V tomto a několika dalších dílech pojednání se budeme zabývat inventarizacemi a hodnocením stavu stromů. Protože dosud nebyla odpovídajícím způsobem sjednocena terminologie, rozdělíme si tuto oblast na následující tématické celky:
1. Inventarizace stromů – zahrnující prostou lokalizaci stromu, určení jeho taxonu (druhu či kultivaru) a zjištění základních dendrometrických parametrů
2. Dendrologický průzkum – obsahující dále technické zhodnocení stavu stromů s účelem získání nutných parametrů pro odpovídající návrh ošetření (či odstranění) stromu.
3. Specializované průzkumy – které mají za účel shromáždit další parametry, nutné k řešení specifických oblastí, kterými může být např. návrh ochrany stromů při prováděné stavební činnosti, vyčíslení hodnoty stromů, detailní analýza stability stromů či získání podkladů pro zpracování zahradně-architektonické studie.
Většinou těchto témat se budeme zabývat v následujících pojednáních.
Jednoznačná identifikace
Vzhledem k tomu, že stromy nejsou samy o sobě schopny lokomočních pohybů, jejich lokalizace je současně nejjednodušším způsobem jejich jednoznačné identifikace. Zjištění pozice stromu musí proběhnout s dostatečnou přesností pro řešený účel průzkumu. Pokud se inventarizace provádí pro účely následného návrhu ošetření stromů, může stačit prostý odhad pozice např. s využitím leteckého snímku nebo pomocí jednoduchého přístroje s GPS. Taková přesnost se pak pohybuje v řádech zhruba 1–2 metrů. Pokud jsou ovšem informace z inventarizace následně využívané např. pro zjišťování majetkových poměrů nebo pro řešení konfliktů s inženýrskými sítěmi, je nutná lokalizace geodetická s přesností na centimetry.
Ze snímků i map
Základní pomůckou pro zjišťování polohy stromů jsou tedy
letecké snímky. Pro základní orientaci lze využít internetové portály, které tyto snímky poskytují a které umožňují vyhledávání místa jak podle adresy, tak i podle souřadnic GPS. Základními jsou
www.mapy.cz a
maps.google.com. Speciálním portálem, kde lze v současné době nalézt data o více než 500 000 stromech v ČR je server
www.stromypodkontrolou.cz. Ten navíc umožňuje vyhledávat stromy podle instalovaných štítků (viz dále). Pro rozsáhlejší průzkumy lze získat letecké snímky z národního geoportálu Cenia na
geoportal.gov.cz.
Letecké snímky poskytují dostatečnou přesnost v případě soliterních stromů nebo stromů v alejích. V parkových plochách či v plochách s vysokou okolní zástavbou se můžeme setkat s potížemi nalézt konkrétního jedince, příp. dostatečné orientační body (cesty, lavičky apod.). Pak může být výhodou používat nikoli letecké snímky, ale katastrální mapy. Ty lze získat buď na stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního nahlizenidokn.cuzk.cz nebo na stránkách mapy.1188.cz. Přesnost katastrální mapy pro řešené území ovšem může být značně ovlivněna stářím disponibilního podkladu.
Většina větších měst a obcí má dnes již zpracované technické mapy v digitální podobě pro celé nebo alespoň pro část území. Ty představují nejlepší a nejpřesnější mapový podklad, protože jejich součástí jsou často i zaměření pozic stromů. Tyto mapy nejsou veřejně přístupné a pro daný průzkum je musí poskytnout jeho zadavatel, většinou jako export z některého z programů GIS.
Pokud řešíme jen jednotlivé stromy, můžeme s výhodou používat jednoduché přijímače GPS. Ty dnes obsahují už i vyspělejší telefony a navigace v automobilech. Přesnost polohy, určené těmito přijímači, ovšem zásadním způsobem ovlivňuje počet družic, od kterých přijímač signál o pozici získává. Pokročilejší přijímače proto zobrazují buď přímo počet satelitů nebo rozsah možné chyby formou kružnice. Přesnost totiž může kolísat zhruba od +–5 m do 50 m. Přesnost získané pozice lze následně ověřit zadáním souřadnic do některého z výše uvedených mapových serverů.
Významného zpřesnění použití GPS lze docílit využíváním přijímačů, které umožňují i příjem korekčního signálu z pozemních stanic. Jedná se o placenou službu.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2011.
Text a foto Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D., Ing. Andrea Szórádová, Rosice