Rod Euonymus zahrnuje více než 200 většinou opadavých druhů, stálezelených neopadavých existuje jen několik. Původně se brsleny vyskytovaly v lesích většiny kontinentů (kromě Jižní a Střední Ameriky). Nejvíce druhů pochází z chladných oblastí Číny, v Evropě se vyskytují jen čtyři.
Významným rozlišovacím znakem jsou často čtyřhranné výhony, nezaměnitelné jsou i květy, u některých druhů podzimní zbarvení listů (E. alatus, E. planipes), u neopadavých druhů kultivary s bílo nebo žlutozelenými listy, případně s neobvykle tvarovanými plody (E. europaea), které mají v oblibě ptáci (např. červenky). Listy a plody některých druhů jsou však jedovaté.
Brsleny vyžadují dostatečně drenážované půdy a mírné zastínění, keřům na plném slunci je nutné zajistit přiměřenou vlhkost půdy. Pro opadavé druhy jsou vhodnější sušší stanoviště. Brsleny se vyznačují značnou odolností vůči nízkým teplotám. V našich podmínkách jsou stálezelené druhy sice mrazuvzdorné, ale před mrazivými výsušnými větry je třeba je chránit. Následkem silného kolísání teplot mohou na listech vznikat drobné černé tečky, např. u E. furtunei ´Harlequin´a ´Emerald Gaiety´. Vytvoření silných robustních listů, které snadněji odolávajícím nepříznivým podmínkám, lze koncem léta či počátkem podzimu podpořit aplikací draselného hnojiva s hořčíkem. Ačkoliv brsleny jsou přizpůsobivé keře a péče je poměrně snadná, jsou vnímavé k některým houbám a bakteriím, které ovlivňují jejich vzhled i růst.
Bakteriální nádorovitost brslenu
Bakterióza vyvolaná bakteriemi Rhizobium radiobacter (známější pod starším názvem Agrobacterium tumefaciens) se projevuje tvorbou kulovitých nádorů na kořenech, bázi stonků a na výhonech těsně nad povrchem půdy. Bělavé až krémově zbarvené nádory dosahují v průměru 2–10 cm a s postupujícím stárnutím hnědnou a tvrdnou. Listy většinou zůstávají zelené, ale během tuhé zimy obvykle uhynou. Nádory negativně ovlivňují cirkulaci vody a živin v rostlinách. Infikované rostliny mohu žloutnout a vadnout, případně zaostávat v růstu.
R. radiobacter je půdní bakterie napadající různé druhy bylin i dřevin. U většiny dřevin dochází k infekci během rozmnožování nebo následkem poranění stonků a kořenů.
Bakterie mohou přežívat v infikovaném pletivu a v půdě v blízkosti nádorů až tři roky.
Chemická ochrana v tomto případě není možná. Při prvních příznacích lze výhony s nádory odstřihnout, silněji napadené rostliny a sazenice ve školkách je nutné zlikvidovat.
I když u rostlin pěstovaných v kontejnerech bakterie většinou růst neovlivňují, napadené rostliny nelze použít k prodeji ani k dalšímu rozmnožování.
Listové skvrnitosti brslenu
Padlí brslenu
Na brslenu jsou popsány tři druhy padlí, které se vyskytují buď na líci listů a výhonech (Microsphaera euonymi, anam.: Oidium euonymi-japonici a M. penicillata), nebo na rubu listů Phyllactinia guttata. Častěji, zejména na „zlatých“
kultivarech, se vyskytuje O. euonymi-japonici. Především na nejmladších částech výhonů, na listech, pupenech a květech se zpočátku tvoří jen jednotlivé bílé skvrny, které se ale velmi rychle zvětšují a slévají do souvislého hustého bělavého povlaku. S postupujícím stárnutím se mění zbarvení na krémové. Protože padlí je parazitická houba, žije pouze na živých pletivech, a živiny potřebné pro svůj růst a vývoj odčerpává haustorii z pokožkových buněk. Napadené listy žloutnou, stáčejí se, tvoří se na nich praskliny a někdy opadávají.
Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph. D., Mendelova univerzita v Brně
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2012
