Od vzniku Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích letos uplynulo šedesát let. Jeho historie začíná reorganizací Ovocnicko-vinařského ústavu v Praze a Ovocnického ústavu v Průhonicích, k níž došlo v roce 1951 a spočívala v rozdělení jednotlivých zahradnických odvětví do samostatných ústavů.
Centrum ovocnářského dění se tak vzdálilo 100 km od Prahy, do malé obce Holovousy, ležící mezi Hradcem Králové a Jičínem. Jistě se tak nestalo náhodou. Tato lokalita má z hlediska zemědělství a ovocnářství velmi výhodnou polohu, jádroviny a peckoviny se zde pěstovaly již před staletími.
Jak uvádí historik Tomáš Petráček v publikaci Holovousy-dějiny obce, řada archeologů se prý domnívá, že právě v této oblasti leželo centrum a těžiště neolitického osídlování české kotliny. Holovousy totiž leží na jižním svahu Chlumů, které tvoří přirozenou hranici mezi úrodným Polabím a severovýchodním horským pásmem, tvořeným Krkonošemi. Ovšem jižní svahy pahorkatiny Chlumy poskytovaly odedávna stejné životní podmínky jako rovina a navíc chránily od severu úrodná pole a poskytovaly prvním usedlým zemědělcům možnost úkrytu ve výše položeném lese.
První písemná zmínka o Holovousích pochází ze 13. století, od té doby bylo zdejší panství a později velkostatek v držení celé řady vlastníků. Posledními byla rodina Malinských. Velkou radost z toho měli čeští vlastenci, kteří uvítali, že „po probuzení literárním, přišlo probuzení politické a nyní hospodářské …. a mnohé, co pro nás bylo ztraceno, vrací se nyní do českých rukou, aby bohdá v nich už zůstalo“ (Ant. Nečásek). MUDr. František Malinský, pozoruhodný muž mnoha talentů, schopností a dovedností (lékař, chemik, vynálezce, podnikatel, politik, bankéř), zakoupil holovouský velkostatek v roce 1904. Právě on dal přestavět zdejší zámek dle plánů známého architekta Jana Vejrycha do podoby, v níž se, byť v poněkud omšelé podobě, nachází dodnes.
Zřízení ústavu v Holovousích
Po únoru 1948, kdy se moci ujímá KSČ, byl vzat velkostatek Malinských pod národní správu, nedlouho poté pod správu státních statků. Do zabraného zámku byla v roce 1951 nakrátko umístěna učňovská škola pro chov prasat, po ní sem přichází Výzkumný ústav ovocnářský, k němuž patřilo 16 ovocnářských stanic a pracovišť v českých zemích i na Slovensku. Ústav byl přímo řízený ministerstvem zemědělství. V roce1956 přechází pod Československou akademii zemědělských věd. K další změně dochází v roce 1977, kdy je VÚO Holovousy přičleněn jako samostatná hospodářská organizace k oborovému zahradnickému podniku Sempra Praha a vzhledem k tomu, že k němu byly znovu přičleněny tři šlechtitelské stanice (Těchobuzice, Velké Losiny a Velehrad) a tím pádem i odpovědnost za šlechtění ovocných plodin, byl název rozšířen na Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2011.
Text a foto Ing. Jaroslav Vácha, VŠÚO Holovousy, s. r . o.
Vážení pěstitelé-odborníci!V letošním roce jsem se rozhodl omladit naši ovocnou zahradu.Po hledání novinek v sortimentu švestek jsem narazil na švestku p.CHovance z Lipníka nad Bečvou s příznačným názvem Lipnická.Na propagačním letáku je uváděna jako téměř ideální švestka nemající žádných chyb.V letáku se také p.CHovanec odvolává na Váš výzkumný ústav kde mají být stromky pravidelně testovány. Jaké bylo ale mé překvapení když jsem se v jedné prodejně na onu švestku dotazoval a bylo mi zděleno,že se jedná o klamání zákazníků,že Váš ústav žádné testy nikdy neprováděl a že se jedná o obyčejnou švestku domácí.Zajímal by mne prosím Váš názor zda se jedná o souboj mezi prodejci a likvidaci konkurence nebo jsou uváděné informace v pořádku.Děkuji předem za odpověď a přeji hodně úspěchů v práci a hezky zbytek dne.
Dobrý den! Prosím o vyjádření (odpověď) na dotaz p.Antonína Krejčíře, týkajího se Lipnické Švestky. Mám uplně stejný dotaz.Děkuji
s pozdravem Josef Vystčil Suchá Loz 341