Krajina mezi Pískem a Strakonicemi je malebná, ale od budovy zámku ve Štěkni nečekejme vzhled pohádkového sídla princezen, i když se v posledních letech zámek vrací do bývalé úpravnosti. Anglický park, který ho obklopuje, tvoří mu svými stromy hezký rámec a zvyšuje přitažlivost celého areálu.
Písemná zpráva o tvrzi stojící v místě dnešního zámku je datována začátkem 14. století, hmotný důkaz – část původního zdiva – byl objeven v zámeckém sklepení. Vlastní zámek dostal raně barokní podobu ve 2. polovině 17. století, jeho poslední přestavba se uskutečnila po požáru roku 1784, kdy už bylo panství a zámek v majetku rodiny Windisch-Graetzů. Toto jméno je známé z pražských revolučních událostí roku 1848. Na tehdy nešťastnou náhodou zastřelenou manželku vojenského velitele nad Prahou, který tu zasahoval proti „nepřátelům monarchie“, však ve Štěkni vzpomínali v dobré jako na vlídnou paní známou svou dobročinností.
Roku 1921 poslední majitel prodal zámek řádovým sestrám a jejich Ústavu anglických panen, které tu zřídily dívčí školu a internát. Roku 1949 zámek převzal stát a do roku 2001 tu byl Domov důchodců. Majetek byl řádovým sestrám vrácen v restituci už roku 1990. Řád je nyní známý pod novým jménem Congregatio Jesu.
Zámek je postupně opravován a upravován.. O tom se lze přesvědčit osobně, protože návštěvníci jsou vítáni na prohlídky i na pobyt. Součástí prohlídkového okruhu zámku je i pokoj, který připomíná Karla Klostermanna, „spisovatele Šumavy“, jak bývá nazýván.
Karel Klostermann se narodil roku 1848 v Horním Rakousku, ale po roce se rodina odstěhovala na českou stranu Šumavy, kde jeho otec pracoval jako lékař. Mladý Klostermann začal na otcovo přání studovat medicínu, nedokončil ji, nějaký čas se živil novinařinou, pak jako vychovatel, od roku 1873 do 1908, kdy šel do penze, učil jazykům na střední škole v Plzni. Ve Štěkni žil už jako malý dva roky s rodiči, později se sem rád vracel na letní byt a od roku 1908 tu měl trvalý podnájem, pak mu byl nabídnut pobyt na zámku. Dobře se mu tu pracovalo. Když už byl vážně nemocen a nemohl vycházet, utěšoval se pohledem do parku. Snad i poslední pohled věnoval štíhlému, tehdy mladému dubu rostoucímu před jeho oknem. Asi byl pro něho zástupcem všech stromů, o kterých ve svých pracích rád psával. Pyramidální dub rostoucí před spisovatelovým oknem nazván v roce 2008 při oslavě 160. výročí narození a pětaosmdesáti let od smrti Stromem Karla Klostermanna.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 7/2011.
Text a foto PhDr. Marie Hrušková
