Kdouloňové podnože MA, MC, BA-29, Sydo, Adamsova, Ostřešanská a hrušňový semenáč (kontrola) byly testovány v pokusné výsadbě s odrůdami ´Williamsova´, ´Williamsova červená´, ´Konference´, ´Charneuská´, ´Lucasova´ a ´Grosdemange´. Výsadba byla založena v r. 1990. Vysoké výnosy ovoce z jednoho stromu za celé hodnocené období (1992–2009) byly na podnožích BA-29, Sydo a MA. Odrůdy ´Williamsova´ a ´Williamsova červená´ plodily také dobře na hrušňovém semenáči. Specifická plodnost byla nejvyšší u kdouloňových podnoží MC, BA-29, Sydo a MA. Intenzita růstu stromů na kdouloňových podnožích byla průkazně slabší než u varianty s hrušňovým semenáčem. Z kdouloní rostly nejbujněji podnože BA-29 a Sydo. Produkce kořenových výmladků byla nejvyšší u stromů na hrušňovém semenáči. Z kdouloní podrůstaly nejvíce klony Ostřešanská a MA. Odrůdy ´Williamsova´, ´Williamsova červená´ a ´Charneuská´ vykazovaly s kdouloněmi špatnou afinitu. Pro intenzivní výsadby se doporučují kdouloňové podnože BA-29, Sydo a MA.
Při zakládání ovocného sadu hrušní má pěstitel před sebou vážné rozhodnutí, jakou podnož pro konkrétní výsadbu zvolit. Je to zásadní volba, která po celou dobu životnosti sadu ovlivní ekonomiku pěstování. Důsledky chybného určení podnože na počátku pěstitelského cyklu nejdou po založení sadu napravit a pěstitel je nucen provádět dodatečná opatření, aby ztráty vyplývající z nevhodné volby podnože co možná nejvíce eliminoval. Moderní pěstování hrušní je spojeno s používáním kdouloňových podnoží, které jsou nezbytné pro systém hustých výsadeb. Přestože tyto intenzivní výsadby mají vysoké investiční náklady (vysoký počet stromků, vybudování opěrné konstrukce a závlahového systému) přinášejí řadu výhod jako například: ranější nástup do plodnosti a tím dřívější umoření investovaných prostředků, vysoké a kvalitní výnosy, efektivnější ochranu proti chorobám a škůdcům, redukci nákladů na sklizeň a řez. Rozsah vhodných podnoží pro zakládání hustých výsadeb hrušní v porovnání s jabloněmi je úzký (Webster 2003).
Používání kdouloní je spojeno také s určitými riziky. Za nejzávažnější negativní vlastnosti kdouloňových podnoží jsou považovány: poruchy afinity s některými kulturními odrůdami hrušní, nižší odolnost k mrazu, citlivost k vyššímu obsahu vápna v půdě projevující se tzv. žloutenkou, náchylnost ke spále (Erwinia amylovora), horší ukotvení stromů v půdě (Weber 2000, Jakob 2002). V minulosti byla vyšlechtěna celá řada kdouloňových podnoží, které mají rozdílné pěstitelské vlastnosti a reagují rozdílně na nepříznivé vnější faktory. Cílem předložené práce bylo stanovit pěstitelské vlastnosti některých kdouloňových podnoží v podmínkách řepařské výrobní oblasti.
Materiál a metody
Pokusná výsadba podnožového pokusu hrušní byla vysazena na jaře 1990 ve VŠÚO Holovousy. Do sledování byly zahrnuty tyto kdouloňové podnože: MA, MC, BA-29, Adamsova, Sydo, Ostřešanská (klon kdouloně množený v minulosti ve školce v Ostřešanech na Pardubicku). Jako srovnávací podnož byl použit hrušňový semenáč. Podnože byly testovány s odrůdami ´Williamsova´, ´Williamsova červená´, ´Konference´, ´Charneuská´, ´Lucasova´a ´Grosdemange´. Stromy vysazené bez opěrné konstrukce (spon 5 x 2,95 m) byly tvarovány jako zákrsek s mírným zploštěním ve směru řad. V řadách stromů byl veden herbicidní úhor, v meziřadí bylo sežínané zatravnění. Aplikace pesticidů a hnojiv byla prováděna v souladu s integrovanými systémy pěstování ovoce. U každého pokusného stromu se hodnotil výnos ovoce, intenzita růstu (podle plochy průřezu kmene ve výšce 10 cm pod korunou), specifická plodnost (kg/cm2), tvorba podrostu, afinita (vylamování roubu v místě štěpování).
Výsledky a diskuse
Růstové a výnosové charakteristiky hodnocených podnoží jsou shrnuty v tab. 1 až 7.
Plodnost a specifická plodnost (pouze tučně)
Celkový výnos z jednoho stromu za celé hodnocené období (1992–2009) byl u slabě rostoucích odrůd ´Williamsova´ a ´Williamsova červená´ nejvyšší na hrušňovém semenáči. Také silněji rostoucí kdouloňové podnože Sydo, BA-29 měly příznivý vliv na celkový výnos těchto dvou odrůd. ´Williamsova červená´ rovněž dobře plodila s podnoží MA. Specifický výnos (kg/cm2) byl nejvyšší u odrůdy ´Williamsova´ na podnoži Ostřešanská a u odrůdy ´Williamsova červená´ na podnoži MA. Stromy odrůdy ´Konference´ přinášely největší sklizně za celé hodnocené období na podnožích Sydo, MC a MA. Nejhorší plodnost vykazovala tato odrůda na klonu Ostřešanská. Z hlediska specifické plodnosti byly nejlepší kombinace této odrůdy s podnožemi MC, MA a Adamsova. Příznivý vliv podnoží Sydo a BA-29 na plodnost odrůdy ´Konference´ zjistil v centrální Itálii Massai a kol. (2008).
Odrůda ´Charneuská´ měla v porovnání s ostatními hodnocenými odrůdami nejnižší celkovou plodnost. Celkový výnos byl nejvyšší na podnožích MA a Sydo. Tyto podnože spolu s klonem MC ovlivňovaly i nejvyšší specifický výnos.
U odrůdy ´Lucasova´ byly nejplodnější kombinace s podnožemi Adamsova, BA-29 a Sydo. Z hlediska specifické plodnosti nejvyšší hodnoty byly dosaženy u stromů na podnožích Adamsova, MC a Sydo.
Odrůda ´Grosdemange´ měla nejvyšší celkový výnos v kombinaci s podnožemi Sydo a MA. Specifický výnos byl nejvyšší na podnožích MC a MA. Porovnáme-li všech šest odrůd dohromady, potom nejvyšší celkový výnos (kg/strom) za hodnocené období byl u stromů štěpovaných na podnožích BA-29 a Sydo. Specifický výnos (kg/cm2) byl nejvyšší u kombinace s podnoží MC. Příznivý poměr mezi plodností a růstem byl rovněž s podnožemi BA-29, Sydo a MA.
Text a foto Ing. Josef Kosina, CSc., VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 9/2010.
