Začátkem měsíce března se konal v prostorách Střední zahradnické školy v Mělníce seminář a přátelské setkání pěstitelů jahod. Nosnými tématy vzdělávací akce se kromě ochrany jahodníkových porostů proti škůdcům a chorobám staly trendy ve šlechtění jahod či pěstování drobného ovoce.
Organizátorem druhého ročníku semináře určeného jak pro samotné pěstitele jahodníkových plodů, tak i jahodníkové sadby byla Unie ovocnářů severočeského regionu (UOSR). Ve spolupráci s mělnickou firmou Jahodárna Vraňany (přední domácí producent jahodníkových plodů i sadby), připravila pro účastníky semináře zajímavý blok přednášek.
Po oficiálním zahájení vzdělávací akce předsedou UOSR Bc. Milanem Hančem pozdravil účastníky setkání i ředitel VOŠZa a SZaŠ Mělník Ing. Ivan Roušal. Ve stručnosti se zmínil o vzdělávacích formách studia, které škola poskytuje. Kromě středoškolského nabízí i vyšší a bakalářské. Od příštího školního roku ústav rozšiřuje vzdělávací program i o obor učňovský. Setkání jahodářů v Mělníce se rovněž zúčastnil tajemník UOSR Petr Škuta, který seznámil posluchače se strukturou unie. Ta sdružuje ovocnáře, školkaře, obchodníky a odbytové firmy ze severočeského a ústeckého regionu a mělnické oblasti. Unie ovocnářů má 45 členů, jež pěstují ovoce na ploše přesahující 1800 ha, z toho 18–20 ha zabírají jahodníkové porosty. Podporu v rozšiřování jahodníkových ploch vyjádřil svoji přítomností v Mělníce i tajemník Ovocnářské unie ČR Ing. Roman Chaloupka.
Pesticidní ochrana jahodníku
Na pesticidní ochranu jahodníku se ve svém příspěvku zaměřil Ing. Marian Havlíček z firmy Bayer CropScience. Prvním přípravkem, o kterém se zmínil, byl systémový fungicid ve formě granulí proti fytoftorové hnilobě kořene, rizomů a plodů jahodníku Aliette 80 WG. Přestože je tento přípravek na trhu již třicet let, dosud se k němu neprojevila žádná rezistence.
Proti fytoftorové hnilobě kořene jahodníku se doporučuje máčet sazenice v 0,25% koncentraci (kořeny i srdéčka, ne celé rostliny) po dobu 20 min těsně před výsadbou. Přípravek se nedoporučuje používat na frigo sadbu. Aliette 80 WG lze rovněž aplikovat pásovou zálivkou po zakořenění sadby při počátečním růstu listů (10–14 dní po výsadbě). Při šířce pásů 20 cm se dávkuje 1000 l kapaliny na 1 ha.
Proti nejzávažnější chorobě jahod, šedé hnilobě, doporučuje Ing. Havlíček použít Teldor® 500 SC. Účinnou látkou tohoto fungicidu je fenhexamid – látka z nové chemické skupiny hydroxianilidů. Vzhledem k unikátnímu účinku nevykazuje fenhexamid žádnou křížovou rezistenci s ostatními botryticidy. Teldor® 500 SC efektivně inhibuje růst mycelia, takže infekce vlastně nemůže propuknout. Šedá hniloba způsobuje až 70–80% ztráty. Silná infekce nastupuje především při teplotě 15–20 °C a za vysoké vzdušné vlhkosti. Při teplotách nižších než 10 °C a vyšších než 30 °C je nebezpečí infekce nízké. Šedá hniloba výrazně ovlivňuje vůni a chuť plodů, při silném výskytu se tak plody stávají neprodejnými. Preventivní postřik je vhodné provádět těsně před květem, v počátku kvetení a při dokvétání. Při silném infekčním tlaku je nutná i pozdější aplikace na zrající plody, před začátkem nebo mezi jednotlivými sběry (třídenní ochranná lhůta). Dávkování přípravku je 1,5 l/ha, množství postřikové kapaliny 1000 až 2000 l vody/ha. Teldor® 500 SC používáme maximálně dvakrát během vegetačního období.
Z insekticidních přípravků jmenujme např. Decis® Mega (účinná látka – deltamethrin) typu emulze oleje ve vodě k hubení živočišných škůdců. Přestože má přípravek široké spektrum použití, v jahodníkových porostech se používá především proti květopasu jahodníkovému a to v dávce 0,15 l/ha v 600 l vody na 1 ha před květem. K přednostem jednoho z nejrychleji účinných insekticidů Decis® Mega patří: dobrá pokryvnost a ulpívatelnost na povrchu listů i škůdců, odolnost proti smyvu deštěm do 1 hod. po aplikaci, působí i za nízkých teplot (max. do 23 °C), nízké dávkování a při dodržení přesného dávkování neškodnost pro včely a užitečný hmyz.
Nový přípravek, u kterého v současné době probíhá registrační řízení, představil v Mělníku Ing. Michal Vokřál, CSc., ze společnosti Syngenta. Jedná se o fungicidní přípravek SvitchTM proti plísni šedé v jahodníku. Účinnou látkou přípravku je z 25 % fludioxonil (systemický fungicid) a 37,5 % cyprodinil
(kontaktní fungicid). Žádná z těchto látek není křížově rezistentní s ostatními třídami fungicidů. Přípravek se aplikuje v dávce 1 kg/ha ve 2000 l vody na 1 ha, ochranná lhůta je sedm dní. Přípravek je rovněž vhodný k ošetření porostů peckovin, maliníku, ostružiníku a révy vinné.
Ochraně jahodníku se ve svém příspěvku rovněž věnovaly Ing. Jan Kloutvorová a Ing. Jana Ouředníčková z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích. Zaměřily se především na houbové choroby, ze živočišných škůdců pak na květopasa a roztočníka jahodníkového. Vzhledem k rozsahu a závažnosti se podrobněji budeme věnovat tomuto tématu v jednom z následujících čísel Zahradnictví.
Jednička na trhu
Letošní seminář se konal s mezinárodní účastí přednášejících. Svého zástupce, Wernera Hacka, vyslala na seminář jedna z největších evropských firem specializujících se na produkci jahodníkové sadby – nizozemská firma RAPO. Firma byla založena před 35 lety a dnes hospodaří na 100 ha množitelských ploch. Prosperita společnosti je do jisté míry založena na dobrých půdních a klimatických podmínkách oblasti, kde se nachází – na belgicko-nizozemské hranici. Výsadba matečnic bezvirového materiálu se v této oblasti provádí již v únoru a březnu. Vlastní sklizeň sazenic probíhá v závislosti na počasí od listopadu do ledna. Pro zachování co nejvyšší kvality se sklizené sazenice urychleně zchladí a skladují se při teplotě –1,5 °C. Společnost klade velký důraz na kvalitu produkované sadby. Pro snížení rizika napadení sadby např. háďátkem jahodníkovým se tak vysazuje matečný materiál pouze na plochy, kde nebyly pěstovány brambory nebo řepa v posledních patnácti letech. Striktně se rovněž dodržuje rotace pěstebních ploch v tříletých a čtyřletých cyklech. Z širokého sortimentu odrůd vyzdvihl Werner Hack ranou odrůdu ´Honeoye´a ´Rumba´(dříve ´Zumba´), z poloraných ´Elsanta´ , ´Sonata´, ´Figaro´, z pozdních pak ´Florence´ a ´Salsa´. Letošní novou odrůdou společnosti RAPO, která bude v ČR testována na pozemcích firmy Jahodárna Vraňany (obchodní zástupce firmy RAPO v ČR a SR) je ´Wendy´.
Požadavky supermarketů
Dalším ze zahraničních přednášejících byl Klaas Plas z nizozemské společnosti Berry Konsult, která poskytuje pěstitelům jahod poradenský servis. V úvodu svého vystoupení vyzdvihl exkluzivitu jahod jako ovoce s minimálním obsahem kalorií, maximálním obsahem vitamínů a lákavým vzhledem. Jsou to právě jahody, které se stávají ze širokého spektra ovoce velice lukrativním zbožím pro supermarkety. Ty však vyvíjejí na pěstitele stále větší tlak, a to jak v oblasti obsahu reziduí (požadují nižší hladinu, než je zákonná norma), tak i vizuálního vzhledu plodů a jejich trvanlivosti. Velmi malá pozornost je bohužel věnovaná samotné chuti. Požadavky jsou rovněž kladeny na co nejdelší dobu nabídky jahod koncovému zákazníky. Těmto požadavkům se tak přizpůsobuje odrůdová skladba výsadeb i požadavky na šlechtění nových odrůd.
Skladovatelnost versus vápník
Ve své přednášce se Klaas Plas dále věnoval trvanlivosti a skladovatelnosti jahodových plodů, jež je ovlivňována hned třemi faktory: způsob pěstování, sklizeň a zchlazení plodů a hnojení – zejména pak zajištění dostatečného množství vápníku v přijatelné formě. Vápník hraje velkou roli při stavbě buněčných stěn, a to jak při tvorbě zelené hmoty (listů), tak zejména plodů. S dostatkem vápníku rostliny lépe odolávají stresovým situacím – vysokým teplotám, nedostatku vláhy atd. Za normálních okolností je vápník v půdě zastoupen v dostatečném množství. Jeho dostupnost pro rostliny je však ovlivněna přítomností dalších prvků v půdě, zejména draslíku, dusíku, sodíku a bóru. Pozitivní vliv na příjem vápníku má bór, do jisté míry i chlór a dusík v nitrátové formě. Negativně působí velké množství draslíku, sodík a dusík v amoniakové formě.
Nemalý vliv na příjem vápníku má rovněž počasí, zejména pak dlouhé, suché a teplé období v kombinaci s vysokým obsahem sodíku v půdě.
Jílek Arnošt
