V této práci bylo sledováno 17 kulturních odrůd bezu černého (´Albida´, ´Allesö´, ´Aurea´, ´Bohatka´, ´Dana´, ´Haschberg´, ´Heidegg 13´, ´Korsör´, ´Mammut´, ´Pregarten´, ´Riese aus Voßloch´, ´Sambo´, ´Sambu´, ´Samdal´, ´Sampo´, ´Samyl´, ´Weihenstephan´) pěstovaných prvním rokem v pokusné výsadbě. Hodnocené byly průměrné hodnoty těchto hospodářských znaků: počet plodenství na jednom keři, minimální a maximální hmotnost celého plodenství, průměrná hmotnost plodenství, celková hmotnost sklizně z jednoho keře. Nejvyšší počet plodenství vyprodukovaly odrůdy ´Sambu´ a ´Weihenstephan´, které zároveň vykázaly nejvyšší průměrnou hmotnost sklizně z jednoho keře. Vysoké hodnoty znaků byly zaznamenány rovněž u odrůd ´Haschberg´ a ´Allesö´. Nejvyšší průměrná hmotnost plodenství byla zjištěna u odrůd ´Heidegg 13´ a ´Sampo´. Naopak nízký počet a hmotnost plodenství spolu s nejnižší průměrnou hmotností sklizně z jednoho keře byly zaznamenány u odrůd ´Albida´, ´Sambo´ a ´Bohatka´.
Bez černý (Sambucus nigra) je významnou plodinou využívanou člověkem. Kulturní odrůdy byly selektovány a šlechtěny pro své zajímavé pomologické a pěstitelské vlastnosti. Rozdíly mezi nimi spočívají především v růstu dřevin (roční přírůstky, výška dřeviny a celkový habitus), výnosové plodnosti, velikosti a množství plodenství, stejnoměrnosti dozrávání v plodenství, opylovacích poměrech (míře samosprašnosti), mechanicko-fyzikálních a chuťově senzorických vlastnostech plodů, termínech zrání a intervalu dozrávání jednotlivých plodenství na dřevině od prvních po poslední, dále v chemickém složení plodů (zejména rozdíly v obsahu sambunigrinu), ranosti nástupu do plodnosti, barvě plodů a zdravotním stavu dřevin, remontaci květů a tvorbě výmladků. Oproti planému černému bezu obsahují kulturní odrůdy pouze asi desetinu heteroglykosidu sambunigrinu. Značný význam kulturních odrůd je z hlediska ekonomického, kdy kulturní odrůdy poskytují nepoměrně vyšší hektarové výnosy než planý bez. Na rozdíl od sběru z planých porostů jsou dodávky z kulturních odrůd kvalitativně vyrovnané, spolehlivější a tím i zajímavější pro potravinářské zpracovatele. Na území České republiky nebyly vyšlechtěny žádné kulturní odrůdy bezu černého. Proto je porovnání zahraničních odrůd pěstovaných v podmínkách ČR významné z hlediska efektivního pěstování bezu černého u nás. Důležitými ukazateli při výběru odrůdy jsou mimo jiné hospodářské znaky, které udávají její výnosovost a z pěstitelského hlediska jsou to i znaky vegetativní. Výsledky sedmnácti sledovaných odrůd jsou součástí jejich komplexního zhodnocení a následného výběru a doporučení vhodných kulturních odrůd pro pěstování v podmínkách České republiky.
Materiál a metodika
Celkem bylo sledováno 17 kulturních odrůd bezu černého (´Albida´, ´Allesö´, ´Aurea´, ´Bohatka´, ´Dana´, ´Haschberg´, ´Heidegg 13´, ´Korsör´, ´Mammut´, ´Pregarten´, ´Riese aus Voßloch´, ´Sambo´, ´Sambu´, ´Samdal´, ´Sampo´, ´Samyl´, ´Weihenstephan´) pěstovaných v pokusné výsadbě Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích, s. r. o. Původ jednotlivých odrůd je uveden v tabulce 1. Při výběru odrůd pro porovnávání v našich podmínkách byly preferovány země původu s obdobnými klimatickými charakteristikami. Množitelský materiál vybraných byl dopraven do České republiky a ve VŠÚO Holovousy, byla vypěstována sadba a z ní pak založena pokusná výsadba za účelem výběru nejvhodnějších kulturních odrůd pro pěstování v našich podmínkách. Výsadba, v níž byly uvedené znaky hodnoceny byla založena z jednoletých řízkovanců v listopadu 2009, tudíž hodnoty uvedené v tabulkách pochází z první sklizně. Plodenství byla sklízena v době optimální zralosti, byla spočítána, zvážena a dále byly vypočteny průměrné hodnoty sledovaných znaků v rámci jednotlivých odrůd.
Text a foto Ing. Aleš Matějíček, Ph.D., VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2011.
