Při sběrech v jahodníkových porostech prováděných koncem června 2010 byl v některých oblastech České republiky zaznamenán výskyt jahod (plodů) s mnohočetnými vrcholy. Závažnější ekonomické ztráty nenastaly, četnost plodů neobvyklého tvaru se pohybovala okolo 1–5 %. Někteří pěstitelé projevili zájem o znalosti příčin tohoto jevu podnícený obavami z toho, že by mohl mít v následných letech stoupající tendenci. Takové obavy nejsou bezdůvodné. Z publikovaných údajů vyplývá, že četnost deformovaných jahod v některých letech u některé odrůdy pěstované na určitém stanovišti dosáhla až 100 %.
Jakékoliv vzhledové vady (vady krásy) čerstvého ovoce určené k přímému konzumu, ať již jsou způsobeny mikrobiálními patogeny nebo abiotickými faktory vnějšího prostředí, bývají hůře prodejné či dokonce neprodejné. Jde-li o znetvořeniny je poměrně rozšířené mínění, že konzumace takového ovoce představuje určité riziko pro lidské zdraví. Podle údajů Smoláka z roku 1913 „v některých krajích se udržuje pověra, že srostlé švestky se nemají pojídat“. O sto let později nacházíme na internetu upozornění, že děti a těhotné ženy by neměly dlouhodobě konzumovat deformované plody jahodníku. Jako důvod se uvádí, že takové jahody by mohly pocházet ze skleníkových porostů, které byly nevhodně či v nevhodnou dobu ošetřeny stimulátory růstu nebo pesticidy
Vymezení tematiky
Pro odchylky orgánů nebo celých organismů od normálního tvaru, které přesahují stanovené meze variability určitého organismu, se používají různé výrazy jako např.: aberace (odchylka), abnormita (abnormální jev), deformace (změna tvaru), deformita (znetvořenina, znetvoření) a malformace (vrozená vývojová úchylka tvaru). Studium zaměřené na vývojové vady rostlinných orgánů a celých organismů je předmětem rostlinné teratologie. Je to obor, který je v současnosti na okraji zájmu, ale v 19. století, před vznikem genetiky a fytopatologie, byl mezi botaniky a floristy velmi populární. Botanikové např. spatřovali v abnormalitách ve stavbě květu určitého rodu klíč k odhalení příbuzenských vztahů k fylogeneticky starším rodům.
Odchylky orgánů od normálního stavu se týkají jejich uspořádání, oddělení (separace), změn v prostorovém umístění, počtu, velikosti a stálosti. Vznik odchylek má mnohé příčiny, k nimž patří: genetické mutace; fyzikální nebo mechanické faktory; původci chorob a živočišní škůdci. Teratologie byla původně zaměřena na tvarové (morfologické) odchylky na úrovni orgánů (organoidní odchylky). Pro potřeby fytopatologické diagnostiky se předmětem zájmu staly i odchylky mikroskopické, tj. histologické (histoidní, na úrovni pletiv) a cytologické (cytoidní, na úrovní buněk).
Normální vznik a vývoj jahod
K porozumění příčin deformit plodů jahodníku mohou napomoci údaje o reprodukčních orgánech jahodníku a o podmínkách pro jejich normální vývoj.
Jahodu, tvořenou jedlým dužnatým květním lůžkem nesoucím na povrchu černé nažky či achene (pravé jednosemenné plody), nepovažují botanikové za pravý plod, nýbrž za souplodí nažek, soubor plodů. Souplodí vzniká z oboupohlavného samosprašného květu skládajícího se z mnoha samostatných pestíků lokalizovaných ve střední části vyvýšeného květního lůžka a z 20 tyčinek umístěných po obvodu květního lůžka. Vývoj souplodí je určován genetickými vlastnostmi odrůdy a vnějšími podmínkami. Mnohé vyšlechtěné odrůdy se pěstují po celém světě, jiné jsou úzce adaptovány pro specifické oblasti.
Normální vývoj souplodí jahodníku je podmíněn řadou na sebe navazujících dějů. Klíčové jsou procesy, které probíhají při diferenciaci květních pupenů v srpnu a září předcházejícího roku), při kvetení, opylení, oplození a embryogenezi (vývoji zárodku v semeni).
Pro kvetení se vyžadují teploty 15–25 °C. Po otevření květů se musí pyl z prašníků dostat na blizny drobných pestíků rozmístěných na povrchu dužnatého květního lůžka (receptakula). Po oplození vajíčka se za normálních podmínek vytvářejí v semenících na povrchu květního lůžka pecičkovité nažky či achene (pravé plody). Oplozené vajíčko produkuje a uvolňuje rostlinné hormony (auxiny), které pronikají do okolních pletiv květního lůžka. Mezi počtem vyvíjejících se zdravých nažek a vývojem květního lůžka je přímá závislost. Auxiny jsou nezbytné k tomu, aby pletivo květního lůžka v okolí vyvíjejících se nažek narůstalo a přeměnilo se v dužnaté, vyzrálé, chutné a dobře tvarované a vybarvené souplodí s nažkami na povrchu. Klasifikátor jahodníku rozeznává devět převládajících tvarů plodu.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2010.
Text prog. Ing. Václav Kůdela, DrSc., VÚRV, v. v. i., Praha-Ruzyně
Foto K. Veverka
