Pěstitele v posledních letech odrazuje od pěstování a výsadby skalníků výskyt bakteriální spály (Erwinia amylovora), která je řazena mezi karanténní organismy a vztahují se na ni příslušná opatření (zákon o rostlinolékařské péči č. 326/2004 Sb.). Symptomy spály na skalnících ovlivňuje mnoho faktorů a spolehlivou diagnózu přítomnosti bakterií poskytnou pouze akreditované laboratoře. Proto ji lze někdy zaměnit za symptomy vyvolané houbami.
Bakterie E. amylovora napadají květy, listy, výhony a plody různých druhů ovocných, okrasných i volně rostoucích dřevin čeledě Rosaceae. Rozvinuté květy jsou prvním místem průniku bakterií do rostlin, zejména za teplého vlhkého počasí (teplota vyšší než 18 °C a relativní vlhkost vzduchu 70 %). Kromě květů jsou k napadení nejnáchylnější výhony v prodlužovací fázi růstu. Na počátku se může (i nemusí) objevit charakteristické tmavě hnědé až černé zbarvení hlavních a vedlejších žilek listů a hákovité ohnutí vrcholků výhonů nebo do tvaru písmene U. Napadené části vadnou, hnědnou až černají, zasychají a odumírají. Za teplého vlhkého počasí se na napadených částech objevují kapičky bakteriálního slizu. Napadené květy, listy a plody zůstávají často až do zimy viset na výhonech. Bakterie přežívají zimní období v prasklinách korových lézí, na jaře, se stoupající teplotou a vlhkostí, se objevují v podobě kapek bakteriálního slizu, který je přenášen na další hostitele odstřikujícími kapkami vody, větrem, hmyzem, včelami (nejsou primárními přenašeči, bakterie na jejich povrchu do 48 hodin hynou), ptáky, na nářadí a na rukou.
Ochrana proti spále je založena na pravidelné kontrole rostlin během vegetace (od května do srpna 1x týdně), během zimních měsíců sledování výskytu zkroucených listů a neopadlých plodů, za sucha odstranění napadených výhonů (30–50 cm pod viditelné místo infekce) za použití desinfikovaného nářadí (v 70% alkoholu), pěstování rezistentních druhů (Cotoneaster anoenus, C. adpressa var. praecox, C. apiculatus, C. bacilliarus, C. canadensis, C. dammeri var. radicans, C. deilsiana var. elegans, C. distichus, C. francheti, C. harrovianus, C. horizontalis, C. microphylla, C. newryensis, C. nitens, C. praecox, C. salicifolius var. repandens, C. simonsii a C. zabelii, údaje o rezistenci se u různých zdrojů liší, velkolisté druhy jsou považovány za vysoce náchylné). V případě podezření napadení výhonů lze potvrdit či vyloučit přítomnost bakterií jednoduchým testem: do kůry se udělají zářezy do vzdálenosti 50 cm pod zjevnými příznaky a zářezy se namočí roztokem jódjódkalia. Zdravé pletivo obsahující škrob se zbarví modře, spálové léze se nezbarví. Podrobnější informace lze nalézt v metodice pro praxi Korba J., Šellerová J. (2008): Soubor ochranných opatření ke snížení škodlivosti původce spály růžovitých rostlin bakterie Erwinia amylovora. K ochraně okrasných dřevin proti bakteriální spále je registrován například přípravek Kocide 2000 (0,3 %).
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č.1/2011.
Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně
