V prvním díle příspěvku věnovaném ochraně ovocných stromů vůči štítěnce zhoubné jsme se věnovali příznakům poškození na rostlinách při jejím napadení, samotnéímu životnímu cyklu škůdce a jeho monitorování výskytu. Dnes se zaměříme především na ochranu rostlin vůči tomuto závažnému škůdci.
Předjarní ošetření
Základním ošetřením proti štítence zhoubné je předjarní postřik (do fáze zeleného poupěte) olejovými a s olejem kombinovanými insekticidy. Ošetření je třeba provádět až po výskytu teplot nad 10 °C, tj. v době, kdy se vývoj larev pod štítky po diapauze obnovil. Postřik je nezbytné provést při poškození plodů zjištěném v předchozím roce, nebo při výskytu více než 10 nymf na 1 m větví v ohniscích výskytu nymf při zimní kontrole. Ve fázi progradace je třeba zabránit plošnému rozšíření štítenky zhoubné v sadech. K ošetření v předjaří ve fázi zelené špičky je možné použít přípravky na bázi rostlinných nebo minerálních olejů, nebo kombinace olejů s organofosfáty nebo jinými skupinami insekticidů, například Oleoekol, Aliekol, Frutapon. Využít je možné také vedlejších účinků insekticidů cílených proti jiným škůdcům jako jsou neonikotinoidy. Při vysokém stupni výskytu štítenky nebývá účinnost předjarního postřiku dostatečná, obvykle se pohybuje od 70 do 90 %. Proto je třeba počítat s další ochranou ve vegetačním období.
Ošetření v době vegetace
Základní ošetření proti štítence zhoubné v době vegetace je cíleno na počátek hromadného rozlézání larev prvního instaru první (letní) generace. Při výskytu 10 a více samic na 1m větví v první polovině června (a to i pouze v ohniscích výskytu) je ošetření nezbytné. Při silném výskytu štítenky, ve fázi progradace a gradace vlivem rozvleklého rození nymf se doporučuje ošetření po 10 až 14 dnech opakovat (tzv. zdvojené ošetření se stejným přípravkem ve stejné dávce). Délka období mezi oběma ošetřeními závisí na době reziduálního působení konkrétní účinné látky přípravku a na průběhu počasí. Při vysokých teplotách a silném slunečním svitu se reziduální období zkracuje.
Termín ošetření na rozlézající se nymfy je možno určovat:
1. Vizuální kontrolou dvou až tříletých plodných větví na označených stromech v sadu. Kontrolu je nutno provádět pomocí dobré lupy nejméně 2x týdně od poloviny června. Pomocnou metodou je použití lepových prstenců na větvích (černá oboustranně lepící páska se obtočí kolem větve poblíže viditelného výskytu samičích štítků). Pro zajištění dostatečné účinnosti je nutno ošetření zahájit do čtyř dnů po zjištění prvních pohyblivých nymf.
2. Podle sumy efektivních teplot v kombinaci s údaji z feromonových lapáků. Ošetřuje se při BSET 7,3(d)=400-450 °C, kde Biofix B je první úlovek samců do lapáků (viz graf č. 1).
Pro ošetření proti štítence zhoubné ve vegetačním období nejsou registrovány speciální insekticidy. K ochraně je možno použít přípravky registrované do sadů proti jiným druhům škůdců, kteří se v daném období v sadech obvykle vyskytují. Na rozlézající se nymfy jsou účinné přípravky na bázi neonikotinoidů (např. Mospilan, Calypso), juvenoidů (Insegar) nebo organofosfáty (např. Reldan, Sumithion). Ošetření na počátku rozlézání nymf první generace má v našich podmínkách za následek snížení početnosti nymf druhé generace, což vede k redukci poškození plodů.
Ochrana na jabloních cílená na pohyblivé larvy druhé generace (srpen, září), které poškozují plody není obvykle možná s ohledem na ochranné lhůty používaných insekticidů před sklizní. Při velmi silném výskytu pohyblivých larev druhé nebo třetí generace by bylo možné provést ošetření po sklizni. Je to možné jen v teplých oblastech nebo v teplotně nadprůměrných letech, zejména u ranných odrůd jádrovin. Na broskvoních je obvykle možné při silném výskytu pohyblivých larev druhé generace (srpen, září) po sklizni ochranu provést.
Celý text článku neleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2011.
Text prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., Ing. Jitka Stará, Ph.D.,VÚRV, v. v. i., Praha-Ruzyně
