Oproti předcházejícím létům se pěstební plochy zeleniny navýšily. To by byla rozhodně zpráva dobrá, pokud by se veškerou produkci podařilo dobře prodat. To se však díky panice způsobené bakterii Escherichia coli nepodařilo.
Zelinářské dny se letos konaly ve školicím středisku ve Skalském dvoře. V tradičním, časně únorovém termínu, se zde sešlo na 220 účastníků z řad přednášejících, prezentujících společností či účastníků. Pořadatelem setkání je Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM), která sdružuje 172 právnických a fyzických osob. Letošní setkání bylo již 21. v pořadí konání Zelinářských dnů a školicí středisko ve Skalském dvoře je přivítalo poprvé. V průběhu dvou dnů byla přednesena řada zajímavých přednášek a firemních prezentací. Došlo i na valnou hromadu a v rámci společenského večera i na neformální zhodnocení loňského roku.
Jaký byl rok 2011?
Oficiálního zhodnocení se v rámci své přednášky ujal předseda ZUČM Ing. Jaroslav Zeman.
Z hlediska průběhu počasí se v loňském roce nevyskytovaly žádné výrazné anomálie. Pouze v červenci byl zaznamenán vyšší výskyt srážek oproti průměru. Po příznivém průběhu jara byly některé porosty lokálně poškozeny kroupami a mrazy. Největší problémy pěstitelům způsobil údajný nález bakterie Escherichia coli na plodové a listové zelenině v sousedním Německu. V důsledku paniky na trhu zaznamenali pěstitelé výrazný a dlouhodobý propad prodeje i cen u okurek, rajčat, paprik, pekingského zelí, zelí hlávkového a kapusty. Řešení se našlo ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) a MZe. Pěstitelé tak mohli využít nabízených protikrizových opatření. Část zeleniny byla stažena z trhu, část se vůbec nesklízela a byla zapravena do půdy. Protikrizových opaření využilo sedm pěstitelů, kteří nahlásili ztráty z 38,26 hektarů. Nahlášené ztráty byly nakonec kryty ze 100 %.
Na jaře loňského roku pěstitelé rozšířili plochy nakryté netkanou textilií. Ta působí jako ochrana proti škůdcům a její použití umožní sklízet o 14 dní až tři týdny dříve. Jelikož se jedná o technologii intenzivní, porosty je nutné zavlažovat, a to především v rovinách a nížinách.
Oproti poklesu pěstebních ploch zeleniny v předchozích čtyřech letech došlo v loňském roce k jejich navýšení, a to o více než tisíc hektarů na 9696 hektarů. Nejvíce narostly plochy červeného a bílého hlávkového zelí, salátů a špenátu. Zvyšovaly se i plochy kořenové zeleniny, česneku či cukrové kukuřice. Více než polovinu pěstebních ploch zeleniny obhospodařuje 23 pěstitelů, kteří disponují stem a více hektarů.
Spotřeba zeleniny stále přesahuje 80 kilogramů na osobu za rok a nejvíce se spotřebuje rajčat, cibule, salátových okurek a zelí.
Více než dvě třetiny se dováží
Mezi největší dovozce zeleniny do naší republiky patří Nizozemsko, Španělsko, Německo, Itálie a Polsko. Dovozy zeleniny dnes představují zhruba dvě třetiny spotřeby (76 %), což je škoda především v druzích, ve kterých můžeme být soběstační. Tato zelenina představuje možnost dalších více než 6700 hektarů pěstebních ploch. Navýšení osevní plochy zeleniny však nezávisí pouze na pěstitelích, ale také na zájmu obchodníků nakupovat českou zeleninu. V loňském roce se plochy navýšily o 1000 hektarů a vyskytly se problémy s odbytem.
Struktura odbytu zeleniny se nemění – bezmála 80 % produkce směřuje do super a hypermarketů. Zvyšuje se podíl zeleniny prodaný prostřednictvím farmářských trhů. Jejich pořadatelé neustále žádají ZUČM o doporučení pěstitelů, kteří by zde mohli prodávat. Na tento druh prodeje se orientují pouze menší farmáři, kterých je s nárůstem počtu farmářských trhů momentálně nedostatek.
Nadále pokračuje spolupráce ZUČM a společnosti Penny Market na propagaci zeleniny pocházející ze systému integrované produkce, která je označena ochrannou známkou IPZ. ZUČM eviduje 54 pěstitelů, kteří mohou používat ochrannou známku IPZ a dalších 13 na její udělení čeká, nacházejí se v tzv. přechodném období. Pěstitelé hospodařící v systému integrované produkce zeleniny mohou požádat SZIF o úhradu části vícenákladů spojených s hospodařením v rámci tohoto systému.
V loňském roce mohli pěstitelé podat projekty na dotační titul v rámci 13. kola PRV I.1.1. Modernizace zemědělských podniků. Z důvodu přečerpání finančních prostředků v minulých letech bylo plánováno omezení podávání projektů pouze na projekty do živočišné výroby. Minoritním pěstitelským svazům se však podařilo vyjednat výjimku a nakonec byla vyčleněna částka pro minoritní obory rostlinné výroby, tj. 110 072 815 Kč. Někteří pěstitelé využili také dotační titul z PRV I. 1.3. Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů.
Předseda ZUČM také upozornil na krácení finančních prostředků v rámci dotačního titulu
Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, vinicích, chmelnicích a školkách. V roce 2011 byl rozpočet 20 milionů Kč, v roce 2012 byla tato částka krácena na deset milionů. Snahou pro rok 2012 bude navýšení rozpočtu na 20 milionů a zařazení zeleniny do tohoto titulu.
Dotační titul Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí byl zkrácen na nulu. Vzhledem k tomu, že je neustále třeba obnovovat a rekonstruovat velkoplošné závlahové trubní sítě a čerpací stanice, budou představitelé profesních svazů bojovat o obnovení tohoto programu a vyčlenění alespoň 50 milionů na tento program.
V rámci své přednášky seznámil předseda ZUČM o proběhlých testech zeleniny z produkce IPZ na obsah reziduí. Z 56 vzorků zeleniny nepřekročil žádný povolený minimální limit reziduí, 43 % případů neobsahovalo rezidua žádná.
Dotace pro zelináře
Tradičně se Zelinářských dnů účastní zástupci státní správy. Z ministerstva zemědělství zavítal do Skalského dvora Ing. Jiří Machek, vrchní ředitel sekce zemědělských komodit. Rok 2011 se zdál zpočátku příznivý, vše však skončilo s aférou ohledně bakterie Escherichia coli a následnou ztrátou zájmu o konzumaci české zeleniny, která zapříčinila propad cen i odbytu. Poškozeny byly i jiné země EU. Bylo vydáno protikrizové opatření na pomoc pěstitelům – celkem 226 milionu eur, které byly vyplaceny SZIF ze zdrojů EU. Nám bylo poskytnuto 223 tisíc eur.
Evropská komise představila soubor legislativních návrhů po roce 2014. V roce 2013 bude ukončena platba SAPS a bude nahrazena vícesložkovým systémem. Národní dotační programy, které jsou vázány na státní rozpočet, jsou stále napjatější. Pro rok 2012 zatím nejsou vyčleněny žádné finanční prostředky na Top-up a je otázkou, zda se seženou.
Pro plánované sjednocení dotací po roce 2013 zůstávají rozdíly mezi jednotlivým státy.
Ing. Ivana Veningerová, z oddělení strategie a implementace osy I ministerstva zemědělství představila současný stav a budoucnost Programu rozvoje venkova. V současné době je dělen na čtyři osy s alokací 3,6 miliardy eur, z čehož více než 50 % zabrala osa II a více než 20 % osa I. Rozpočet Osy I je v oblasti ovoce a zeleniny zcela vyčerpán a do roku 2013 už neproběhne příjem žádostí. Program Zahájení činnosti mladých zemědělců je také téměř vyčerpán, ale zde se jedná o přesunu finančních prostředků. (Podle nových informací začne MZe na podzim tohoto roku opět přijímat žádosti o dotace a mladým farmářům nabídne přibližně 150 milionů korun.)
Ing. Jiří Hrbek, ředitel pro statistiku zemědělství, lesnictví a životní prostředí Českého statistického úřadu seznámil posluchače s možnostmi šetření Agrocenzus 2010, jehož cílem je zjistit detailní a komplexní údaje o rozsahu českého zemědělství. Data jsou poskytována bezplatně na stránkách www.czso.cz.
Aby toho nebylo málo
V rámci Zelinářských dnů vystoupil ve Skalském dvoře i Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. V rámci své přednášky Zemědělství z pohledu Agrární komory po roce 2013 apeloval na využití veškeré zemědělské půdy. Možností je například produkce potravin a speciálních plodin či produkce pro obnovitelné zdroje energie.
Zástupce SZIF Ing. Vítězslav Vopava, ředitel odboru přímých plateb a environmentálních podpor seznámil návštěvníky Zelinářských dnů se zkušenostmi z výsledků administrace a provedených kontrol SZIF v rámci IPZ.
S výsledky úřední kontroly čerstvé zeleniny v roce 2011 seznámil návštěvníky zelinářských dnů Ing. Jindřich Pokora ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Z více než 1600 laboratorně hodnocených vzorků čerstvé zeleniny jich bylo 399 nevyhovujících. Nejčastějším nedostatkem byla špatná jakost (hniloby, znečištění zeminou, ..), dále nevhodné označení a neodpovídající hmotnost. Čerstvá zeleniny byla hodnocena i na obsah olova a kadmia. Ze 66 vzorků bylo 48 s pozitivním nálezem, všechny hodnoty však byly pod limitem a všechny vzorky tedy vyhovující. Dále bylo odebráno celkem 511 vzorků čerstvé zeleniny a hodnocena rezidua pesticidů. Bylo sledováno 336 účinných látek. Pozitivní nález byl u 312 z nich. Ze 144 vzorků čerstvé zeleniny a 35 vzorků mraženého špenátu byly hodnoty dusičnanů nad limitem u dvou vzorků čerstvých špenátů. SZPI se zabývá i ověřováním geografického původu česneku, aby se prokázala odrůdová pravost česneku z ČR.
Silice pro ochranu zeleniny
Ing. Pavel Klouček z České zemědělské univerzity, katedry rostlinné výroby poukázal na možnost využití silic léčivých a kořeninových rostlin (LAKR) pro prodloužení skladovatelnosti zeleniny. LAKR mohou být příležitostí pro zelináře, jelikož mají podobné pěstitelské postupy jako zelenina. LAKR se v rámci ČR pěstují na zhruba 8 tisících hektarech. Od roku bylo 1990 registrováno pouze sedm odrůd, ale neexistuje seznam povolených odrůd. Jejich pěstování je náročné na mechanizaci, tu mnohdy nahrazuje ruční práce. Do těchto plodin je registrováno málo ochranných látek, východiskem je často ekologická produkce. Léčivky však představují velkou přidanou hodnotu, jelikož je běžně produkujeme od rostliny až po výrobek. V poslední době je také registrována větší poptávka domácích zpracovatelů.
Silice LAKR představují přirozenou chemickou ochranu rostlin, mají antimikrobiální aktivitu, jsou nepolární, těkavé s intenzivním aroma. Jsou produkovány pro vlastní ochranu rostliny a je tedy vhodné jich využít po další rostliny. V rámci pokusu probíhaly in vitro testy v laboratoři. V nich použili 96 silic. Ty aplikovaly na jednotlivé druhy zeleniny naočkované plísní a sledovali průběh napadení. Výsledky z laboratoře byly více než slibné, otázkou bude provozní účinnost v praxi.
