Azalky pěstované v květináčích byly vyšlechtěny z indických a japonských azalek. Vyšlechtěné kultivary mají jednoduché nebo plné květy v nejrůznějších barvách od čistě bílé přes světle růžovou, lososovou, červenou až k fialové. Oblíbené jsou též odrůdy s květy dvoubarevnými. Tyto stálezelené, nemrazuvzdorné keříky se pěstují v domácnosti jen po dobu jejich kvetení.
Na chladném a světlém stanovišti rostliny kvetou déle. V žádném případě jim nesmí přeschnout kořenový bal. Po odkvětu je nejdůležitější, aby azalka nezaschla, proto ji přemístíme do chladnější místnosti a kořenový bal udržujeme stále mírně vlhký. Koncem května vyneseme květináč na polostinné místo na zahradě, nesmíme však zapomenout na pravidelné zalévání. V létě azalku několikrát přihnojíme plným hnojivem neobsahujícím vápník. Na podzim ji přeneseme do chladné světlé místnosti. Nejčastější příčinou pěstitelského nezdaru je skutečnost, že azalky pěstujeme v silně vytápěné místnosti, kde dochází k zaschnutí poupat a opadu listů. Rostliny napadá i řada houbových chorob. Nejčastější chorobou bývá skvrnitost listů. Ze živočišných škůdců se vyskytují často mšice a lalokonosci.
Choroby azalek
Houbové choroby jsou u azalek nejčastějším onemocněním. Už při množení dochází často k vadnutí řízků, spojeným s opadem listů a hnědnutím kořenů vyvolané komplexem půdních hub (Pythium spp., Rhizoctonia solani). Ochrana je možná dezinfekcí substrátu 0,05% přípravkem Polyversum (2 až 4 l vody/m2). V průběhu množení odstraňujeme nemocné rostliny a zbylé preventivně chráníme zálivkou 0,2% přípravkem Proplant (2 až 4 l vody/m2). Mladé rostliny bývají často napadeny hnilobou bází kmínků (původce Cylindrocladium scoparium), napadené rostliny zaostávají v růstu, mají shnilé kořeny a listy se zbarvují šedozeleně. Na opadaných listech se objevují oválné, tmavohnědé skvrny s černými plodničkami houby. Nemocné rostliny je třeba odstranit. Chemická ochrana spočívá v důkladném postřiku vytříděných rostlin 0,2% přípravkem Dithane DG Neotec nebo 0,1% přípravkem Topsin M 500 SC. Ošetření opakujeme 2 až 3x v intervalu deseti dnů. Přípravky je třeba střídat.
Obávaná choroba u azalek je fytoftorová hniloba kořenů (Phytophthora cactorum, Phytophthora citricola, Phytophthora nicotianae). Napadení se projevuje hnědnutím a odumíráním kořenů. Dochází k zastavení růstu a rostliny částečně nebo zcela odumírají. Chemická ochrana spočívá v důkladném postřiku nebo zálivce 0,2% přípravkem Aliette 80 WG nebo 0,2% přípravkem Proplant v dávce 2 až 4 l vody/m2. Za tři týdny je potřeba ošetření opakovat. V teplých, málo větraných sklenících trpí azalky padlím (původce Microsphaera penicillata), které se projevuje bílým moučnatým povlakem na mladých listech. Někdy může být bílý povlak vidět pouze na spodní straně listů. Listy postupně hnědnou a odumírají. Účinnou ochranou je použití 0,03% přípravek Discus, jímž ošetřujeme 2 až 3x v intervalu sedmi až deseti dnů. Z dalších houbových chorob se vyskytuje u hrnkových azalek na listech septorióza (původce Septoria azaleae). Projevuje se červenožlutými skvrnami s hnědým středem a červeným okrajem. Další listovou skvrnitostí je antraknóza (původce Colletotrichum azaleae), která způsobuje po obou stranách listů drobné, černé skvrny o velikosti 0,3 až 3,0 mm. Různobarevné skvrny (bronzově hnědé, červené) s lemováním vznikají po napadení houbami Cercospora handelii, Botrytis cinerea nebo Pestalotia spp. Účinnou ochranou proti listovým skvrnitostem je postřik některým z přípravků na listové skvrnitosti. Z registrovaných přípravků lze použít například Discus – 0,03%, Dithane DG Neotec – 0,2%, nebo Topsin M 500 SC – 0,1%. S chemickou ochranou je třeba začít ihned po objevení prvních příznaků choroby – skvrn. Ošetření opakujeme 2 až 3x v intervalu 14 dnů, přípravky je nutno střídat.
Charakteristické poškození listů tzv. ouškatost azalek vyvolává houba Exobasidium vaccini. Napadené listy částečně nebo zcela tloustnou. Jsou bělavé, později dostávají růžové až červenavé zabarvení a odumírají. Ochrana je stejná jako u listových skvrnitostí. Účinné je zejména ošetření přípravky Discus a Topsin M 500 SC. Skvrnitost květů se objevuje po napadení houbami Ovulinia azaleae, Cylindrocladium scoparium nebo Phomopsis spp. Při napadení se objevují na květech bělavé, šedé nebo hnědé skvrny. Do tří dnů po infekci květy zcela odumírají, ochrana je stejná jako u listových skvrnitostí.
Text Ing. Antonín Köhler, Foto Ing. Svatopluk Rychlý, SRS Opava
