Článek shrnuje výsledky tří let hodnocení nároků na údržbu u trvalkových výsadeb se zvýšenou autoregulací a extenzivní údržbou. Hodnocené výsadby v Průhonicích mají srovnatelně nízké nároky na údržbu jako podobné projekty v zahraničí. Údržba trvalkových výsadeb v městském prostředí ukazuje vyšší nároky, které jsou způsobeny specifickým urbánním zatížením. I přesto lze tento typ výsadeb pro své prokázané nízké nároky na údržbu doporučit jako vhodný typ zejména do městského prostředí.
Trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace a extenzivní údržbou se zvolna začínají prosazovat i v širším zahradnickém podvědomí. Tento přístup k většímu používání trvalek zejména ve veřejné zeleni není zcela nový, nicméně jasně definovaná technologie založení a údržby, sortiment rostlin a další „know how“ dal až úspěšný mezinárodní projekt Silbersommer, který byl na německých a švýcarských pracovištích řešen v polovině 90tých let 20. století. V ČR (v Brně a v Lednici na Moravě) se první výsadby uskutečnily v roce 2002 a 2003 (Baroš, 2009). Od roku 2007 byly záhony založeny a od následující vegetační sezóny systematicky hodnoceny také v Dendrologické zahradě (dále jen DZ) v Průhonicích. Jedním ze základních parametrů, které se hodnotily, byla časová náročnost údržby a vizuální atraktivita. Celoroční vizuálně atraktivní záhon a zároveň nízké nároky na údržbu jsou totiž jednoznačně nejdůležitějšími znaky tohoto typu výsadby. Hlavními cíli systematického hodnocení těchto záhonů v DZ bylo ověřit doporučované technologie a sortiment a porovnat výsledky zahraničního hodnocení s výsledky získanými v ČR.
Materiál a metodika
Lokalita, kde se hodnocené výsadby (DZ) nacházejí, je zhruba 300 m n. m. Průměrná roční teplota je 8 °C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 565 mm. Vlastní výsadby se nalézají na mírném svahu orientovaném k jihu. Půdním typem je zde hnědozem modální. Hloubka půdy se v rámci výsadeb mírně liší, v nejnižší části (směrem jihozápad) je půda výrazně skeletovitá, směrem severně a severovýchodně je půda hlubší. Dlouhodobě byly tyto plochy využívány jako trvalé travní porosty, sečené jednou až dvakrát ročně. Plocha je celodenně osluněná. Stanoviště pro výsadby bylo připravováno ve všech letech shodně. Po vytýčení plochy záhonu byl opakovaně plošně aplikován herbicid. Poté byla plocha mechanicky zkultivována rotavátorem, okraje ploch byly doryty ručně, bylo instalováno ohraničení záhonu. Půda nebyla nijak vylepšována, ani hnojena. Do této plochy byly sázeny připravené rostliny. Po výsadbě rostlin byla plocha zalita a vysázeny cibuloviny. Veškeré výsadby probíhaly od září do listopadu. Po výsadbě cibulovin byla plocha pokryta 50 až 70 mm vysokou vrstvou minerálního mulče. Jako mulč bylo použito více druhů štěrku ve frakcích 2 až 22 mm (2/5, 4/8, 8/16, 8/22). V prvním roce 2007 bylo vysázeno celkem deset různých trvalkových záhonů (na ploše 535 m2), v roce 2008 pak tři záhony (343 m2). Většina směsí byla sestavena podle publikovaných (převážně) německých konceptů a doporučení typu Silbersommer a Perennemix®. Mimo to vznikly také dvě vlastní směsi při zachování stejného principu výsadeb.
Data o údržbě (čas na každém záhoně a druh práce) byla sledována od prvního vegetačního roku, tj. 2008. Vedle těchto záznamů byla také sbírána data o fenologii a pravidelně týmem hodnotitelů zaznamenáváno vizuální hodnocení výsadeb (Baroš, 2010).
Souběžně s výsadbami v DZ byly také shromažďovány údaje o výsadbách shodného typu trvalkových výsadeb v Praze v ulici Jičínská a na Hořejším nábřeží (Baroš & Barošová, 2010). Tyto výsadby, založené na podzim 2007, měly jinou technologii založení, nicméně princip výsadeb i část použitého sortimentu byla shodná (Dědečková et. al., 2008). Údaje o údržbě zaznamenávali odpovědní pracovníci firem, zajišťujících údržbu pět let od založení.
Výsledky
Průhonice (Dendrologická zahrada) - tučně
V prvním roce (2008) po výsadbě prvních deseti trvalkových záhonů byly pracovní operace uskutečněny v celkem deseti termínech. Ve všech těchto termínech bylo součástí prací zejména pletí. Pouze v roce 2008 byly odstraněny semeníky u Alliumaflatunense a A. jesdianum, a to z důvodu zkušeností s výrazným vysemeňováním těchto česneků na podobných lokalitách v areálu DZ. V prvním roce po výsadbě samozřejmě chybí odstraňování suché nadzemní hmoty v předjaří. To proběhlo pouze selektivně, ručně, u několika málo záhonů. Poměrně vysoký počet zásahů v prvním roce lze přičíst nedostatečným zkušenostem s tímto typem výsadeb.
V roce 2009 byla plocha výsadeb pracovně navštívena v devíti termínech. Na jaře (18. 3.) proběhlo první mechanizované (pomocí křovinořezu a plotostřihu) odstranění suché nadzemní hmoty a ruční dočištění nůžkami. Pracovní operace pletí tedy byla hlavní část ve zbývajících osmi termínech. V tomto roce také proběhlo odstranění zhruba 60 % z celkového množství porostů Euphorbia cyparissias. Tento druh se ukázal jako velice vitální až agresivní.
V třetím roce hodnocení – 2010 byla údržba provedena v asi osmi termínech. Mechanizovaná jarní seč a dočištění proběhlo 10. – 11. března. V dalších termínech pak většinu času zabíralo pletí.
V obou letech (2009, 2010), kdy byla provedena jarní mechanizovaná seč, byla doba na operaci (pokosení křovinořezem, ruční dočištění nůžkami, odvoz suchého rostlinného materiálu), zhruba 1,8 min/m2.
Záhony byly zcela bez závlahy i v období delšího sucha. Stejně tak nebyl při údržbě aplikován žádný ochranný chemický prostředek. Nebyly dosazovány uhynulé rostliny.
Z důvodu zjištění závislosti nutné/optimální údržby na pozitivním přijímání veřejností, byla jedna vybraná plocha výsadby (výsadba trvalkové směsi Blütenschleier z projektu Perennemix®) rozdělena na dvě části s rozdílným režimem údržby. Jedna polovina byla udržována se stejnou frekvencí jako ostatní výsadby, druhá byla udržována intenzivněji (zejména byla odstraňována odkvetlá květenství a suché či nevzhledné části rostlin, v tab. 1 označena jako „Blütenschleier – vyšší údržba“).
Výsledky měření za první a další dva roky po výsadbě prokázaly poměrně vyrovnané a stabilizované (a dokonce klesající) nároky na údržbu (v 1. roce po výsadbě 5,7 min/m²/rok, v 2. roce 4,9 min/m²/rok, v 3. roce 4,4 min/m²/rok). Rozpětí v rámci toho průměru je dáno zejména dílčím nedokonalým odplevelením ploch výsadeb (např. svlačec ve výsadbě trvalkové směsi Exotische Blütensteppe výrazně zvyšoval časovou náročnost zejména v 1. roce po výsadbě, která tak dosahovala 8,4 min/m²/rok), nevhodnou kombinací jednotlivých druhů rostlin, rozdílným množstvím srážek v každém roce či jinými faktory.
Text a foto Ing. Adam Baroš, VÚKOZ, v. v. i., Průhonice
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2011.