Využití mykorhizních přípravků při předpěstování plodové zeleniny

V experimentech byly sledovány vlivy mykorhizních přípravků na kvalitativní parametry sadby papriky ´Slávy F1´ a rajčete ´Darinka F1´. Hodnocenými parametry byly: výška rostlin, hmotnost kořenů, hmotnost nadzemní části, počet listů na jednu rostlinu, listová plocha a míra kolonizace kořenů.
U papriky se mykorhizní přípravek Symbivit pozitivně projevil v nárůstu výšky rostlin, a to až o 14 %. Stejně tak pozitivní vliv měl na zvýšení počtu listů, o 5 %, a zvětšení listové plochy o 7 % oproti kontrole. Naopak nebylo zjištěno zvětšení kořenového systému. Průměrná míra kolonizace kořene po aplikaci Symbivitu se pohybovala v rozmezí 30 – 45 %.
U rajčete byl aplikován přípravek s obsahem mykorhizní houby Glomus mossae. Pozitivní vliv se projevil ve zvýšení průměrné výšky rostlin o 28 % oproti kontrole. Došlo ke zvětšení nadzemní části, průměrná hmotnost nadzemní části inokulovaných rostlin se pohybovala okolo 7,1 g, což představuje 43% nárůst vůči kontrole. Taktéž došlo k průkaznému zvýšení počtu listů a zvětšení listové plochy. Průměrná hodnota kolonizace inokulovaných rostlin byla 37 %.

Summary
The experiments were focused on evaluation of effects of mycorrhizal agents on planting´s quality parameters of pepper cv. ´Slávy F1´ and tomato cv. ´Darinka F1´. Evaluated parameters were as follows: plant height, weight of roots, aboveground biomass weight, number of leaves per plant, leaf area and degree of colonization of roots. At pepper the mycorrhizal product Symbivit positively influenced the increase of plant height, up to 14 %. Likewise, the positive effect was recorded as increase of the number of leaves by 5 %, increase in leaf area by 7 %, if compared to control. On the contrary, there has not been found to the root system enlargement. The average rate of root colonization at Symbivit treatment ranged from 30 to 45 %.
In tomato was applied product containing mycorrhizal fungus Glomus mossae. Positive influence was found in increased average height of plants (by 28 %), compared to control. There was also detected increase of above-ground biomass weight, the average weight of the aboveground parts of inoculated plants was about 7,1 grams, representing a 43% increase against the control. Also there was a significant increase in the number of leaves and leaf area increase. The average value of the colonization of inoculated plants was 37 %.

V České republice se paprika pěstuje na ploše 249 ha a ročně se sklidí 10 000 tun, což ji řadí na 6. místo v roční produkci zeleniny. Paprika se pěstuje ze sadby, v ČR se na rychlení papriky využívá plochy 5 ha. Rajče se v ČR pěstuje na 389 ha, roční sklizeň činí 15 500 tun (4. místo v roční produkci), rychlení probíhá na plochách 20 ha (Buchtová, 2010). Sadba má velký vliv na kvalitu sklizených plodů, ranost a výnos, proto je potřebné její kvalitu zvyšovat. Jedním ze způsobů, jak docílit zvýšení kvality, je inokulace mykorhizní houbou.
Mykorhizní symbiózou je myšleno vzájemné soužití kořenů vyšších rostlin se specifickou skupinou půdních hub, podstatou mykorhizy je látková výměna mezi houbou a rostlinou, která přináší oběma organizmům výhody umožňující na daném stanovišti lépe prosperovat (Pirozynski, 1981).
Nejméně specifický a nejrozšířenější typ mykorhizy představuje arbuskulární mykorhiza (AM). Předpokládá se, že AM symbiózu využívá více než 95 % cévnatých rostlin (Trappe, 1987). Arbuskulární mykorhizní houba čerpá energii potřebnou ke svojí výživě od hostitelské rostliny a dodává jí recipročně některé minerální látky, především fosfor, minerální dusík, v některých případech i dusík uvolněný z organických látek, který by byl jinak pro rostlinu obtížně dostupný (Gianinazzi-Pearson, 1996). Hlavní výhodou arbuskulární mykorhizy je schopnost získávat fosforečnany z větší vzdálenosti než z dosahu neinfikovaného kořene anebo kořenové vlášení (Begon et al., 1990). Mycelium AM hub podstatně rozšiřuje objem půdy, z kterého může rostlina čerpat minerální výživu, přesto velmi podstatnou fyziologickou funkcí mycelia je transport řady minerálních živin z půdy do kořenových pletiv (Gryndler et al., 2004). Houba je schopna posilovat obranyschopnost rostliny před různými stresy, stresem vodním anebo zatížením způsobeným infekčním tlakem škodlivých mikroorganismů (Gianinazzi-Pearson, 1996). Bever et al. (2001) zmiňují přímou schopnost potlačovat vliv patogenů, dále pak schopnost stabilizovat půdní strukturu. Gaur and Adholeya (2004) píší o pozitivním efektu AM hub na půdách zamořených těžkými kovy, kdy mykorhiza dokáže pozitivně ovlivnit toleranci rostlin. Dokonce může přispět k asanaci půdy tím, že kumuluje těžké kovy do kořenů inokulovaných rostlin. Azcón-Aguilar and Barea (1997) potvrzují, že kolonizace AM houbami chrání rostlinu před houbami patogenními, jako například Phytophthora, Gaeumanomyces, Fusarium, Thielaviopsis, Pythium, Rhizoctonia, Sclerotium, Verticillium, Aphanomyces a jiné.

Materiál a metodika
Modelovými zeleninami byly zvoleny paprika roční (Capsicum annuum L.) odrůda ´Slávy F1´ a rajče jedlé (Lycopersicon lycopersicum L.) odrůda ´Darinka F1´.
Paprika byla vyseta 3. března 2011, předpěstování proběhlo za podmínek používaných v komerční velkovýrobě formou minisadby. Sadba se hodnotila 26. května 2011. Na inokulaci sadby papriky byl použit mykorhizní přípravek Symbivit, aplikace v množství 100 ml na 1 litr substrátu Klassman TS 3.
Rajče bylo vyseto 28. března 2011, hodnocení sadby proběhlo 30. května 2011. Na inokulaci byl použit přípravek s obsahem Glomus mossae B.E.G. 95 ve stejném množství jako u sadby papriky.
Pokusy byly vedeny ve dvou variantách, neošetřená kontrola a inokulovaná varianta (označováno mykorhiza), z každé varianty bylo hodnoceno 15 rostlin. Hodnotila se výška rostlin, čerstvá hmotnost
a hmotnost po vysušení jak nadzemní části, tak zeminy zbavených kořenů, počet veškerých listů a listová plocha. Mimoto se stanovovala úroveň kolonizace kořenů mykorhizními houbami metodou barvení kořenů trypanovou modří (Phillips and Hayman, 1970; Koske and Gemma, 1990).

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2012.

Text a foto Ing. Jiřina Vojtíšková, Ing. Ľudovít Nedorost, doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D.
Zahradnická fakulta Mendelu, Ústav zelinářství a květinářství