Mělnicko je pro své příznivé klimatické a půdní podmínky vyhlášenou zelinářskou, ovocnářskou a vinařskou oblastí Čech. Kromě firem zabývající se produkcí běžného ovoce, najdeme zde i pěstitele specializující se na pěstování drobného ovoce. Jedním z nich jsou Bc. Milan a Radek Hančovi, kteří v malé obci Vraňany již několik let úspěšně provozují jahodárnu zaměřenou jak na produkci plodů, tak i sadby.
Historie firmy Jahodárna Vraňany se datuje od roku 1998, kdy po ukončení Vyšší odborné školy zahradnické a Střední zahradnické školy v Mělníku se Milan Hanč se svým bratrem Radkem rozhodli pro podnikaní v oblasti produkce drobného ovoce, konkrétně jahod. Pěstování jahodníku jim nebylo cizí, produkcí jahod spolu ze zeleninou se v malém měřítku věnovali již jejich rodiče. Po vyřešení nájemnických vztahů zrestituovaných pozemků po prarodičích v celkové ploše 12 ha bylo vysazeno v roce 1998 k původním 20 arům jahodníkového porostu 1 ha nových sazenic. První samosběr se z této plochy uskutečnil v roce 2000. Přestože hlavním cílem firmy byla od začátku produkce čerstvých jahodových plodů v roce 2001 byly založeny první množitelské porosty jahodníku. Postupným přikupováním a pronajímáním zemědělské půdy dnes firma hospodaří na 60 ha (80 % plochy ve vlastnictví firmy) – 10 ha je určeno na produkci čerstvých plodů, na 1–2 ha se odehrává produkce jahodníkové sadby a na 3–4 ha slouží k výsadbě nových porostů. Část pěstební plochy se nechává ležet ladem čímž se částečně připravuje na výsadu nových jahodníkových porostů. Na zbývajících hektarech se firma zabývá produkcí svazenky a prosa.
Způsob pěstování
Samotné výsadbě jahodníku předchází důkladná příprava pěstební plochy. Pozemek, který se nechává ležet minimálně dva roky ladem, je zbaven vytrvalých plevelů. Pro zlepšení výživného i strukturálního stavu půdy provádí ve Vraňanech zelené hnojení. K tomuto účelu používají vedle hrachu, pelušky, hořčice i svazenku nebo proso. Velké množství organické látky se do půdy dostává již samotným mulčováním rostlin, které přispává k udržení a zmírnění výkyvů půdní vlhkosti, působí termoregulačně, zabraňuje zaplevelení porostu a zabraňuje znečištění plodů. Na mulčování 1 ha pěstební plochy se spotřebuje až 10 tun slámy.
Ve Vraňanech jsou jahody pěstovány tzv. záhonovým způsobem – na jednom záhonu jsou vysázeny dva řádky sadby, vzdálenost řádků je 55 cm, vzdálenost sazenic v řádku se volí podle vzrůstnosti vysazované odrůdy od 30 až do 40 cm. Rozteč jednotlivých záhonů je 1 m.Tímto způsobem je k osázení 1 ha zapotřebí 30 až 40 tisíc sazenic.
Z 80 % se provádí výsadba jahodníku v jarních měsících (konec března, duben, začátek května). K výsadbě se používá výhradně frigo sadba. Letní výsadba je vzhledem k častým výkyvům počasí, především přísuškům, rizikovější. V prvním roce po výsadbě se u rostlin vyštipují květy, sazenice tak zesílí a je připravena poskytnout svůj nejvyšší výnos v druhém a třetím roce po výsadbě. Některé odrůdy mohou v příznivých letech poskytnout uspokojivý výnos i ve třetí sklizni. Po ukončení sklizně se rostliny zbaví olistění, eliminuje se tak výskyt a další rozšíření chorob. Zdravé a bujné olistění se na rostlinách začíná tvořit již třetí týden po tomto zákroku.
Pro zdárný růst rostlin a tvorbu plodů je samozřejmě nezbytná závlaha a výživa. Veškeré produkční plochy jsou pod kapkovou závlahou, která se reguluje v závislosti na klimatických podmínkách a potřebách rostlin v jednotlivých fázích vegetace. Výživa je rostlinám aplikována prostřednictvím minerálních hnojiv NPK a Cereritu ve třech dávkách. První dávka se aplikuje již v zimním období, v měsíci únoru. Rostlina tak má k dispozici dostatek živin hned na začátku svého vegetativního období. Druhá dávky se provádí hned po sklizni a třetí hnojení se aplikuje na podzim.
Chemické ošetřování je minimální
Jahodárna Vraňany uplatňuje na svých pěstebních plochách integrovaný způsob pěstování. Postupem času se zde přesvědčili, že lze velice účinně bojovat proti houbovým a živočišným škůdcům, které často napadají jahodníkové porosty, přirozenými živočišnými nepřáteli a zvolením vhodné technologie pěstování. Již několik let tak úspěšně používají v boji proti sviluškám a roztočíkovi jahodníkovému dravého roztoče Typhlodromus pyry. Přestože jeho zavedení a namnožení v porostu nebylo podle slov Milana Hanče jednoduché, druhý rok po jeho vysazení již byla populace roztoče tak velká, že eliminovala výskyt výše zmíněných škůdců na minimum. K přednostem tohoto roztoče patří jeho
široké spektrum rezistence k pesticidům. Dalším bilogickým regulátorem, kterého ve Vraňanech používají v boji proti jednomu z nejškodlivějších onemocnění jahodníku, plísni šedé, je parazitická houba Phytium oligandrum. „Chemické látky jsou aplikovány pouze při ochraně porostu proti květopasu jahodníkovému. Používáním přirozených nepřátel v boji proti houbovým a živočišným škůdcům je pro nás jednak finančně výhodnější ve srovnání s ochranou chemickou (vynaložené náklady na ošetření 1 ha se pohybují kolem 7–8 tis. CZK), a zároveň je tak naše produkce jahod šetrná k tak k životnímu prostředí. Snížení používání chemických látek při pěstování jahod na minium oceňují především koneční zákazníci, kteří tak dostávají na stůl zdravé plody plné vitamínů“, dodává Milan Hanč.
Text a foto Arnošt Jílek
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 9/2010
