Hřebenule borová Diprion pini (Linnaeus, 1758) je středně velká širopasá vosa (Symphyta) z čeledi hřebenulovitých (Diprionidae), která je dalším lesním škůdcem, jenž se stále častěji objevuje na borovicích městských výsadeb.
Hřebenule borová je běžný druh střední a severní Evropy, rozšířený po velké části Eurasie a v severní Africe. Její larvy, tzv. housenice, se živí jehličím různých druhů borovic, především borovice lesní (Pinus sylvestris). Příležitostně však napadá i b. černou (P. nigra), b. Banksovu (P. bangsiana) a b. vejmutovku (P. strobus). Přestože ji můžeme najít na stromech různého stáří, dává zpravidla přednost mladším stromkům, rostoucím na nekvalitních půdách.
Pohlavní dimorfismus
Dospělé vosy se vyznačují nápadnou pohlavní dvojtvárností (dimorfismem) a dvojbarevností (dichroismem). Zavalité, 8 až 10 mm velké samičky jsou převážně bledě žluté s tmavší hlavou a několika tmavými skvrnami na hrudi a střední části zadečku. Jejich tenká, k vrcholu se zužující tykadla jsou pilovitá. Drobnější, 7 až 9 mm dlouzí samečci jsou štíhlejší, hnědočerného až černého zbarvení, se světle hnědými nožkami. Od samiček se poznají na první pohled i díky svým nápadným oboustranně hřebenitým tykadlům, která dala název celé čeledi. Housenice jsou barevně dosti variabilní. Nejčastěji bývají žluté až žlutozelené s malou hnědou hlavou a s 11 páry končetin. Nad panožkami mají zřetelné, ležaté, tmavé skvrny. Dorostlé měří až 26 mm. Vajíčka jsou 1,5 mm velká, bělavě žlutá, na koncích mírně zploštělá.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 4/2011.
Text a foto Ing. Jakub Beránek, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta
