Nenahraditelný zimostráz – choroby a škůdci

V posledních letech se stal buxus problematickou dřevinou prakticky ve všech evropských státech. Zároveň se ukázalo, jak nezastupitelnou hraje roli. Na parterech historických zahrad neexistuje pro stříhané tvary žádná rovnocenná náhrada. Zdá se být skoro zázrak, že se až dosud hromadně nevyskytly na našem území velké problémy, s nimiž se potýkají zahradníci již po dobu asi 10 let ve všech okolních zemích.

Houbové choroby
Cylindrocladium buxicola Henricot (telomorfa Calonectria) – výskyt této houby je největším nebezpečím pro zimostráz. Popis této choroby nenajdeme v odborných publikacích staršího data vydání, ačkoli většina ostatních chorob i škůdců je dlouhou dobu dobře popsaná (např. H. Pape: Krankenheite und Schädlinge der Zierpflanzen und ihre Bekämpfung, Parey 1955). Velmi rychle a skrytě se rozšířila ve většině evropských zemí (Belgie 1998, Irsko 2001, Německo 2004, Holandsko 2005, Chorvatsko a další země). Byla dokonce velmi trefně nazvaná jako choroba charakteru Trojského koně, protože po dlouhou dobu (až asi dvou let) nemusí být napadení výrazně viditelné! Příznaky nejsou jednoznačné a zpočátku snadno ujdou pozornosti – prožloutávání jednotlivých větví, tmavé skvrny na starších listech, přecházející i na větičky, postupné odumírání celého keře. Proces je prý nevratný, keř s příznaky už není možné zachránit (ústní sdělení zahraničních školkařů). Na spodní straně napadených listů později vzniká bělavé mycelium se sporami. Tato houba vytváří i trvalé útvary, které mohou delší dobu přežívat na zbytcích rostlin v půdě. Choroba se šíří za vlhka a při vyšších teplotách (optimální je teplota 25–28 ºC). Spory mohou proniknout i do zdravých, nepoškozených listů, jsou-li mokré alespoň po dobu pěti až sedmi hodin. Při příznivých podmínkách pro šíření jsou během několika dní napadené další listy a vznikají na nich skvrny. Při srovnání náchylnosti byly nalezeny určité rozdíly, ale nebyly nalezeny vysloveně odolné odrůdy nebo druhy (Deutsche Bumschule 2/2010). Ochrana – metodika pro skutečně účinnou ochranu zatím nebyla vypracovaná. Při testování fungicidů in vitro (v laboratorních podmínkách) byla nalezena určitá účinnost u fungicidů s obsahem účinné látky carbendazim a prochloraz a v menší míře u skoro všech testovaných fungicidů s výjimkou preparátů s obsahem mědi.
Volutella buxi (telomorfa Pseudonectria rouselliana = Nectriella rousseliana = Nectria rousseliana) – houbová choroba způsobující skvrnitost listů a odumírání větviček. Výrazným a nezaměnitelným příznakem je za vlhka na spodní straně listů nápadně oranžový povlak spor. Ostatní příznaky – prožloutávání a propad listů v hustém porostu, odumírání větviček, vypadají velmi podobně jako výše uvedená choroba způsobená houbou Cylindrocladium buxicola.

Další původci listových skvrnitostí
V literatuře je uváděna celá řada méně významných původců listových skvrnitostí:
Hyponectria buxi = Gugnardia buxi – způsobující žlutavé skvrny, na nichž jsou později viditelné černé tečky – plodničky.
Mycosphaerella patouillardina – na okrajích listů světlé, skoro bílé, suché skvrny o průměru asi 2–3 mm. Při vyšší vlhkosti se mohou skvrny slévat a listy opadávají.
Dále to jsou spíše druhotní patogeni jako:
Macrophoma candollei (často na listech poškozených mrazem) a další – Ovularia buxi, Ascochyta buxicola, A. buxina, A. limbalis, Phylosticta aerswaldi, P. buxina, P. propinqua,P. sphingin.
Puccinia buxi (rez) – způsobuje okrouhlé vyklenuté, výrazně ohraničené skvrny, které později, na spodní straně listů pukají a objevují se typické polštářky tmavě hnědých spor.
Phyllactinia guttata (pravé padlí) – napadení začíná na spodní straně nejmladších listů.
Na zimostrázu se mohou vyskytovat všeobecně rozšíření původci odumírání rostlin Phytophtora cinnamoni, P. nicotianae a také Pythium sp. plíseň šedá a další.
U nás byla zjištěna doc. E. Prokinovou houba Phomopsis sp. na porostu zimostrázu. Příznaky mohou být zaměnitelné s napadením Cylindrocladium buxicola. Jsou to skvrny na listech, později opad listů, odumírání větviček až po odumření celé rostliny.
Proti těmto méně častým původcům chorob zpravidla není k disposici vhodná metodika integrované ochrany, naprosto chybí zmínky o vhodném a účinném použití fungicidů. Všeobecně se doporučuje odstranění napadených částí, hlubší sestřih, omezení vlhkosti zvláště doby ovlhčení listů a podobně.

Text a foto Ing. Eva Dušková, rostlinolékařka

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2011.