb se jako první začali zabývat odborníci z vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol v Německu a v Nizozemsku. Zejména se jedná o autory Peter Brahe a Frits Ruyten.
Extenzivně udržované plochy zeleně logicky skýtají možnost, jak založit a pečovat současně o více vegetačních prvků s nižší finanční náročností. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je použití metody tzv. integrálního systému.
Metoda integrálního systému je způsob zakládání DVP, který se od klasické metody liší použitím více sazenic menšího vzrůstu nasázených v malém sponu. Funguje na principu využití ekologických vlastností jednotlivých taxonů dřevin – zejména jejich konkurenceschopnosti.
Funkční kategorie dřevin použité v těchto prvcích se obvykle rozdělují na:
• dřeviny vůdčí – trvale tvoří podstatnou část vnitřního prostoru DVP,
• dřeviny plášťové – zajišťují společně s ostatními kategoriemi dřevin co nejrychlejší zapojení porostu v přízemní vrstvě, později tvoří plášť prvku,
• dřeviny podrostové – v prvních fázích mají stejný úkol jako dřeviny plášťové a později vytváří podrost,
• dřeviny sloužící – slouží k rychlému vytvoření zápoje v přízemní vrstvě, později jsou vytlačovány konkurenčním tlakem dřevin z ostatních výše zmíněných kategorií. (převzato a upraveno podle Pejchal 2000).
Celý text článku maleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2010.
Text Ing. Lukáš Lattenberg, student Mendelovy univerzity v Brně
Foto Martin Tůma
