V malebné krajině Železných hor, těsně pod jejich hřebenem, hospodaří na více než sedmi stech hektarech plochy společnost Sady spol. s r. o. Bílé Podolí. Specializuje se výhradně na rostlinnou výrobu. Na zhruba 400 ha zde pěstují ozimou a jarní pšenici, kukuřici na zrno a ozimou řepku. Neméně důležité je však pěstování ovoce – jen produkce konzumních jablek překračuje tři tisíce tun za rok. Proto je pro pěstitele nutností využívat v sadech kvalitní techniku.
„Z celkových 307 hektarů ovocných sadů je v současné době již polovina mladých výsadeb a samozřejmě se průběžně snažíme o obnovu dalších. Ročně nově vysázíme přibližně deset hektarů a porosty zakládáme včetně konstrukcí a protikroupových sítí,“ vysvětluje Jan Šenk, který má jako jeden ze společníků firmy právě produkci ovoce na starosti. Co se týče druhů pěstovaného ovoce, podobně jako u dalších tuzemských podniků, i v Bílém Podolí dominují jablka vysázená na ploše 190 hektarů, která tu vzhledem k suchu a nemožnosti vybudovat závlahu ze spodní vody pěstují především na středně vzrůstných podnožích. Nosný základ odrůdové skladby konzumních jablek pak tvoří trojice ´Golden Delicious´, ´Idared´ a ´Gloster´, následovaná u nás tradičními ´Gala´, ´Šampion´ a ´Jonagold´. Přibližně patnáct hektarů plochy zaujímají rezistentní odrůdy ´Topaz´ a ´Goldstar´. „Obě tyto odrůdy jsou sice odolné vůči strupovitosti, ale jejich pěstování je i tak obtížnější, neboť například ´Goldstar´ často trpí hořkou pihovitostí. Nicméně jde o chuťově vynikající jablka, takže zákazníci o ně mají zájem i přes jejich nepříliš atraktivní vzhled a nám se jejich pěstování vyplatí,“ říká Jan Šenk. Přibližně jednu čtvrtinu porostů jabloní a také část broskvoní pěstovaných v Bílém Podolí tvoří plochy určené k průmyslovému zpracování, konkrétně na dětskou výživu. Plody z nich nejenže nesmějí obsahovat rezidua chemických látek, ale nepřipouští se rovněž hniloba, hloubkové poškození nebo červivost a vyřazují se i jablka nadlimitně napadená strupovitostí či skládkovými chorobami. Tyto pěstební pozemky jsou samozřejmě oddělené od ostatních, mají vlastní plán ochrany a podléhají několikanásobné kontrole. „Vzhledem k přísným normám na obsah reziduí chemikálií je v období po odkvětu stromů spektrum použitelných účinných látek a tudíž i přípravků velmi omezené,“ vysvětluje Jan Šenk a dodává: „přísné požadavky se nám však daří úspěšně plnit natolik, že na přání zákazníka jsme z těchto ploch schopni dodat i konzumní ovoce v kvalitě výběr i I. jakost.“
Do sortimentu ovoce produkovaného v Bílém Podolí ještě patří višně pěstované coby odolnější druh na hřebeni Železných hor na ploše zhruba 31 hektarů, dále 20 ha slivoní, již zmiňované broskvoně (16 ha), v menší míře meruňky a hrušky a samozřejmě také třešně, které zde najdeme na ploše dvacet sedm hektarů. Sortiment třešní se skládá z raných a pozdních odrůd a pokrývá tak celé jejich sklizňové období. Nosnými odrůdami v sortimentu jsou ´Kordia´ a ´Napoleonova´.
Text a foto Martina Hezká
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 7/2010.
