Souhrn
V laboratorních podmínkách byl testován vliv 12 pesticidů a dvou tank-mixů na škvora obecného. Testovány byly přípravky Alginure, Calypso 480 SC, Insegar 25 WG, Mospilan 20 SP, Myco-Sin, Quassia amara, Reldan 40 EC, Rock Effect, Roundup Rapid, Syllit 400 SC, Thiram Granuflo a VitiSan. Přípravek Reldan 40 EC byl vysoce toxický pro dospělce i nymfy. Přípravky Calypso 480 SC, Syllit 400 SC a tankmix přípravků Calypso 480 SC a Syllit 400 SC způsobovaly změnu chování škvorů a byly zařazeny do kategorie vysoce toxické. Ostatní testované přípravky byly hodnoceny jako relativně neškodné pro škvory.
Summary
The side effect of 12 pesticides and 2 tank-mixes on Forficula auricularia was tested in the laboratory conditions (Alginure, Calypso 480 SC, Insegar 25 WG, Mospilan 20 SP, Myco-Sin, Quassia amara, Reldan 40 EC, Rock Effect, Roundup Rapid, Syllit 400 SC, Thiram Granuflo and Vitisan). The insecticide Reldan 40 EC was harmful for adults and nymphs. The fungicide Syllit 400 SC, insecticides Calypso 480 SC and tank-mix of Calypso 480 SC and Syllit 400 SC caused the change of behavior. On base of the results these products were classified as harmful. The other tested pesticides were harmless to earwigs.
Škvoři (Dermaptera) jsou nevelký řád s více než 2000 popsanými druhy, s převažujícím výskytem v tropických oblastech. V České republice se vyskytuje sedm druhů, z nichž pouze škvor obecný (Forficula auricularia) je běžně rozšířen i v zemědělských plodinách.
Škvor obecný je noční druh, rozšířený od nížin do hor. Za dne se hromadně ukrývá na vlhkých temných místech – pod kameny, kůrou, padlým dřevem, hadry nebo v poškozeném ovoci, kde jich bývá mnoho pohromadě. Dospělci i nymfy jsou všežravci, požírající všechna vývojová stádia hmyzu a roztočů.
Škvoři mají proměnu nedokonalou (chybí stádium kukly). Během roku se vyvine pouze jedna generace. Na podzim vyhrabe samice v zemi 5 až 15 cm dlouhou šikmou chodbu, do které naklade několik desítek vajíček, o které se stará až do jejich vylíhnutí. Mladé nymfy jsou podobné dospělcům, pouze jsou menší.
Z pohledu zemědělství se jedná o kontroverzní druh. V některých plodinách může být občasným škůdcem (zrající ovoce, sadba zeleniny, jahody…), v jiných je účinným regulátorem škůdců. V nedávné minulosti byl spíše přehlíženým druhem, kterému nebyla věnována přílišná pozornost, ale např. kalamitní výskyty mer na hrušních vedly k jeho rehabilitaci a v mnoha sadech je dnes vítaným obyvatelem, kterému ovocnáři vytváří vhodné úkryty. Celosvětově jsou škvoři považováni za důležité predátory mer, roztočů, červců a mšic, včetně vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum). U nás patří spolu se slunéčky k hlavním predátorum mery skvrnité (Cacopsylla pyri) v hrušňových sadech.
Přítomnost škvorů lze snadno monitorovat pomocí pásů z vlnité lepenky obmotané okolo kmene stromu, pod kterou se schovávají. Výskyty v sadech bývají často nestálé, s velkým rozdílem populační hustoty během roku i v průběhu let, což limituje jejich praktické využití.
Výskyt škvorů lze podpořit vytvářením vhodných denních úkrytů a vyloučením aplikace pesticidů, negativně působících na škvory. Květináče vycpané slámou či starými textiliemi jsou dnes již běžnou součástí mnoha hrušňových sadů, naopak údajů o vlivu používaných pesticidů je nedostatek a mnoho běžně používaných přípravků nebylo dosud na škvory testováno. Negativní vliv pesticidů na užitečné organismy může být přímý (smrt zasaženého jedince) nebo nepřímý (snížení plodnosti až sterilita, omezení predace, zpomalení vývoje, aj.) a významně ovlivňuje početnost následující generace.
Materiál a metody
Škvoři byli získáni odchytem v experimentálním sadu Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Před pokusem byli roztříděni na dospělce a nymfy a po deseti kusech umístěni do plastikových kelímků s víčky s otvory pro ventilaci vzduchu. Na dno byl umístěn filtrační papír a kousek rozkrojeného jablka, jako potrava. K narkotizaci škvorů bylo použito CO2 ze sifonových bombiček.
Pokus byl rozdělen na dvě části: i) byla použita standardizovaná laboratorní metoda, při které byl přípravek rozpuštěn v acetonu a znehybněným škvorům byl mikropipetou naaplikován roztok přípravku na zadeček v množství 1 µl, ii) při simulované aplikaci byl na škvory v kelímku aplikován vodný roztok přípravku pomocí mikrorozprašovače, který zasáhl škvory, filtrační papír i potravu a škvoři byli celou dobu vystaveni kontaktnímu působení přípravků.
Testovány byly přípravky s chybějícími údaji o působení na škvory nebo odlišnou metodou hodnocení. Seznam přípravků a koncentrace jsou uvedeny v tabulce 1. U tankmixů přípravků byla koncentrace shodná s přípravky testovanými samostatně, pouze u tankmixu Calypso 480 SC + Syllit 400 SC byla testována i poloviční dávka obou přípravků. Hodnocení byla uskutečněna 24, 48 a 96 h po postřiku.
Ing. Kamil Holý, Ph.D.1, Ing. Pavla Nádeníková2, Ing. Vladan Falta, Ph.D.1
1VÚRV, v.v.i., Praha-Ruzyně
2ČZU, Praha-Suchdol Poděkování:
Práce byla realizována v rámci projektů MZe ČR č. QH81292 a QH92179.
Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2012
