Ve dnech 25. a 26. listopadu 2010 se v prostorách České zemědělské univerzity v Praze konal již 16. ročník Odborného semináře o pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR). Organizace se ujala Katedra rostlinné výroby Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU za finanční podpory několika partnerských společností.
Na České zemědělské univerzitě proběhl seminář podruhé, poprvé to bylo v roce 2006. Letošní podtéma konference znělo Konkurenceschopnost LAKR v České republice ve 21. století. Za katedru zahájila seminář Ing. Miluše Štolcová, Csc., která poděkovala všem sponzorům bez nichž by bylo složité konferenci uspořádat, a poté předala slovo vedoucímu katedry Prof. Ing. Josefu Pulkrábkovi, CSc. Ten zmínil důležitost semináře pro katedru a ocenil širokou skladbu přednášek, které se zabývaly různorodými otázkami o léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách.
Význam odrůd
První přednášku prezentoval Ing. Ivan Branžovský, CSc., z Odboru rostlinných komodit, Ministerstva zemědělství ČR, který mluvil o významnosti odrůd LAKR. Odrůda je podle něj alfou a omegou pro pěstování plodin, je jedním z hlavních faktorů přírůstku efektivnosti pěstování. Správně zvolená odrůda dokáže například snížit podíl ruční práce a tím je snadnější zavést více té mechanizační. Za posledních 20 let ale bylo zaregistrováno pouze pět nových odrůd (například měsíček lékařský ´Plamen Plus´ ze Seva – Flora, s. r. o., nebo kopr vonný ´Oliver´ z Moravoseed, spol. s r. o.), příčiny a okolnosti tohoto stavu jsou otázkou diskuse. Motivacemi pro nové odrůdy by mělo být několik aspektů – finanční efekt (za kolik se prodá osivo a o kolik je nová odrůda lepší než ta stávající), získání potřebné suroviny (například pro průmyslové zpracování), výzkumný účel a případně ještě vypěstování nové odrůdy v rámci hobby činnosti. Bohužel v České republice nepatří léčivé, aromatické a kořeninové rostliny mezi hlavní produkty a proto jim není věnována taková pozornost. Výsledný efekt je nižší než u hlavních plodin, u kterých je zaručena realizace nových poznatků a dosažené výsledky iniciují další výzkum. Nevýhodou pro pěstování LAKR v ČR je i dostatek levných surovin z rozvojových zemí, dražší zato kvalitnější suroviny jsou tím odsunuty do pozadí. Na závěr Ing. Branžovský uvedl, že odrůdový sortiment LAKR se bude i v budoucnu vyvíjet, i když pomaleji než u ostatních plodin, které mají v České republice přednější místo.
Práci Centra excelencie ekológie živočíchov a človeka na Prešovské univerzitě v Prešově představil Doc. RNDr. Ivan Šalamon, CSc. Jejich šlechtitelská činnost se převážně soustředí na tři rostliny LAKR – Papaver somniferum, Mentha x piperita a Matricaria recutita. Na vývoji heřmánku pravého spolupracují zástupci centra s Iránem. U máku setého je kladen důraz na vyšlechtění odrůdy s vyšším obsahem morfinu (1,2 až 1,5 %), který je už dlouhou dobu požadován farmaceutickým průmyslem. Hlavní motivací pro nové šlechtění je pro tým Doc. Šalamona spolupráce s mnohými společnostmi, jedná se například o potravinářské či farmaceutické firmy. V poslední době i díky této kooperaci proběhla rekonstrukce jejich pracoviště, laboratoří a přibyly také nové přístroje.
Prezentace společností
Diskutovanou rostlinou byl i mák setý (Papaver somniferum), jehož význam spočívá především v produkci farmaceuticky významných surovin – morfinu, kodeinu a thebainu. V Evropské unii se mák pěstuje zhruba na 80 000 ha, z toho 50 000 ha v České republice. Z historického hlediska je mák setý v ČR významný především jako olejnina a pochutina. Jeho nejvyšší pěstební plocha – 69 793 ha byla evidována v roce 2008 až 2009. Díky poklesu cen a přebytkům produkce na skladech klesly tyto plochy na současnou výměru 40 až 50 000 ha. Zástupci Katedry rostlinné výroby, Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze prezentovali výsledky pokusů založených v letech 2008 až 2010 na Výzkumné stanici Červený Újezd. Z tříletého porovnání odrůd (´Mieszko´, ´Zeno 2002´, ´Major´, ´Lazur´, a ´Buddha´) se ukázala záporná korelace mezi obsahem morfinu a výnosem semen (čím vyšší obsah morfinu, tím více klesá výnos). Ve všech pokusných letech byla z hlediska výnosu semen nejlepší odrůda ´Major´.Výsledky odrůdových pokusů potvrdily také rozhodující vliv genetického základu odrůdy na obsah morfinu v makovině. Z výsledků pokusů vyplývá že obsah morfinu je také více či méně ovlivňován počasím. Použitím správné agrotechniky se mohou eliminovat negativní vlivy prostředí na rostliny, nedá se tím ovšem navýšit obsah morfinu nad potenciál odrůdy.
Kromě vědeckých odborníků z univerzit, výzkumných stanovišť a botanických zahrad vystoupili na semináři i zástupci společností pěstujících, zpracovávajících či využívajících LAKR. Prostor tak například dostala i přednáška týkající se Silybum marianum (ostropestřec mariánský) jako zdroje esenciálních mastných kyselin. U této rostliny se zpracovává plod, který obsahuje celý komplex přírodních látek. Farmaceutický průmysl si žádá vhodný kultivar se správným obsahem žádaných látek, ceněny jsou především flavololignany. Důležitými parametry pro využití ostropestřce tedy jsou složení a obsah flavololignanů, obsah mastného oleje (olejnatost) a složení mastných kyselin v oleji. Olej této rostliny nachází uplatnění v potravinářském, kosmetickém a krmivářském průmyslu a také při výrobě biopaliv.
Svůj prostor v semináři mělo i šlechtění a pesticidní ochrana Carum carvi (kmín kořenný). Kmín kořenný je co do výměry pěstitelských ploch nejvýznamnější kořeninovou rostlinnou pěstovanou v polních podmínkách České republiky. Výměra kmínu se momentálně pohybuje kolem 2 500 ha. Problémem je malá konkurenční schopnost rostlin proti většině plevelných druhů. Ve společnosti Agritec Šumperk probíhají šlechtitelské práce u kmínu na dvou jeho variantách, na tradičním dvouletém kmínu a na kmínu se zkrácenou délkou vegetační doby. Šlechtění je zaměřeno na stabilní výnos, dobrý zdravotní stav, obsah silic a udržení neopadavosti. Tato kořeninová rostlina má hodně nevyřešených problémů, například působení a šíření vlnovníka kmínového, změny pěstitelských postupů (podsevy kmínu v různých plodinách) a herbicidní ochrana kmínu.
Prostor i pro netradiční rostliny
Činnost společnosti Semo a. s., Smržice představil Ing. Jan Prášil. Firma Semo se zabývá šlechtěním, produkcí a prodejem osiv zeleniny, květin, léčivých a aromatických rostlin. Osiva vyrábí ve standardní kvalitě a pro profesionální využití. Podle názoru Ing. Prášila mizí v České republice osiva především kvůli nezájmu firem a také vzhledem k nutnosti investice veliké sumy peněz pro podporu vývoje nových osiv. Semo soustřeďuje svou obchodní činnost na profesionální trh, což představuje asi 60 %, a poté na hobby zahradníky. Všechno osivo je šlechtěno pro podmínky střední Evropy. V současné době export firmy dosahuje 50 %. Osivo je vyváženo do USA, ale například i do Tanzánie. Z osiva LAKR vybírají o co je zájem ze strany odběratelů. V nabídce firmy lze například do roku 2009 najít bazalku pravou ´Mammolo Genovese´, která nemá ostrou mátovou chuť, způsobenou methyl-chavicolem a je odolná proti fusariose. Stévie sladká (Stevia rebaudiana) je světlomilná tropická rostlina, u níž se cení vysoké léčivé účinky a především vysoká sladivost. Stévie se používá pro slazení potravin, nápojů, v cukrářství, konzervárenském průmyslu, při výrobě zubních past a žvýkaček. V případě stévie je ovšem problém s konkurenčním bojem a lobby výrobců umělých sladidel.
Seminář obohatily i přednášky týkající se léčivých rostlin Mongolska či příspěvek o léčivých houbách. Léčivé houby představil Ing. Ivan Jablonský, CSc., který uvedl že existuje asi 700 druhů hub s léčivými účinky, z tohoto množství se ale nejvíce používá zhruba 10 druhů. Nejvíce se oblibě tyto houby těší ve východní Asii, především v Japonsku. Kromě známé a nám blízké hlívy ústřičné představil Ing. Jablonský i houby s exotickým původem jako jsou například outkovka pestrá, penízovka sametonohá či korálovec ježatý. Ne všechny představené houby jsou jedlé, ale odborníci z nich alespoň izolují prospěšné látky. Tyto látky se pak využívají při výrobě kapslí, sloužících jako doplněk stravy. Nevýhodou získávání účinných látek z léčivých hub jsou specifické podmínky pro jejich pěstování, což znamená vysoké finanční náklady. Některé společnosti proto pěstují pouze podhoubí nebo naočkují například rýžové zrno, kde pak podhoubí roste ve sterilním prostředí.
Další 17. ročník Odborného semináře o pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin se uskuteční v září tohoto roku v Nitře, kam účastníky konference osobně pozval Ing. Miroslav Habán, PhD. ze Slovenské poľnohospodárske univerzity v Nitře.
