Blánatka lipová Oxycarenus lavaterae

Blánatka lipová Oxycarenus lavaterae (Fabricius, 1787) je menší ploštice, jejíž domovinou je západní Středomoří; od Kanárských ostrovů, Maroka, Alžírska, Tuniska a Malty na jihu po Itálii, jižní Francii a jižní Švýcarsko na severu. Východní hranicí jejího původního výskytu bylo pobřeží Slovinska a Chorvatska.

Od 80. let minulého století se blánatka postupně šíří na sever a na východ, kde nedávno dosáhla pobřeží Černého moře. Na území České republiky byla poprvé zjištěna v roce 2004 v Brně. Vedle jižní Moravy, kam se rozšířila z přilehlých oblastí jižního Slovenska a východního Rakouska, byla postupně pozorována též na Zlínsku, Olomoucku a Českobudějovicku.

U nás pouze na lípách
Zatímco v našich podmínkách prodělává blánatka celý svůj vývojový cyklus na lípách – potravně upřednostňuje lípu malolistou (Tilia cordata), lípě velkolisté (T. platyphyllos) se naopak vyhýbá – ve své domovině má vývoj mnohem složitější. Dospělci přezimují na kmenech různých stromů, které obvykle během června opouštějí a migrují na slézovité rostliny (Malvaceae), kam kladou vajíčka a kde následně prodělávají svůj vývoj. Po ukončeném vývoji se dospělci první generace šíří na okolní rostliny, mnohdy na ovocné stromy, kde mohou škodit. Nymfy druhé generace se opět vyvíjejí na slézech a ibišcích.
Dospělci této ploštice dorůstají délky 5–6 mm, čímž dvojnásobně přesahují velikost našich ostatních druhů blánatek. Typické jsou pro ně růžové polokrovky s černou skvrnou. Zadní část těchto polokrovek, pod níž prosvítá červený zadeček, je nápadně lesklá. Hlava, štít, nohy a tykadla jsou černé. Nymfy jsou tmavě červené a laik by je mohl možná zaměnit s rovněž červenými, na lípách velmi častými nymfami naší běžné ploštice ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus).
Nejvhodnější období pro monitorování tohoto druhu je od srpna do května, kdy vytváří často až masové agregace (i statisíce jedinců) na kmenech stromů, především lip, kde též přezimují. Sledování je v této době velmi snadné. Díky stříbrným odleskům membrán polokrovek živých jedinců, jsou totiž kolonie blánatek již zdálky velmi nápadné. To se nedá říci o letním období, kdy se blánatky většinou zdržují vysoko v korunách stromů.

Text a foto Ing. Jakub Beránek, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2010.