Vinohradnictví v České republice není zaměřeno na pěstování stolních odrůd. Hlavními důvody jsou především jejich pěstitelské nároky, klimatické podmínky tuzemských vinařských oblastí a velmi významný dovoz stolních odrůd ze zahraničí. Rostoucí tendence spotřeby stolních hroznů a postupné oteplování podnebí však nabízí zamyšlení nad jejich velkovýrobním pěstováním i v České republice.
Největší producenty stolních odrůd podle statistik OIV ukazuje Graf 1 a zajímavé jsou rovněž statistiky spotřeby hroznů v jednotlivých zemích (Graf 2). Spotřeba čerstvých stolních hroznů v České republice má vzrůstající tendenci. V roce 1997 představovala pouze 0,35 kg hroznů na osobu a rok. V roce 2001 se již pohybovala na úrovni 2,64 kg hroznů a o tři roky později dosáhla maxima 3,35 kg hroznů na osobu a rok. Pokud bychom se chtěli velkovýrobnímu pěstování věnovat, klasickou produkcí však patrně nedokážeme konkurovat dovozům ze zahraničí. Jako zajímavé se proto může jevit pěstování PIWI stolních odrůd s tím, že se zaměříme na biologickou produkci stolních hroznů a tyto hrozny potom budeme dodávat v čerstvém stavu na domácí trh.
Výběr stanoviště je zásadní
V kolekci genových zdrojů révy byly hodnoceny stolní odrůdy od roku 1996. Na základě hodnocení za období 1996–2007 je již možné vytipovat PIWI odrůdy vhodné pro velkovýrobní pěstování. Většina těchto odrůd se velkovýrobně pěstuje i v zemích jejich původu. Mezi vybrané patří z bílých odrůd Vostorg, Arkadia, Pleven Ustojčivyj, Jalovenskij Ustojčivyj a z modrých Agát Donskoj, Aivaz a Moldova.
Při výběru odrůdy vhodné pro pěstování v našich podmínkách je významný především termín zralosti hroznů. Stolní odrůdy by měly pokrýt celé období sklizně, tzn. od srpna do října. Pro výběr odrůdy ve vztahu k určitému stanovišti je možné využít délku vegetačního období a sumu aktivních teplot (SAT). Tyto údaje ukazuje tabulka 1. Odrůdy vytipované k hodnocení pokrývají z pohledu dozrávání celé spektrum. Některé pozdní odrůdy (Aivaz, Moldova a Jalovenskij Ustojčivyj) jsou vhodné pro teplejší stanoviště, přičemž jeho výběr je pro pěstování stolních odrůd zásadní. Záměru pěstovat velkovýrobně stolní odrůdy i v České republice nahrává rovněž snížení četnosti výskytu kritických mrazových teplot. Dobrá vyzrálost stolních hroznů je však zabezpečena pouze v podmínkách kvalitního oslunění a teplotních poměrů na stanovišti.
Zásadní jsou rovněž vláhové poměry, kdy je velmi důležité dostatečné množství přístupné vody a nebo doplňková závlaha, protože zásadním způsobem ovlivňuje velikost hroznů a zejména bobulí. Méně vhodná jsou proto suchá stanoviště. Důležité jsou vododržné půdy a zamyšlení nad závlahou. Dostatek vody je nezbytný zejména po odkvětu révy, kdy se formuje v bobulích jejich velikost.
Biologická produkce
Jak již bylo zmíněno, určitě nelze velkovýrobní produkcí stolních hroznů v České republice konkurovat dovozům ze zahraničí. Významným faktorem z tohoto pohledu pro nás může být biologická produkce, a proto i vybrané a hodnocené odrůdy disponují dostatečnou polní tolerancí vůči houbovým chorobám. Odolnost k houbovým chorobám byla dlouhodobě sledována ve vinici bez využití pesticidů. V biologické produkci je naproti tomu možné použití některých pomocných látek a biologických způsobů ochrany proti škůdcům. Tabulka 3 ukazuje získané hodnoty odolnosti k hlavním houbovým chorobám révy. Odolnost vůči houbovým chorobám je rovněž závislá na podmínkách stanoviště a mikroklimatických podmínkách ve vinici a v révovém keři. Geneticky daná odolnost je základní, avšak vliv prostředí na ni může významně působit. V optimálních mikroklimatických podmínkách je možné pěstovat některé odrůdy s parametry hodnocení 7, i bez jakékoliv ochrany proti houbovým chorobám. Základem je tvorba vzdušných pěstitelských tvarů umožňujících rychlé osychání listové plochy a hroznů a tím zhoršení podmínek pro rozvoj houbových chorob. Například různé modifikace pergol zabezpečují právě kvalitní provzdušnění keřů a kvalitní oslunění hroznů. Inspiraci je možné hledat v Maďarsku a Itálii.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 9/2010.
Text a foto doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph. D., Mendelu v Brně, ZF v Lednici
