Modřín opadavý patří k lesnicky významným středoevropským druhům jehličnanů. Na území České republiky je původní lesní dřevinou, jeho současné zastoupení však činí jen několik procent celkové porostní plochy. Roste v různých nadmořských výškách a je charakteristický svými náročnými požadavky na kvalitu půdy a půdní vláhu. S modříny se lze poměrně běžně setkat v parcích a větších zahradách, neboť naplňují jejich potřebu na dostatek světla. Modříny se vyznačují dobrou odolností k imisím a v intravilánech měst a obcí bývají proto záměrně, i když spíše příležitostně, vysazovány jako součást městské zeleně. V městském prostředí je estetická hodnota mladých i vzrostlých stromů nezastupitelná.
Modříny, podobně jako jiné dřeviny, mají svůj okruh organismů, které je napadají a poškozují. Škodlivé druhy organismů zpravidla přednostně vyhledávají stromy oslabené, rostoucí v nevhodných podmínkách či jinak stresované exempláře. Častým druhem hmyzu, který poškozuje jehlice modřínů, je zástupce motýlů – pouzdrovníček modřínový (Coleophora laricella). Housenky tohoto drobného motýlka patří k obávaným škůdcům různých druhů modřínů.
Přezimuje housenka
Motýlci jsou nenápadně šedohnědě zbarvení. V rozpětí křídel dosahují jen 9 až 10 mm. V přírodě se objevují zpravidla během května a června v závislosti na teplotách a nadmořské výšce. Samičky po spáření kladou vajíčka přímo na jehlice, zpravidla na jejich spodní stranu blíže ke koncové části. Jediná samička může vyklást až několik desítek vajíček. Malé housenky, které se z vajíček líhnou během 14 dnů, se prokousávají do jehlic, kde vyžírají vnitřní pletiva. Odrostlejší housenky si během podzimu vytvářejí z částí vyhlodaných jehlic ochranný vak, ve kterém trvale zůstávají a ze kterého se jen částečně vysouvají při příjmu potravy. V ochranném vaku housenky i přezimují, zpravidla s ním bývají přichyceny pomocí přediva v blízkosti pupenů na větvičkách, ve štěrbinách a pod šupinami kůry větví i kmenů. Po přezimování housenky na jaře naposledy odvrhují malou kutikulu, otevírají ochranný vak na předním konci a začnou vyhledávat nově rašící jehlice, u kterých opět vyžírají vnitřní pletiva od špičky jehlic. Ke svému původnímu a v té době již těsnému vaku připřádají další kousek vyhlodané jehlice a vytvářejí si tak prostornější pouzdro. Dorostlé housenky jsou červenohnědě zbarvené a dlouhé kolem 4 mm. Před kuklením si housenky vak uzavřou předivem a připevní jej pomocí vláken k jehlicím nebo větévkám. Proměna housenky v dospělého motýlka trvá v kukle, která je hnědě zbarvená a na povrchu jemně skulpturovaná, přibližně tři týdny.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2010.
Text a foto RNDr. Jan Kabíček, CSc.,ČZU v Praze
