Uliční stromořadí na celém území města Brna spravuje a udržuje příspěvková organizace Veřejná zeleň města Brna (dále VZmB), která byla zřízena k 1.7.1995 za účelem udržování a zlepšování stavu veřejné zeleně celoměstského významu. Mimo celoměstsky významné parky byla k tomuto datu organizaci svěřena do správy uliční stromořadí na území všech brněnských městských částí.
V roce 1996 byla provedena inventarizace předaných stromů, které byly zaevidovány v PC programu MY TREES (každý strom je zanesen v mapové části, je taxonomicky zařazen a určeny jsou u něj základní dendrologické veličiny). Data jsou průběžně aktualizována. V roce 2000 vypracovala VZmB Koncepci péče o uliční stromořadí, která byla schválena Zastupitelstvem města Brna a na základě které ve své práci postupuje. Činnost organizace je financována především z městského rozpočtu. V rámci své činnosti vykonává jak správu svěřené zeleně, tak provádí její údržbu (kácení, výsadbu, pěstební opatření formou různých typů řezů apod.)
Ochrana stávající zeleně
V péči o stávající zeleň je kromě provádění potřebných pěstebních opatření stejně důležitá ochrana stromů před negativním vlivem výkopových či jiných stavebních prací. Úkol, který je těžší, než se na první pohled zdá. Ve městě, kde je prostor pro stromy vymezený komunikacemi, parkovacími místy a množstvím inženýrských sítí, nezbývá mnoho prostoru pro růst stromů. Pokud se v už tak malém kořenovém prostoru začnou provádět výkopové práce, je pravděpodobné, že strom takovou činností utrpí. Naší snahou je dosáhnout co nejmenších negativních dopadů na strom, aby mohl dále růst a byl pro své okolí bezpečný.
Při stanovení podmínek pro ochranu stromů vycházíme z české normy ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích.
Součástí podmínek ochrany je stanovení minimální vzdálenosti výkopu od paty kmene stromu. Norma udává minimální vzdálenost výkopu 2,5 metru od paty kmene stromu. V zastavěném městském prostředí je však nereálné takovou vzdálenost dodržet. Většina sítí (elektrokabely, telekomunikační kabely, vodovod, plynovod) je ve vztahu ke stromům uložena v menší vzdálenosti, v případě oprav těchto sítí se jejich poloha nemění. Ochranné pásmo většiny sítí je 1,5 metru, tedy i my respektujeme tuto vzdálenost a ve většině realizovaných výkopů souhlasíme s touto minimální vzdáleností (jedná-li se o hlubší výkop – horkovod, kanalizace, nebo jsou-li výkopy vedeny u větších stromů, pak požadujeme dodržení vzdálenosti větší).
I tento kompromis je však spíše teorií. V praxi se výkopy často provádějí v těsné blízkosti stromů navzdory podmínkám stanoveným správci zeleně. Důvodů, proč výkopy probíhají v blízkosti stromů, je několik:
• Pokládky sítí a výsadba stromů nebyly v minulosti koordinovány. Častým případem je strom rostoucí na sítích, nebo naopak sítě uložené do středu zeleného pásu, kde stromy těsně kopírují. Pokud dochází k opravě sítí, s největší pravděpodobností se dostane výkop do kolize se stromem.
• Pokud se provádí pouze oprava sítí, nikoliv jejich rekonstrukce (tedy práce nejsou realizovány z investičních prostředků), pak podle pravidel nakládání s městskými prostředky nelze polohu sítí změnit a oprava probíhá ve stávající poloze (tedy např. nelze přeložit vodovod z nezpevněného pásu do vozovky).
• Sítě byly často pokládány do prostoru, kde byl předpoklad nejjednoduššího uvedení do původního stavu. Sítě tak zabírají travnatý pás a nezpevněné plochy, ačkoliv je místo pod chodníkem či vozovkou. Jejich uvedení do původního stavu by však bylo pro stavebníka nákladnější.
• Některé sítě jsou pokládány výhradně mimo vozovku, neboť není možné zpevněnou plochu nad nimi pojíždět. Při šířce chodníku 1,5 až 2 metry a pásu zeleně o šířce 1 až 1,5 metru nelze vzájemně dodržet žádná ochranná pásma, pokud se do tak omezeného prostoru mají vejít tři až čtyři kabely a strom.
V průběhu prací je třeba dodržovat další podmínky ochrany stromů (ochrana před mechanickým poškozením stromu, ochrana kořenového prostoru a vegetačních ploch apod.) Existují investoři i firmy, kterým stav zeleně není lhostejný a k její ochraně přistupují stejně zodpovědně a obezřetně, jako k ochraně ostatních zařízení na staveništi. Jako pozitivní příklad ochrany stromů navzdory malé vzdálenosti hrany výkopu a paty kmene stromu lze uvést výměnu plynovodního potrubí v roce 2003 na Bayerově ulici v Brně, kde trasa plynovodu vedla ve vzdálenosti asi 0,5 metru od kmenů stromů. Přes velice malou vzdálenost výkopových prací od stromů se podařilo zachovat kořeny o průměru nad tři centimetry a na stromech bylo po několika letech od provedených výkopových prací zaznamenáno jen mírné zhoršení vitality. Plynovod byl instalován po segmentech, které byly spojovány až ve výkopu pod kořeny. Obnažené kořeny byly zakryty geotextilií, drobná poškození kořenů byla ihned ošetřena, pokládka potrubí probíhala po etapách, jednotlivé úseky byly ihned zasypávány zeminou. Zde záleželo hlavně na vůli stavbyvedoucího a investora stavby, neboť stavební povolení bylo vydáno bez ohledu na podmínku správce zeleně dodržet minimální vzdálenost výkopu 250 cm od paty kmene stromů.
Podobně proběhla oprava elektrokabelů na ulici Stinné v Brně-Černovicích. Zde se ovšem výkopy začaly provádět ohleduplně ke kořenům stromů až pod pohrůžkou pokuty ze strany Úřadu městské části.
Třetím vzorovým příkladem může být oprava povrchu chodníku, který byl nadzvedáván kořeny vzrostlé lípy. Sklon nového chodníku byl kořenům přizpůsoben, asfaltový povrch byl nahrazen dlažbou.
Značné množství prací v blízkosti stromů ale probíhá s minimálním ohledem na stávající zeleň. Poškození zeleně ve srovnání např. s překopnutým kabelem je však mnohonásobně horší, neboť kabel lze okamžitě opravit, ale obnova poškozené zeleně má za následek dlouhodobou ztrátu značných hodnot (finančních, ekologických, estetických ...).
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 3/2011.
Text a foto Ing. Alexandra Koutná, Veřejná zeleň města Brna, příspěvková organizace