Slovo zeleň je v dnešní době skloňováno ve všech pádech.
Čím dál tím více se stává aktuálním tématem jak na poli ekologickém, ekonomickém, tak i politickém. Bohužel nahlížení a řešení projektů spojených ze zelení je v mnoha případech stále ještě přímočaré. Potřeba vnímat zeleň jako nedílnou součást našeho každodenního života se tak stala nosným tématem konference s příznačným názvem Green City, jenž se v České republice konala v rámci celoevropského konceptu se stejnojmenným označeným.
Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství ve spolupráci se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) a Svazem zakládání a údržby zeleně (SZUZ) zorganizovala v první polovině měsíce června konferenci Green City určenou především pro zástupce měst a obcí, stavební a zahradní architekty, studenty středních a vysokých škol. Hlavními tématy mezinárodní konference se stala zeleň veřejných a soukromých prostranství v historických a moderních městech. Samostatná část byla věnována zeleni jako obytnému prostředí ve městech a spolupráci obcí, architektů, zahradníků, řemeslníků a veřejnosti při navrhování koncepce sídel.
Co je Green City?
Iniciativa Green City (Zelené město) vznikla v roce 2002 na mezinárodní zahradnické výstavě Floriade 2002 v Nizozemsku. U jejího zrodu stála organizace Plant Publicity Holland (PPH), která se zabývá propagací, správným použitím a ošetřováním školkařských výpěstků.
Jednou z náplní Green City je zlepšování a zdokonalovaní života ve městech a obcí vhodným zakládáním, zapojením a rozšiřováním veřejné a soukromé zeleně. Kromě příznivého ekologické dopadu klade důraz rovněž na vliv zeleně na zdraví, psychiku a vztahy mezi lidmi.
Oficiálně byla potvrzena iniciativa Green City v roce 2009 ve Stuttgartu. Dnes tvoř její platformu kromě Nizozemska , Francie, Německa, Itálie, Irska i Velká Británie. Česká republika se ke Green City přihlásila společným dopisem SZKT a SZUZ s tím, že závažně žádá o zařazení do jejího programu, garantem pro ČR se stane SZKT. Požadavek je v současné době zařazen ke schválení na jednání ve Švýcarsku.
Jednou z výhod pro členské země Green City je získávání informací o zajímavých projektech v evropských zemí formou elektronických věstníků, seminářů či publikací.
Kontakt s přírodou
Dopolední blok přenášek na konferenci Green City zahájil Jan Kersten a Tiny Wigman z Nizozemska, kteří v roce 2001 společně založili firmu Burelu Niche, jenž se zabývá poradenstvím a rozvojem projektů v oblasti zakládání a aktivního využívání zeleně v sídelních oblastech. Specializací firmy je navrhování a vytváření zelených ploch pro děti, dětských hřišť a přírodních prostranstvích pro volnočasové aktivity.
V úvodu své přednášky sdělil Jan Kersten posluchačům alarmující fakta ohledně trávení volného času dětí v Nizozemsku. Z důvodu malé rozlohy a vysoké lidnatosti země jakou je Nizozemsku, zbývá jen velmi omezený prostor pro hrací plochy. Navíc se stále se zvyšující bezpečností na veřejnosti mnozí rodiče uzavírají své děti doma. Podle posledních výsledků průzkumu si až 30 % dětí z Amsterdamu venku nehrají. To se samozřejmě odráží nejenom na samotném zdraví dětí, ale i na socializačních návycích ve společnosti. Dostatek porositu ke hraní nemají děti ani ve školách. Přestože jsou nově budované školy často architektonicky zajímavě řešeny a vybaveny nejmodernější vzdělávací technikou pozbývají dostatek kreativního prostoru pro hraní. Často se jedná pouze o zpevněné plochy s minimální zastoupením přírodních prvků včetně zeleně. Právě ta však přispívá ke snížení hluku o přestávkách, (zdroje únavového syndromu), zvýšení vlhkosti vzduchu a snížení prašnosti. Neméně příznivá situace je i ve výstavbách nových dětských hřišť. Přestože splňují přísná bezpečností pravidla nejsou pro děti až natolik přitažlivá. Hrací prvky často postrádají tvořivost, kreativitu a hravost, jenž děti vyhledávají. Uměle vybudovaný hrací prostor může jen částečně nahradit přirozené prostředí – přírodu (louku, les, potok atd..), kde mohou děti rozvíjet své smysly a schopnosti včetně fyzických dovedností. V současné době je společnost zapojena do výstavby nového školního areálu nacházejícího se na rozloze 2 ha v oblasti Venlo. Již při samotné výstavbě budov je kladen velký důraz na použití přírodních materiálů. Samotné stavby jsou rozmístěny v parku s plochami rozčleněnými podle věku dětí. V areálu nebudou chybět stromy na lezení, políčky pro pěstování zeleniny, hrací prvky s tekoucí vodou či amfiteátr pro venkovní výuku.
Zelené plochy pro všechny věkové kategorie
Tématem přenášky Tiny Wigman se stala přeměna stávajících či budování nových zelených ploch, která probíhá v Nizozemí v rámci programu Cool Nature (prima příroda) na 12 místech. Cílem konceptu je plnohodnotné a vzdělávací využití venkovního prostoru za použití co největšího množství přírodních prvků. Důraz je kladen na maximální využití dané plochy všemi věkovými kategoriemi – malými dětmi, dospívající mládeží, maminky s kočárky, žáky s přilehlých škol, pejskaři či důchodci. Do projektu mohou být zařazeny plochy o velikosti minimálně 2 ha a musí být v docházkové vzdálenosti z obce. Na projektu se celkem podílí jedenáct samospráv včetně správy lesního a vodního hospodářství. Důležitým článkem od prvopočátečního plánovaní až po samotnou realizaci projektu jsou místní obyvatelé – budoucí uživatelé zelené plochy. Jejich představy a požadavky, jak by daný prostor chtěli využívat a pro jaké účely by měl sloužit, jsou jedním z hlavních aspektů pro zahradní a krajinné architekty při vytváření návrhů.
V závěru svého vystoupení představila Tiny Wigman jak celý koncept Cool Nature funguje na již zrealizovaném projektu. Původně zanedbaná a jednoúčelově sloužící plocha fotbalového hřiště se proměnila ve funkční mnohostranně využitelný prostor. Na základě několika velice plodných diskusí s místními obyvateli byly v tomto prostoru nainstalovány dětské výtvory, výtvarné prvky nebo prolézačky. Nechybí zde ani vodní prvek v podobě funkční pumpy a uměle vytvořeného vodního prvku, který mohou děti zdolávat přes lávky. Součástí zeleného prostranství je i sklad na nářadí, sportovní náčiní a vzdělávací pomůcky důmyslně překryt zeminou, jenž vytváří přirozenou vyvýšeninu osázenou keři. Aktivní zóny ke sportu střídají přírodní party sloužící k procházkám maminek s kočárky či důchodcům k posezení. Celý areál je propojen cestičkami a bezbariérově dostupný z obytné zóny přilehlého městečka.
Nově budovaným projektem je Park Lingezegen nedaleko Arnhemu kde vznikne nové město pro 140 000 obyvatel. Zahradní architekti ve spolupráci s krajinnými zde chtějí vytvořit rozsáhlý přírodní park se stezkami pro pěší. Nízké porosty keřů se zde budou střídat s velkými stromy. Citlivě umístěná nadchody nad silnicemi budou sloužit jako vyhlídkové plošiny k pozorování celoročně se měnící okolní krajiny. V přírodním prostoru vzniknou venkovní učebny pro školy, kde bude probíhat výuka o přírodě, zemědělství či udržitelném rozvoji. Cílem tohoto projektu je názorně ukázat jak kreativně trávit volný čas v přírodě a jak citlivě propojit moderní architekturou s historickou krajinou.
Vertikální zeleň
V odpolední části konference vystoupil se zajímavou přednáškou zaměřenou na vegetaci pro udržitelnou architekturu Ing. Samuel Burian. Zaměřil se zejména na využití pnoucích rostlin a vertikálních a střešních zahrad v sídlech, jako jednu z alternativních forem ,,klasické“ zeleně (travnaté plochy, keřové a stromové výsadby). Začleněním pnoucích rostlin do sídelní zeleně zvýšíme jednak estetickou hodnotu daného prostředí a zároveň snížíme energetickou náročnost objektů, na kterých jsou použity. Pnoucí rostliny působí jako teplená izolace, štít vůči povětrnostním podmínkám (dešti, větru) snižují prašnost a hlučnost. Stejně pozitivní účinky mají vertikální zahrady. Bohužel jejich použití v našich klimatických podmínkách je velice obtížné. Velké teplotní výkyvy mezi letními a zimními měsíce si kladou velké požadavky na jejich technické provedení i následnou údržbu.
Od říčních břehů až historické parky
Na konferenci Green City byly rovněž prezentovány zrealizované či probíhající projekty týkající se revitalizace zeleně v městských aglomeracích či historických areálech. Zajímavý byl příspěvek Ing. Pavlíny Červené o přeměně nábřeží plzeňských řek či obnova centrálního lázeňského parku a městského centra v Poděbradech prezentovaný Ing. Tomášem Jiránkem. Výjimečným projektem se rovněž stala obnova Jičínského parku, o které pohovořil Ing. Zdeněk Sander.
Text a foto Arnošt Jílek
