Růže jsou rostlinou, která nepatří zcela květinářům ani okrasným školkařům či sadovníkům, je tedy něco mezi okrasnými keři a květinami. Záhonové růže, zejména ty pěstované k řezu květů (čajohybridy, floribundy), jsou předmětem zájmu květinářů, sadové, pnoucí a pokryvné pak spíše sadovníků.
Ať již je to jakkoliv, růže je vzletně označována za královnu květin. Proč? Poupě i rozkvetlý květ má zpravidla ušlechtilý tvar, který je pro člověka přitažlivý, květy mají všechny barvy, dosud ještě stále kromě dobré modré, kvetou dlouhou dobu; remontující, kvetení opakující odrůdy, kvetou téměř celé léto, olistění u mnohých odrůd odolných k houbovým chorobám je velmi dekorativní, a mnohé navíc příjemně voní.
Na vzniku ušlechtilých odrůd se podílely především druhy pocházející z teplejších, subtropických oblastí. A to přináší problémy s menší odolností k nízkým zimním teplotám v našich klimatických podmínkách. V zimě 2011–2012 byla většina odrůd růží těžce poškozena, mnohdy byly rostliny zcela zničeny. Dlouhodobé působení nízkých teplot a chybějící sněhová pokrývka prověřila odolnost k nižším teplotám nejen u růží ale u mnoha dřevin a trvalek.
Jsou odrůdy růží, které jsou atraktivní barvou, tvarem poupěte či květu, vůní, bujným vzrůstem a relativně dobrou odolností ke dvěma nejvýznamnějším houbovým chorobám – černé skvrnitosti a padlí. Všechny tyto požadavky na ideální odrůdu spojit v jediné však není snadné, i když se o to pokoušejí šlechtitelé růží po několik generací. Pro sadovnické výsadby a pro extenzivní použití růží v zahradách jsou vedle estetických znaků snad ještě důležitější odolnost k nízkým zimním teplotám a k houbovým chorobám. K takovým růžím, kterých není ve světovém sortimentu mnoho, patří i původní česká odrůda ´Rudolfína´.
Vznik odrůdy
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, v tehdejším Výzkumném a šlechtitelském ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, byl jeden z úkolů v oblasti šlechtění zaměřen na šlechtění sadových či pnoucích růží odolných k nízkým teplotám. Ing. Vojtěch Benetka, CSc., který se tímto problémem zabýval, získal cenný materiál, který poskytoval zdroj vlohy pro mrazuvzdornost a snad i odolnost ke dvěma nejvýznamnějším houbovým chorobám růží – černé skvrnitosti a padlí. Mateřská rostlina, růže L83, která byla získána od kanadské výzkumnice Felicitas Svejda z Plant Research Centre v Ottawě, kombinovala vysokou mrazuvzdornost s odolností k černé skvrnitosti Diplocarpon rosae a padlí Sphaerotheca pannosa. Je křížitelná s řadou různých hybridů růží. L83 byla získána po křížení Rosa x kordesii se semenáčem G49. G49 pocházel z volného opylení tetraploidního semenáče G12, který vznikl po volném opylení růže ´Max Graf´ (Rosa rugosa x R. wichuraiana ). L83 je sadová růže, která dorůstá výšky 1,5 až 2 m, má vonné květy růžové barvy v chomáčích po čtyřech až osmi, o průměrné šířce 7–8 cm, s pěti korunními lístky. Otcovskou rostlinou byla známá odrůda ´Flammentanz´ (vyšlechtil Kordes 1953), která je řazena ke pnoucím růžím, má karmínově červené plné květy o průměru asi 9 cm a neremontuje. Vznikla po křížení hybridu Rosa rubiginosa s R. x kordesii a vykazuje značnou mrazuvzdornost. Oba rodiče tedy skýtali předpoklady, že jejich potomek bude mít vlastnosti stanovené ve šlechtitelském cíli. U tak složitých hybridních rostlin, jako jsou růže, však není výsledek jen tak zaručen.V tomto případě se to povedlo a jeden ze získaných semenáčů postupně překvapoval svou životností. Teprve po několika letech byl však dostatečně doceněn a stal se odrůdou, která byla uvedena až v roce 2002.
Popis odrůdy
Růže ´Rudolfína´ se zpravidla řadí mezi růže pnoucí, může být však použita i jako sadová s rozložitým širokým vzrůstem. Výhony dorůstají délky 3 až 4 m a obloukovitě se sklání. Olistění je velmi bohaté, svěže zelené, zdravé a na podzim se zajímavě zbarvuje do žlutých až růžových odstínů. Květy jsou poloplné, asi 8 cm široké, sytě růžové. Šípky jsou téměř 3 cm dlouhé, světle červené. Sice nevoní a kvetení opakuje jen ojedinělými květy, ale je odolná k padlí a k černé skvrnitosti a mimořádně odolná k nízkým zimním teplotám. Rostliny jsou velmi vitální, dlouhověké.
´Rudolfína´ se dobře množí řízky. Jednolistové řízky z polovyzrálých, nepříliš tlustých výhonů, zakořeňují na teplé množárně během tří týdnů. Je dobré řízkovat co nejdříve – jsou-li již k dispozici nové výhony, tedy v první polovině června. Rostliny v chráněném prostoru do podzimu dostatečně zesílí a jsou vhodné pro jarní výsadbu. Běžnější příprava pravokořenných rostlin asi bude z letního řízkování pro prodej hotových rostlin ve druhém roce na podzim. Možný je samozřejmě běžný postup přípravy keřů z letního očkování na podnože. Pravokořenné rostliny této odrůdy jsou však vhodnější než očkované. Velmi dobře regenerují z báze a i staré rostliny obnovují růst novými výhony z kořenů.
Na našem trhu zatím není ´Rudolfína´ snadno dostupná, ale zasloužila by si pozornost producentů sadbového materiálu růží.
Text a foto Ing. Rudolf Votruba, CSc., VÚKOZ Průhonice, v. v. i.
