Klimatické faktory, zejména teplota a srážky mají pro vývoj zdravotního stavu a poškození platanů (Platanus hispanica Mill.) primární a zásadní význam. Ovlivňují nejen jejich zdravotní stav a jeho změny, ale mohou pozitivně ovlivnit také vývoj a šíření mikroskopické houby Apiognomonia veneta, která na platanech nejčastěji parazituje. Mohou zároveň predisponovat platany k většímu poškození mrazem, imisemi nebo snížit jejich odolnost vůči patogenním organismům. Zdravotní stav platanů byl negativně ovlivněn zejména dlouhodobými úhrny srážek, vyššími úhrny srážek v květnu, nízkou teplotou v lednu a květnu během monitorovaného období 1992–2002.
V I. části je popsána metodika k I.–III. části seriálu a vývoj změn zdravotního stavu platanů (Platanus hispanica Mill.) na území Prahy v letech 1992-2002. II. část se týká problematiky vlivu imisí a houby Apiognomonia veneta na vývoj jejich poškození.
Úvod
Klimatické podmínky na území České republiky jsou v posledních letech velmi proměnlivé a jsou charakterizovány značnými výkyvy, a to jak teplotními, tak nepravidelným rozložením srážek během roku a delšími obdobími sucha. Pro dřeviny má velký význam vývoj teplot a srážek během vegetačního období. Zejména v období, kdy dřeviny přecházejí z fáze dormantní do vegetační a v první polovině vegetace, jsou velmi citlivé vůči působení nejrůznějších abiotických i biotických stresorů. Populace platanu javorolistého (Platanus hispanica Mill.) v České republice se nachází blízko severní hranice svého pěstování v Evropě (Krüssmann, 1979; Slavík, Hejný, 1997) a podle některých autorů zde mohou tyto dřeviny za určitých podmínek namrzat (Hieke, 1978; Kavka, 1969). V prostředí Prahy jsou navíc vystaveny velmi silnému tlaku antropogenních faktorů, zejména zvýšené koncentraci imisí pocházejících převážně z hustého automobilového provozu.
V posledních 20 letech se zdravotní stav platanů výrazně zhoršoval. Poškození se vyznačovalo nejčastěji redukcí (řídnutím) olistění, zasycháním pupenů a prosycháním korun. Příznaky se projevovaly především v její vrcholové části a v nejmladších částech koruny, přičemž poškození nebylo možné spojovat pouze se zvýšenou koncentrací imisí v ovzduší nebo s častějším výskytem mikroskopické patogenní houby Apiognomonia veneta. Zejména také proto, že podobné příznaky poškození se projevovaly rovněž u ostatních druhů dřevin (Gregorová et al., 2006). Cílem této studie bylo posoudit vliv klimatických faktorů v širších souvislostech na zdravotní stav a vývoj poškození platanů.
Materiál a metodika
Vyhodnocení zdravotního stavu platanů je podrobně popsáno v I. části seriálu (jsou hodnocena dvě kritéria: podle podílu poškozených – prosychajících stromů v populaci a podle míry jejich prosychání). Prosychání korun bylo vždy provázeno jedním nebo více dalšími symptomy, které signalizují vážnou fyziologickou poruchu stromu. Jedná se o nespecifické příznaky, které mohou vyvolávat různí škodliví činitelé biotického či abiotického původu. Tyto symptomy jsou spojovány se současným fyziologickým chřadnutím dřevin. Prosychání je nespecifický symptom poškození, které může být způsobeno různými faktory a jejich různými kombinacemi (viz I. a II. část seriálu).
Klimatická data pocházejí z Klementina (Praha).Výsledky byly zpracovány ve statistickém programu Statistica 4.5 (podrobněji Gregorová et al. 2006).
Z výsledků korelačních analýz je diskutován výběr proměnných prostředí, se kterými je vývoj poškození platanu javorolistého korelován a které by mohly mít vliv na zdravotní stav jeho populace. Podrobné výsledky týkající se poškození platanů vlivem imisí a patogena Apiognomonia veneta jsou uvedeny v části II. seriálu.
Vliv klimatických faktorů
Klimatické faktory vedle vyšších koncentrací oxidů dusíku (NOx) patřily k hlavním abiotickým činitelům, které významně korelovaly s poškozením platanu javorolistého (P. hispanica) během sledovaného 11letého období. Vliv vývoje klimatických změn (zejména teploty a srážek) na vývoj zdravotního stavu platanů se významně projevoval nejen během vegetačního období, ale v průběhu celého roku.
Text a foto RNDr. Božena Gregorová, CSc., VÚKOZ, v. v. i., Průhonice
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2010.
