Doba, kdy se žampióny pěstovaly ve sklenících a rychlírnách je nenávratně pryč. Poslední zkušenosti s pěstováním žampiónů měli zahradníci v rychlírnách v Lovosicích a ve Velkém Oseku v 60. letech minulého století.
V pěstování žampiónů a dalších hub bylo za posledních 40 let dosaženo významného pokroku, kdy pro každou z hub se mění v průběhu jejího vývojového cyklu podmínky prostředí a dbá se na striktní hygienu. Toho se dnes ve sklenících, kde se mění teplota a relativní vlhkost v průběhu dne i roku, nedá dosáhnout. V důsledku zpřesnění postupu pěstování žampiónů se za posledních několik desetiletí významně zkrátil pěstební cyklus z 10 až 12 týdnů na 6 až 8 týdnů a výnos z 5 – 8 kg na 1 m2 až na 25 – 30 kg.
Předmětem intenzivního výzkumu
Tyto výsledky jsou důsledkem poměrně intenzivního výzkumu, který probíhal zejména v evropských a amerických výzkumných stanicích. Byl vyvinut takový postup přípravy žampiónového substrátu, aby jej mohlo osídlit pouze žampionové podhoubí a žádné plevelné plísně. K přípravě žampiónového substrátu se používají fermentační zařízení, která jsou velmi investičně náročná, takže se vyplatí jen těm pěstitelům, kteří vyrábějí ročně 5 až 10 000 tun žampiónů. Ostatní pěstitelé kupují obchodní substrát volně ložený nebo v blocích ze specializovaných fermentoven, které se zabývají pouze výrobou substrátu. Aby se vytvořily kvalitní plodnice v dostatečném množství, používá se speciální, tak zvaná “krycí zemina“, složená z převážného podílu těžké rašeliny těžené z hloubky, neutralizované cukrovarskou šámou nebo mletým vápencem. Dodavatelem takové krycí zeminy jsou nizozemské, irské, případně polské podniky, mající zásoby takové rašeliny.
Nástup mechanizace
Moderní pěstírny žampiónů jsou lehké izolované stavby vybavené technologií na pěstování v několika patrech polic. Substrát a zemina se naváží a vyváží na speciálních kobercích a při sklizni se používá k urychlení výkonu při sklizni (hodinový výkon při sběru činí 35 až 45 kg) různých pomocných zařízení a pojízdných plošin. I při zálivce záhonů se zavlažuje speciálním zařízením současně všech 4 až 6 pater polic. Velmi náročné je zařízení na udržování klimatu v pěstírnách, kdy se v různých vývojových fázích kultury měří a reguluje teplota, relativní vlhkost a koncentrace oxidu uhličitého. Není divu, že pořizovací náklady na 1m2 pěstební plochy moderní žampionárny činí 15 až 20 000 Kč. Aby taková pěstírna byla konkurenceschopná, musí mít 6 až 12 pěstebních kójí k zajištění pravidelné produkce a celková pěstební plocha by měla činit 2400 až 3000 m2. Investiční náklady 36 až 72 miliónů Kč se při současných nízkých výkupních cenách žampiónů nemohou vrátit.
Vývoj v ČR
Moderní pěstování žampiónů se u nás po roce 1990 začalo intenzivně rozvíjet. Byly vybudovány moderní žampionárny ve Svinčicích, Písku, Bílovci a ve Velkých Kopistech a výrobny obchodního substrátu v Jenči a Bitozevsi. Vedle nových moderních pěstíren byly adaptovány některé typy kravínů a vepřínů, bramboráren, pivovarských sklepů a dalších nevyužitých staveb, protože v té době projevilo zájem podnikat v tomto oboru mnoho restituentů zemědělských budov. Velký boom v pěstování žampiónů v Polsku způsobil, že se k nám od roku 1995 dovážely stále víc polské žampióny za stále nižší ceny a pro řadu pěstitelů se stalo pěstování žampiónů nerentabilní.
Text a foto Ing. Ivan Jablonský, CSc., Praha
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2011.
