Souhrn
Příspěvek se zabývá jednou z možností využití stavebních a demoličních odpadů, čistí-renských kalů a rašeliny, a to pro zatravnění zátěžových ploch. Po namíchání substrátu z příslušných komponent byl tento utužen a následně oset travní směsí. Na základě vizu-álního sledování růstu travní směsi bez zátěže a též na počátku zátěže v zátěžovém pro-středí bylo zjištěno, že nejlepších výsledků bylo dosaženo u varianty substrátu složeného ze stavebního odpadu, čistírenských kalů, rašeliny a vody, bez přídavku lignohumátu i perlitu. Během vývoje a tím i delší doby zátěže sešlapávání začala dobrého stavu po-stupně dosahovat též varianta s přídavkem perlitu. Následné extrémní sucho ve sledova-ném období, kdy limitujícím faktorem se stal kromě zátěže sešlapáváním též nedostatek vláhy, naznačila, že je vhodné se zaměřit mimo travní směsi i na jiné druhy rostlin. Na základě biologických a chemických rozborů vyšla celkově také nejlépe varianta substrá-tu s přídavkem perlitu, kdy zlehčující vlastnosti perlitu naznačují jeho důležitost pro zátěžové plochy, kdy perlit v substrátu kladně ovlivňuje schopnost půdy absorbovat vo-du, což mj. napomáhá k zajištění optimální biologické aktivity substrátu a schopnosti mineralizovat organické látky. Naopak použití lignohumátu se zdá být vzhledem k jeho nevýrazným výsledkům méně perspektivní. Pro všeobecné využití pro zátěžové plochy lze tedy na základě provedených pokusů doporučit substrát složený ze stavebního a de-moličního odpadu, čistírenských kalů, rašeliny, vody a perlitu. Osázení substrátu růz-nými rostlinami by mělo parametry daného substrátu ovlivňovat, což je předmětem dal-ších pokusů.
Summary
The paper deals one of the options of using of construction and demolition waste, sewage sludge and peat. This is grassing of load areas. After mixing of the substrate from appropriate components, substrate was strengthened and then sown grass mixtures. Based on visual monitoring of the growth of grass mix no load and at the beginning of load in the stressful environment was found, that best results were achieved in a substrate composed of construction waste, sewage sludge, peat and water, without added lignohumate and perlite. During evolution and thus a longer load time with trampling good condition gradually has begun to achieve also a variant with added perlite. Subsequent drought in the period indicated that it is appropriate to focus outside grass mixture to other plant species. On the basis of biological and chemical analysis is also the best alternative of substrate with added perlite. Derogatory perlite properties suggest its importance for strengthened areas, where perlite in substrate positively affects the ability of soil to absorb water, which helps to optimize the biological activity of the substrate and the ability to mineralize organic substances. Using of lignohumate is due to the insignificant results contrast less promising. For general using for strengthened areas can therefore be based on experiments conducted to recommend a substrate consisting from construction and demolition waste, sewage sludge, peat, perlite and water. Planting of the substrate by different plants would influence the parameters of the substrate, which this is the subject of further experiments.
Lidskou činností vzniká obrovské množství odpadů. Velmi významnou nezanedbatelnou ko-moditou odpadů jsou i stavební a demoliční odpady (SDO).
Mezi SDO jsou podle katalogu odpadů (vyhl. č.381/2001 Sb. k zákonu č. 185/2001 Sb. o od-padech) zahrnuty beton, tašky, keramika, dřevo, sklo, plasty, asfaltové směsi a výrobky z deh-tu, dále kovy (včetně jejich slitin), vytěžená zemina, kamení a vytěžená hlušina, a také izolač-ní materiály a stavební materiály s obsahem azbestu.
Veškeré stavby jako jsou např. obytné domy, továrny, nemocnice, silnice, které člověk využí-vá ke svému životu, jsou postupně opotřebovávány, až časem vznikne potřeba se jich zbavit nebo je zrekonstruovat. Při této činnosti vzniká zákonitě mnoho odpadů, které byly v minu-losti jednoduše odvezeny do nějaké terénní prolákliny, vytěženého lomu apod. S rozvinutou průmyslovou revolucí byl nalezen jiný způsob: recyklace.
Těžké drticí a třídicí stroje jsou schopny SDO rozdrtit a roztřídit, čímž dochází ke změně jeho fyzikálních vlastností. SDO je rozdrcen na drobnou frakci a roztříděn do takových zrnitost-ních frakcí, které jsou snadno využitelné, např. při stavební výrobě, tvorbě substrátů, apod.
Recyklace SDO začala pronikat na náš trh v 90. letech minulého století a v dnešní době je již poměrně rozšířená. Její přínos je zejména ekologický, neboť vyprodukovaný odpad je zpraco-ván pro další využití a proto není nutné otevírat nové lomy a pískovny, čímž zároveň odpadá i velký objem dopravy odpadů i vytěžených surovin. Významný je též přínos ekonomický, ne-boť vyrobené recykláty, kterými je nahrazováno např. přírodní kamenivo, je možné pořídit za zlomkovou cenu přírodního kameniva. Omezení dopravy surovin má rovněž značný ekono-mický efekt.
Je však třeba provádět kvalitní recyklaci a vyrábět pouze kvalitní recykláty, které budou schopny plně nahradit běžně využívané zdroje. Velké množství architektů a investorů se totiž stále ještě bojí toho, že se jedná o odpad, který podle jejich názoru nelze znovu využívat.
Podle zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) ekonomické subjekty (podniky), jež jsou nejvýznamnějšími původci odpadů, vyprodukovaly v roce 2009 celkem 20,5 mil. tun odpadu. Ve srovnání s rokem 2008 se jedná o téměř osmiprocentní pokles.
Podnikový odpad vyprodukovaný v roce 2009 napříč všemi odvětvími byl podobně jako v minulých letech z hlavní části tvořen stavebními a demoličními odpady. Ty se ve sledovaném roce se svými 12,4 mil. t podílely hmotnostně na celkové produkci odpadů ze 60 %, přičemž převažovala zemina a kamení (7,3 mil. tun), železo a ocel (1,1 mil. tun) a beton (0,8 mil. tun). 10 % celkových vyprodukovaných odpadů tvořil odpad z tepelných procesů, 10 % odpad ze zařízení pro zpracování odpadů a zbývajících 20 % veškerý další odpad.
V plánu odpadového hospodářství ČR je zakotven požadavek na zpětné využití 75 % SDO do konce roku 2012. Podle rámcové směrnice o odpadech je třeba zvýšit do roku 2020 nejméně 70 % SDO k opětovnému použití a recyklaci.
SDO jsou recyklovány a opětovně využívány na velkých stavbách mobilními recyklačními jednotkami. Unikátní technologie využití SDO ve ztužených směsích s čistírenskými kaly a rašelinou pro zatravňování zátěžových a svahových ploch, která je předmětem předloženého projektu, je právě určena pro budoucí velké stavby, kde jsou v závěrečné etapě zatravňovány svažité a zátěžové plochy.
Uložení tuny těžké výkopové zeminy dnes stojí stavební organizaci minimálně 500 Kč, ulo-žení tuny kalu dnes stojí čističku minimálně 900 Kč.
Cílem projektu je prověření nové unikátní technologie zatravňování zátěžových ploch, využí-vající recyklované stavební a demoliční odpady (SDO) a organickou hmotu (čistírenské kaly, rašelina, lignohumát) z různých zdrojů. To spočívá ve sledování vývoje, v rámci projektu vy-robených, zatravňovacích dlaždic a vyhodnocení jejich odolnosti vůči zátěži.
Text a foto Ing. Miroslav Kunt, Ph.D., FAPPZ, ČZU v Praze
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2012
