16.10.2012 | 04:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bioaktivní látky v plodech kaliny jedlé (Viburnum opulus var. edule Marsh.)

Souhrn
Kalina jedlá (Viburnum opulus var. edule Marsh.) je méně známým ovocným druhem. Cílem našeho měření bylo stanovit obsah fenolů, antioxidační kapacitu, množství flavonoidů a vitaminu C u plodů tří odrůd, a to ´Otbornaja´, ´Sausga´ a ´Taježnyje rubíny´. V případě fenolických látek byl zjištěn jejich vysoký obsah. Také antioxidační kapacita, flavonoidy a vitamin C byly přítomny ve vyšším množství než u běžných ovocných druhů. Tato práce je určena k popularizaci této plodiny jako perspektivního ovoce pro lidskou výživu.

Summary
European cranberrybush (Viburnum opulus var. edule Marsh.) is a less popular fruit species. The aim of our measurement was to determine the content of phenolics, antioxidant capacity, flavonoids and vitamin C in the fruit of three cultivars ´Otbornaja´, ´Sausga´ and ´Taježnyje rubíny´. In case of phenolics high contents were observed. Antioxidant capacity, flavonoids and ascorbic acid content were also high in comparison with other fruit species. The work should contribute to the popularization of this species as a promising crop plant in human nutrition.

Botanický druh kalina obecná (Viburnum opulus var. edule Marsh.) patří mezi rostliny čeledi zimolezovitých (Caprifoliacea), (Maciejewska, 1997). S rostlinami kaliny jedlé se můžeme setkat v severní Evropě a severní Asii. Asi nejznámější jsou na území dnešního Ruska (Velioglu a kol., 2006). Ovoce je pomologicky řazeno mezi ovoce bobulové. Je tradičním zdrojem pro nápojový průmysl v regionu střední Anatolie v Turecku (Soylak a kol., 2002). Místně jsou plody v Rusku využívány na přípravu ovocných pomazánek a rosolů (Ezov a Koncejev, 2000). Další významnou předností tohoto ovoce je vysoká mrazuodolnost a plody nejsou poškozovány ani silnými mrazy. Proto například na Sibiři jsou vítaným zdrojem čerstvého ovoce, které lze sklízet i pod sněhovou pokrývkou (Witmer, 2001). Po působení nízkých teplot jsou plody dokonce z chuťového hlediska přijatelnější, protože se kromě celkového obsahu sušiny zvyšuje i množství jednoduchých cukrů (Nikitina, 1999). Nicméně se snižuje obsah bioaktivních látek a zaznamenána byla i mírná toxicita (Ezov a Koncejev, 2000), proto se doporučuje používat plody ve sklizňové zralosti a nikoliv až po přemrznutí (Rop a kol., 2010).
V Rusku jsou bobule kaliny jedlé příležitostně využívány v lidovém léčitelství (Ezov a Koncejev, 2000). To má své opodstatnění, protože současné studie poukazují na vysoká množství vitaminu C a flavonoidů (Cam a kol., 2007). Obsah fenolických látek je v přímé korelaci s vysokou antioxidační kapacitou plodů (Cesoniene a kol., 2008). Sagdic a kol. (2006) upozorňují na antimikrobiální aktivitu methanolických extraktů bobulí. Podobně byla antimikrobiální účinnost zaznamenána i v tukovém podílu (oleji), který lze z plodů získávat, a který se možná v budoucnu stane jedním ze směrů pro farmaceutické využití tohoto ovoce (Yilmaz a kol., 2008).
Cílem našeho měření bylo ve 3-letém výzkumu sledovat celkový obsah fenolických látek (TPC), flavonoidů (TFC), vitaminu C (kyselina askorbová) a antioxidační kapacitu (TAC).

Materiál a metodika
Popis lokality
Pokusné genofondové plochy Mendelovy univerzity v Brně se nacházejí na katastrálním území Žabčic, které je vzdáleno cca 20 km od Brna. Nadmořská výška je zde 184 m. Průměrná roční teplota je 9 ºC (ve vegetačním období 15,6 ºC). Úhrn srážek činí v padesátiletém průměru 553 mm, ve vegetačním období 356 mm. Půdy patří geneticky k nivním půdám glejovým, vytvořených na holocenních, vápenitých nivních uloženinách s výraznou akumulací organických látek. Z hlediska zrnitostního je ornice hlinitá a pod ornicí potom jílovitohlinitá.
Rostlinný materiál
Plody kaliny jedlé byly sklízeny ve sklizňové zralosti v průběhu měsíce září (Ezov a Koncejev, 2000), vždy ze tří keřů dané odrůdy, a to v letech 2009 až 2011 na pokusných plochách Mendelovy zemědělské univerzity v Žabčicích u Brna. Pro měření bylo z každého keře použito 100 náhodně vybraných plodů, které byly u každé odrůdy smíchány dohromady. Po dokonalé homogenizaci celých plodů na laboratorním mlýnku byly průměrné vzorky odebírány pomocí kvartace. Chemické analýzy v čerstvé hmotě byly uskutečněny v době ne delší než dva dny od sklizně. Pro účely výzkumu byly použity tyto odrůdy: ´Otbornaja´, ´Sausga´ a ´Taježnyje rubíny´. Všechny tři odrůdy jsou ruského původu (Nikitina, 1999).
Chemické rozbory
Pro chemické analýzy byly získány extrakty homogenizovaného čerstvého ovoce jejich vyluhováním, a to konkrétně aplikací 10 gramů drtě do 100 ml methanolu po dobu jedné hodiny. Výluh byl následně přefiltrován přes filtr Filtrapak No. 390.
V extraktu byly stanovovány:
● celkový obsah fenolických látek (TPC) podle Kima a kol. (2003) vybarvením pomocí Folin-Ciocalteauova čidla a spektrofotometrickým měřením (přístroj LIBRA S6) při 765 nm; obsah byl vyjádřen v g kyseliny gallové/kg čerstvé hmoty,
● obsah kyseliny askorbové byl měřen podle Mikiho (1981) za využití elektrochemického detektoru (Coulochem III) s isokratickou elucí, chromatografickou pumpou (ESA Inc., Model 582) a ochrannou cellou (ESA Inc., Model 5010A). Pracovní elektrodový potenciál byl K1 = 600 mV, K2 = 650 mV s chromatografickou kolonou – model Supelcosil LC8 (150,0 x 4,6 mm). Množství kyseliny askorbové bylo uvedeno v g/kg čerstvé hmoty,
● celkové množství flavonoidů bylo proměřeno kolorimetricky (přístroj LIBRA S6) podle Naczka a Shahidiho (1989) a Jia a kol. (1999) vybarvením extraktu dusitanem sodným a chloridem hlinitým v prostředí 30 % ethanolu a hydroxidu sodného. Použitá vlnová délka byla 506 nm. Výsledky byly vyjádřeny v g rutinu/kg čerstvé hmoty,
● antioxidační kapacita (TAC) byla stanovována spektrofotometricky (přístroj LIBRA S6), a to vybarvením extraktů pomocí DPPH činidla (1,1-difenyl-2-pikrylhydrazyl) – děláno metodou popsanou Brand-Williamsem a kol. (1995) s modifikacemi Thaiponga a kol. (2006), kdy se využívá úbytku barvy po jedné hodině působení zmíněného činidla – měřeno při 515 nm. Výsledky hodnot antioxidační kapacity byly přepočteny na množství kyseliny askorbové (AAE)

Text a foto
doc. Ing. Otakar Rop, Ph. D.1,
Ing. Jiří Mlček, Ph. D. 1,
prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc.2,
1Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická,
2Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici

Článek byl odborně recenzován.
Seznam použité literatury je k dispozici u autorů a v redakci časopisu Zahradnictví.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 3/2012

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down