Stát Izrael vyniká vyspělými technologiemi prakticky ve všech výrobních oblastech. Jedná se především o oblast softwaru, komunikací, přírodních věd, elektroniky, farmacie a zbrojního průmyslu. V neposlední řadě má Izrael vysoce rozvinuté zemědělství a patří ke světové špičce v oboru hospodaření s vodou.
V povědomí většiny lidí je ale bohužel známý zejména díky izraelsko – palestinskému (arabskému) konfliktu, který trvá s různě dlouhými přestávkami a s větší či menší intenzitou prakticky od roku 1948, kdy si Izrael vybojoval samostatnost, a to jak na poli diplomatickém, tak i vojenském.
Efektivní využití vody
A právě proto může v převážně nepříznivých přírodních podmínkách a při nedostatku vody uživit osmimiliónovou populaci a ještě část agrárních produktů (na prvním místě je ovoce a zelenina) vyvézt. Mezi pěstované plodiny patří obilí, citrusové plody, olivy, brambory, cizrna, vinná réva, jablka, banány, mango a další ovoce. Ze širokého sortimentu zeleniny můžeme jmenovat: rajčata, papriky okurky, cibule, červenou řepu, saláty, kořenovou zeleninu. Od pěstování bavlny se kvůli velké náročnosti na vodu upouští. Ze živočišné výroby je nejdůležitější chov skotu na mléko a chov drůbeže. Dováží se pouze hovězí maso a některé obiloviny. Orná půda zabírá 15,5 %, pastviny 7 % a lesy 5,3 % rozlohy státu.
Čtyři zdroje vody
Nedostatek vody je pochopitelný, vždyť přes polovinu země tvoří poušť a jediným větším sladkovodním zdrojem je Galilejské jezero a řeka Jordán na severu země. Ta je rozvedena státním vodovodem po celém Izraeli. Dalšími vodními zdroji jsou podzemní vrty (často však bývá problém se zasolením) a odsolování mořské vody. Posledním zdrojem (nikoliv však významem) je recyklovaná voda z čistíren odpadních vod. Zavlažují se s ní nejen technické a okrasné plodiny, ale i trvalé kultury, např. sady. Většinou je aplikována v podzemní závlaze, u okrasných trávníků je podzemní závlaha podmínkou (voda nesmí přijít na list).
Limitováni vodou
Veškeré vodní zdroje obhospodařuje státní společnost Mekorot, která má na starosti i distribuci vody k farmářům. Stanoven je i např. časový harmonogram, který stanovuje kdy budou mít jednotlivé farmy přísun vody. Pěstování plodin pak není limitováno půdou, ale vodními zdroji. Zemědělská výroba se může zvýšit jen efektivnějším využitím vody, protože pěstitelé musí vystačit s daným množstvím vody. Vysoce intenzivní zemědělství při nedostatku vody umožňuje právě systém zavlažování – kapková závlaha. Fakt, že pochází z Izraele je poměrně dobře známý. Možná, už méně je známá její historie a to, že společnost Netafim, která je světovou jedničkou v kapkové závlaze stojí od počátku u jejího zrodu.
Závlahová revoluce
Na přelomu února a března pořádala společnost NETAFIM CZECH s. r. o., která zastupuje mateřskou firmu v České republice, odborný zájezd do Izraele pro české pěstitele, především z řad zelinářů a ovocnářů. Zájezdu jsem se také zúčastnil a mohl jsem se tak s historií kapkové závlahy blíže seznámit.
Často za většími či menšími vynálezy stojí náhoda. Nejinak tomu je i v případě kapkové závlahy, kterou objevil Simcha Blass.
Ten si všiml, že na jeho zahradě jeden strom (pomerančovník) výrazně převyšuje ostatní. Pídil se po důvodu a zjistil, že vodovodní potrubí, které vede přesně pod stromem je děravé – zkrátka, že kape a tím pádem strom má neustálý, i když malý přísun vody a vynález, který znamenal revoluci v zavlažování byl na světě. Poté hledal firmu, která by vynález uvedla do praxe a zavedla jeho výrobu.
Podařilo se mu navázat spolupráci s kibutcem Hatzerim sídlícím na jihozápadě země na okraji Negevské pouště. Tak tedy v roce 1965 vznikla společnost Netafim a začala sériová výroba kapkové závlahy. Po krátké době přestala výrobní kapacita Hatzerimu stačit. Přidaly se tak další kibutcy. V roce 1975 Magal sídlící ve středu země a v roce 1979 kibutc Yiftach u libanonských hranic.
Pěstujte více s méně
To je základní motto společnosti Netafim, které odráží globální vývoj planety, kdy zdroje ubývají, ale lidí naopak přibývá, takže je potřeba vyprodukovat více potravin s méně zdroji.
Kapková závlaha může zvýšit výnos až o 50 % při úspoře vody až 40 %.
Netafim však nenabízí jen produkty a výrobky, ale konceptem je pro pěstitele dosažení co nejlepších výsledků. Tedy nejen prodej a servis, ale i použití v praxi. V současné době společnost zaměstnává 2000 lidí. Z toho 550 v samotném Izraeli.
Kromě uvedených tří domácích závodů provozuje firma 14 výrobních poboček po celém světě.
Nacházejí se v Evropě, v severní a jižní Americe, v jižní Africe, v Indii a v Austrálii. Samotných prodejních dceřiných společností jako je NETAFIM CZECH s. r. o. je více než 50 po celém světě.
Netafim vychází z konceptu kapkové závlahy a z faktu, že pro rostliny jsou nejdůležitější tři věci: voda, vzduch a živiny. Jedna ze zásad je zavlažovat rostliny a nikoliv půdu. Když dáme rostlině přesně tolik vody kolik potřebuje, nejen že ušetříme vodu, ale i hnojiva, které jsou distribuovány spolu se závlahovou vodou.
Výhody kapkové závlahy oproti jiné jsou evidentní a můžeme je shrnout do následujících bodů:
- zlepší se příjem živin a jejich účinnost
- optimalizuje se vlhkost i množství vzduchu v půdě (při jiném způsobu závlahy, hlavně zátopou je vzduchu v půdě nedostatek)
- šetří energii rostliny – kořeny se nemusí zbytečně rozrůstat
- šetří vodu, živiny, hnojiva a prostředky na ochranu rostlin
- redukuje plevele
- dovoluje pěstitelům lépe naplánovat pěstování i sklizeň
- redukuje vyčerpání a kontaminování vodních zdrojů
- zabraňuje půdní erozi, vyplavování hnojiv do spodních vod
- využívá recyklovanou vodu
- dochází k úspoře energie
- chrání zemědělskou půdu
Základem je kapkovač
„Mozkem“ kapkové závlahy je kapkovač, který rostlinu zavlažuje. Jako první se začal vyrábět spirálový kapkovač. Jednalo se vlastně o hadičku spirálovitě omotanou okolo závlahové hadice přivádějící vodu. Hlavním úkolem kapkovače bylo zredukovat tlak, tak aby voda jen kapala. V roce 1967 byl vyvinut další – laminární kapkovač a v roce 1970 turbulentní. Velkým krokem kupředu byly knoflíkové zavlažovače ze 70. let, které již umožňovaly tlakovou kompenzaci. V roce 1983 následovaly integrální kapkovače s tlakovou kompenzací. Zhruba o deset let později byly vyvinuty integrální kapkovače bez tlakové kompenzace, které se používají i v současné době (Typhoon, Tiran, Streamline). Až po nejnovější s tlakovou regulací: v roce 2000 byl vyvinut Uniram – naprostá špička určená pro sady, v 2003 DripNet určený i do zeleniny a úplnou novinkou z roku 2005 je nízkotlaký zavlažovací systém (LPS), který umožňuje zavlažování rovných pozemků bez použití čerpadel s kapkovači s velmi nízkým průtokem (0,6 l/hod.), které jsou současný trendem v závlaze. Rostliny tak sice musí být zavlažovány po celý den, ale podle výsledků je celkově menší spotřeba vody i hnojiv a vyšší výnos (například u hrušní o 15 %).
Turbonet
Jednou z nejdůležitějším vlastností kapkovačů je jejich průchodnost. Pokud se kapkovač ucpe může dojít k velkým ztrátám na výnosu. Čištění je velmi pracné. Proto společnost Netafim vyvinula patentovaný systém procházení vody kapkovačem – Turbonet. Tento systém sám pomocí turbulence neustále čistí kapkovač. V něm je umístěna membrána, která neustále pulsuje. Reguluje tím jednak tlak, který musí být všude stejný a jednak díky pulsování nečistota kapkovačem projde aniž by ho ucpala. Životnost je až 15 let.
Dalším trendem u trvalých kultur je umístění závlahy pod povrch půdy přímo ke kořenům rostlin. Odstraní se tak problém s plevely a spotřebuje se ještě méně vody a nehrozí mechanické poškození hadic. Životnost kapkovacích hadic závisí na síle stěny a je 1 až 20 let. Částečně jsou vyrobeny z recyklovaného materiálu.
Text a foto Miroslav Šerák
