Z minulého dílu věnovaného konzervačním ošetření jsme vyjmuli oblast stabilizace korun bezpečnostními vazbami. Jedná se o skupinu zásahů, které svým charakterem zcela pravidelně zasahují do oblasti zajišťování provozní bezpečnosti stromů, a vyžadují proto profesionální přístup a vysokou odbornou způsobilost jak na straně projektanta (toho, kdo vazby navrhuje), tak i na straně realizační firmy.
Termínem „bezpečnostní vazby“ máme na mysli stabilizační prvky instalované do korun stromů, které mají za účel zabránit rozpadu staticky oslabeného větvení, případně zabránit vzniku škod při event. rozpadu. Historicky se u nás vyzkoušela celá řada konstrukcí vazeb a obručí. Do dnešní doby zůstávají v arboristické praxi používané typy popsané v následujícím textu.
Typy bezpečnostních vazeb
Základní rozdělení bezpečnostních vazeb vychází z použitého materiálu. První skupinou vazeb jsou statické vazby. Ty se skládají ze stabilizačních prvků s minimální průtažností a jejich účelem je pevně fixovat destabilizované větvení. Jejich výhodou je, že mohou být instalované jako předepjaté a dají se tedy využít ke stahování již částečně puklých větvení. Jako nevýhody lze uvést dvě základní skutečnosti:
1) Jejich instalace na jištěné větve či kmeny je velmi problematická. Při obvodové instalaci dochází ihned k zarůstání, které může představovat časem ještě závažnější problém, než byl původní defekt. Při instalaci typem vrtané vazby dochází k poměrně nepříjemnému poškození, které může být velmi závažné hlavně u dřevin, u nichž již došlo k infekci kmene některou ze dřevokazných hub.
2) Tím, že u statických vazeb dochází k pevnému spojení jištěných větví, strom automaticky ztrácí informaci o tom, že je na kmeni přítomný defekt. Jeho růstové pletivo – kambium – tak nemůže nadále vytvářet reakční dřevo v okolí defektu. Důsledkem je fakt, že při dlouhodobé přítomnosti statické vazby na kmeni již nelze provést její odstranění bez současné přeinstalace jinou statickou vazbou.
Statické vazby je nutné instalovat ve spodní části jištěných korun (modelově maximálně do výšky poloviny koruny nad defektem), aby se zabránilo vzniku tzv. karate-efektu. Ten vzniká v případě, že jsou pohyby koruny při silném větru brzděné rázem při dosažení maximální délky statické vazby. Tento ráz může způsobit buď selhání vazby nebo odlomení jištěné větve nad místem stabilizace. Instalace statických vazeb v místě s malou dynamikou pohybů vzniku karate-efektu předchází. Ovšem jedná se současně o úroveň daleko pod místem těžiště koruny, kde při větrném náporu vznikají v důsledku páky velké síly. Tomu proto musí odpovídat dimenzování statických vazeb.
Druhým typem, dnes v našem prostředí výrazně preferovaným, jsou vazby dynamické. Jedná se o lana ze syntetických materiálů, která zabraňují výše popsanému riziku vzniku karate-efektu tím, že dynamické pohyby koruny brzdí postupně. Jejich účelem tedy je zabránění vzniku extrémních výkyvů v koruně, které by mohly vést k jejímu selhání. V případě odlomení jištěné větve jsou tyto vazby jistou dobu schopné větev udržet a zabránit tak vzniku škod.
Velkou výhodou tohoto typu bezpečnostních vazeb je fakt, že neomezují pohyby větví (pouze zachycují špičky napětí) a tím ponechávají kambiu možnost reagovat dále na špičky napětí v okolí defektu. Považují se proto za výrazně méně invazivní typ zajištění. Jejich instalace je ve srovnání se statickými vazbami velmi snadná, a jsou proto i cenově dostupnější variantou stabilizace.
Vzhledem k typu použitého materiálu má ovšem i tento typ vazeb několik nevýhod:
1) Dynamické vazby mají poměrně krátkou životnost. V závislosti na použitém materiálu mohou být na stromě umístěné pouze na dobu zhruba 6 až 12 let. Následně se jejich nosnost v důsledku působení UV-záření významně snižuje a musí být reinstalované. Tento fakt zvyšuje náročnost jejich kontroly a evidence.
2) V případě trvalého zatížení dynamické vazby dochází k tzv. tečení materiálu a k jejímu selhání i při silách výrazně nižších, než které je vazba schopná snášet při krátkodobém (dynamickém) zatížení. V důsledku toho se tyto vazby nesmí instalovat jako předepjaté, a v případě, že se jištěná větev odlomí a vazba ji zachytí, je nutné v krátkém časovém horizontu situaci vyřešit.
Na rozdíl od vazeb statických se dynamické vazby instalují naopak nad polovinu koruny (optimálně zhruba do 2/3 výšky nad defektem). V důsledku poměrně nízkého dimenzování používaných lan se považuje za technologickou chybu instalace dynamické vazby v nižších úrovních větvení.
Text a foto Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D., Ing. Andrea Szórádová, Rosice
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2011.
