Stalo se již tradicí, že členové Svazu školkařů ČR se
každoročně scházejí na dvoudenní vzdělávací a společenské akce ve školicím zařízení Skalský dvůr na Českomoravské vrchovině. Nosným tématem letošního jubilejního 20. ročníku Školkařských dnů byla kromě změn v legislativě, či tvorbě cen především ochrana okrasných rostlin.
Samotnému zahájení Školkařských dnů, které oficiálně zahájil tajemník Svazu školkařů ČR Ing. Jan Procházka na zasedání valné hromady svazu 14. ledna, jsme se věnovali v minulém čísle Zahradnictví. Tentokrát se zaměříme na vzdělávací část setkání, jejímž cílem je každoročně informovat členy svazu o novinkách a změnách v oboru. A to jak v oblasti legislativy a marketingu, ochrany rostlin, zavádění nových pěstebních postupů, tak i představení nových kultivarů rostlin a jejich využití v sadovnické tvorbě. Každoročně tak Skalský dvůr hostí přední domácí a zahraniční odborníky z oblasti státní zprávy, výzkumných a vzdělávacích ústavů, kteří se danému tématu věnují na profesionální úrovni.
Chemie versus příroda
Otázka životního prostředí je dnes skloňována ve všech pádech a týká se nás všech. O to více byla aktuální přednáška Ing. Martina Teplého ze společnosti Biocont Laboratory, spol. s r. o., jejímž cílem je poskytnout ekologicky a integrovaně hospodařícím zemědělcům (včetně školkařů) a lesníkům co nejucelenější paletu prostředků a technologií biologické a biotechnické ochrany rostlin včetně špičkového informačního servisu a poradenství. Ve svém příspěvku se věnoval možnosti bilogické ochrany vůči některým živočišným škůdcům, jež škodí na okrasných rostlinách.
Jedním z nich jsou lalokonosci (Otiorhynchus) 0,8–1,4 mm velcí zavalití brouci, kteří svým žírem škodí například na rododendronech, tisech, růžích či brambořících. Larvy těchto brouků ožírají kořeny a kořenové krčky rostlin, které mohou vést k celkovému úhynu rostliny. Proti lalokonoscům lze zasáhnout aplikací parazitických hlístic rodu Heterorhabditis, jež jsou pouze 0,6 mm dlouhé, aktivně se pohybují v půdě a čichem vyhledávají hostitele. Za den jsou v půdě schopny překonat vzdálenost až 20 cm. Napadené larvy lalokonosce do 48 hodin hynou. Uvnitř mrtvého hmyzu dokončí hlístice svůj vývoj a dále se množí. Jedna samice produkuje asi 1500 vajíček, z nichž se ještě uvnitř hostitele líhnou larvy, které napadají další hostitele. Takto může být ošetřená plocha chráněna před napadením lalokonosci delší dobu. Hlístice se aplikují formou zálivky ke kořenům rostliny v dubnu až květnu proti přezimujícím larvám a v srpnu až září proti nově vylíhlým larvám v dávce 0,5 mil./m2. Důležité je, aby teplota půdy byla min 12 ºC, nejlépe 15–25 ºC a půda byla dostatečně vlhká nejenom v době aplikace, ale i několik dní po ní.
Dalším ze škůdců, kterému byla věnována pozornost, je třásněnka západní (Frankliniella occidentlis). Škůdce, původem ze Severní Ameriky, byl u nás poprvé monitorován v roce 1987. Třásněnka západní žije v poupatech, květech, ve svinutých listech a pod pochvami listů mnoha okrasných rostlin a zeleniny (např. chryzantéma, pelargonie, petúnie, růže, rajče, okurka, napa), napadá až 200 druhů rostlin. Kromě sání šťáv z pletiv rostliny a vysávání pylu z květů je třásněnka západní přenašečem virů. Poškození rostlin v podobě bělavých skvrn na květech, stříbřitého povlaku na listech či deformace květů výrazně zhoršuje jejich estetickou hodnotu – prodejnost. Ve venkovních podmínkách má třásněnka západní 5–7 generací, ve vytápěných prostorách 12–15 generací. Vzhledem k tomu, že množitelský potenciál třásněnky západní je vysoký a vajíčka jsou chráněna pletivem rostlin, je likvidace škůdce velice obtížná. Jako biologickou ochranu lze využít přirozených nepřátel, kterými jsou dravé ploštice (Orius spp.) a draví roztoči (Amblyseius spp.). Aplikace se provádí formou zálivky do provlhčené půdy nebo postřikem – rostliny musí zůstat vlhké nejméně po dobu tří hodin. V závěru své přednášky se Martin Teplý zmínil o biologické ochraně vůči půdním houbám.
Původce hnilob kořenů
Problematice ochrany okrasných rostlin se rovněž věnovala ve Skalském dvoře doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Tematicky se zaměřila zejména na choroby způsobující padání klíčních rostlin, hnilobu báze řízků, kořenů a kořenového krčku. Mezi nejčastější původce hnilob kořenů okrasných rostlin patří Pythium, Phytophthora, Rhizoctonia solani a Thielaviopsis basicola. Příležitostně to však mohou být dále: Macraphominia sp., Botrytis cinerea, Aphanamyces, Fusarium spp., Cylindrocladium či Sclerotinia sclerotiorum atd. Jak dodává Ivana Šafránková ,,Při určování původce bychom měli mít na paměti, že rostliny mohu být napadeny jedním nebo i více druhy houbových chorob. Kořeny a kořenové krčky rostlin jsou rovněž mnohem vnímavější k napadení půdními patogenními houbami, když jsou poškozeny půdními háďátky či larvami hmyzu, jehož potravou jsou kořeny.“ Napadené rostliny reagují na poškození kořene houbami zaostáváním v růstu, vadnutím listů za teplých dnů, žloutnutím až hnědnutím listů, předčasným opadem nejstarších listů, rostliny jsou neduživé a zaostávají v růstu. Pozor však na záměnu! Rostliny mohou vykazovat stejné symptomy poškození při nedostatku či nadbytku vody (nedostatečná drenáž, nevhodně zvolený substrát), hluboké výsadbě, akumulaci solí v půdě, nedostatku světla a živin (zejména N), nedostatku prostoru pro rozvoj kořenové soustavy či náhlé změně podmínek prostředí (vlhkosti, teploty atd.).
Text Arnošt Jílek
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2013.
