V poslední době se vyskytují dotazy týkající se odumírání výhonů růží. Při podrobnější prohlídce poskytnutých vzorků a po mikroskopickém rozboru je často jako původce identifikována houba Coniothyrium wernsdorffiae.
Podobné symptomy mohou být následkem napadení i jinými houbami, např. Leptosphaeria coniothyrium (anam.: Coniothyrium fuckelii), Lasiodiplodia theobromae, Discostroma corticola (anam. Seimatosporium lichenicola), které lze rozlišit pouze mikroskopicky.
Červená skvrnitost a korová nekróza výhonů růže
U popínavých a stromkových růží na silně osluněných stanovištích, u dobře živených keřových růží, případně u růží přezimujících v prostorách s vyšší teplotou a nedostatkem vláhy, se často vyskytuje houba Coniothyrium wernsdorffiae (syn. C. cystotricha). Silně napadány jsou zejména floribundky, polyantky a minirůže. Ohroženy jsou především podnože Rosa multifora, infikována mohou být také očka, která následkem napadení odumírají.
C. wernsdorffiae způsobuje skvrnitost kůry, někdy označovanou jako spála (Rosa brand canker). Příznaky se mohou objevit jak na starších tak i na ještě zelených výhonech nebo na kmínku (v různé výši). Na kůře, často okolo oček, se tvoří nejprve drobné červené (někdy z počátku žluté) skvrny, které jsou ostře ohraničeny od zeleného pletiva. Skvrny se rychle zvětšují a od středu mění zbarvení na světle hnědé. Odumřelé hnědé pletivo se svrašťuje, podélně praská a propadává. Okraj léze se obvykle mírně vyvyšuje (kalus). Jako velmi nápadný symptom zůstává i v dalším průběhu onemocnění načervenalý až karmínový lem kolem skvrn. Skvrny se postupně v podélném i příčném směru zvětšují a pokud obepnout celý obvod výhonu, není část nad nimi dostatečně zásobována vodou a živinami a hyne, případně se vylamuje. Takto napadené výhony či kmínky většinou již nejde zachránit. Houba se šíří i na části pod skvrnami (až na kořenový krček) a poškozuje celou rostlinu. V odumřelém pletivu ve středu skvrn se tvoří černé kulaté pyknidy (0,2–0,5 mm) s protaženým krčkem. Pyknidy, které prorážejí pletivo, lze nalézt i na povrchu rakovinných ran. Po ovlhčení se z pyknid uvolňují pyknospory, které jsou na sousední rostliny přenášeny odstřikujícími kapkami vody nebo hmyzem, na větší vzdálenosti větrem. Do rostlin patogen proniká v místě mechanicky poškozených pletiv. Nebezpečí napadení se zvyšuje u růží na vlhkých stanovištích, s nedostatečně vyzrálými výhony (např. vysoké dávky dusíku),
po mechanickém poranění (odlomení trnu, řez, kroupy), poškození hmyzem nebo mrazem. Mírné zimy poskytují patogenu příznivé podmínky pro infekci.
Houba přezimuje myceliem v napadených výhonech. Koncem zimy či začátkem jara obnovuje růst a na povrchu pletiv se vytvářejí viditelné skvrny. Ve středu skvrn v odumřelých lézích se tvoří nové pyknidy, které opět infikují poraněná pletiva a nové skvrny jsou viditelné již za 4–15 dnů po infekci. Označení spála je odvozeno od černých skvrn, které se
na výhonech většinou objeví až po zimě, zejména za podmínek příznivých pro rozvoj chladnomilné houby (časný a vysoký ochranný zimní kryt a jeho pozdní odstranění).
Za jeden až dva týdny na světle a vzduchu získají skvrny opět charakteristický vzhled.
Černá nekróza výhonů růže
U skleníkových růží se často vyskytuje po odstřihnutí na konci výhonu černá nekróza, zasahující nejen kůru, ale i hlouběji uložená pletiva. Na kůře se tvoří tmavé skvrny se světlejším okrajem. Původcem je houba Coniothyrium fuckelii napadající odumřelé buňky, z nichž za příznivých podmínek přechází na zdravé pletivo. Je považována za nejčastějšího patogena výhonů růží. Vyskytuje se jak v nepohlavním (C. fuckelii), tak pohlavním stadiu (Leptosphaeria coniothyrium). Plodnice nepohlavního stadia, tzv. pyknidy, se při teplotě kolem 22 °C a vyšší relativní vzdušné vlhkosti (90 % a více) tvoří pod kůrou za cca sedm až deset dnů po infekci. Pyknospory uvolňované z pyknid jsou roznášeny kapkami vody na sousední rostliny a po vyklíčení hyfa proniká přes drobná poranění do pletiva. V pletivu se houba rozrůstá při teplotách od 4 do 32 °C, opt. 28 °C. Vzhledem k toleranci k nízkým teplotám lze předpokládat, že se může rozvíjet i během zimních měsíců v infikovaných rostlinách uskladněných v bezmrazých prostorech. Houba přezimuje pyknidami nejen v napadených výhonech růží, ale i např. angreštu, broskvoně, třešně, jabloně, ostružiníku, rybízu, přísavníku aj.
Ochranná opatření
Ochrana proti oběma uvedeným houbám je shodná. Vyvážená výživa, zejména dostatečné zásobení draslíkem (podpora odolnosti), vápníkem a hořčíkem, zabránění mechanickému poškození výhonů a poškození mrazem (korový mulč nebo vlies). Silně poškozené či napadené výhony je nutné okamžitě odstranit a zničit. Po objevení se prvních skvrn lze výhony odstřihnout minimálně 0,5–1 cm pod nekrózou, u zdřevnatělých výhonů rány zatřít balzámem s přídavkem fungicidu (např. 2,5 % Rovral Aquaflo). U stromkových růží důkladné ošetření ran. Po odstranění květů lze rostliny ošetřit fungicidy, např. Captan 50 WP (0,1 %). Doporučován je zimní postřik, příp. po řezu ještě před rašením ošetření měďnatými přípravky. V zahraničí je doporučováno jako preventivní opatření ošetření růží 3% síranem železnatým nebo 1% síranem měďnatým či 5% Bordeauxskou jíchou, případně na jaře odstranit napadené výhony a následně ošetřit síranem měďnatým. Fungicidy proti listovým skvrnitostem růží vykazují částečný účinek i proti tomuto patogenu.
Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta
