Rozvoj ovocného školkařství je úzce spojen s rozvojem ovocnářství. Nejvýznamnějšími zeměmi v tomto oboru jsou USA, Argentina, Chile, Jihoafrická republika, Austrálie a Nový Zéland.
Ovocné školkařství v EU je velmi rozvinuto v Nizozemsku, Belgii, Francii a Itálii, v poslední době byl zaznamenán nárůst objemu i úrovně ovocného školkařství na Slovensku a především v Polsku. Ve jmenovaných státech se soustřeďuje cca 90 % evropské produkce ovocných stromků. Firmy jsou zde podstatně větší a roční produkce jednotlivých firem bývá obvykle 1–1,5 mil kusů stromků ročně. Nejpěstovanějším ovocným druhem jsou jabloně, kterého se dle kvalifikovaného odhadu v EU vypěstuje ročně 50 mil. ks. Největší ovocné školky ve střední a západní Evropě mezi sebou úzce spolupracují a již není problém výpadek či nedostatek materiálu nahradit z jiné země EU.
Nizozemsko a Belgie jsou více zaměřeny na pěstování jádrovin, naopak Francie a Itálie na pěstování meruněk a broskvoní, což vyplývá mimo jiné také z geografické polohy těchto států.
Stále více se rozvíjí trh tzv. klubových odrůd, kdy stromky i následně ovoce je pěstováno
a kontrolováno pouze v určitém množství jednou klubovou centrálou, a takto se částečně zvýší cena za stromek popřípadě za konzumní ovoce.
Vývoj ovocného školkařtví v ČR
V roce 2010 podle statistického výkazu ČSÚ činila plocha ovocných školek (vč. révy vinné) 374 ha. Podle statistiky odboru trvalých kultur, ÚKZÚZ Brno (dále jen OTK) přihlašovalo své výpěstky k uznávání celkem 142 školkařských firem, celková přihlášená výměra byla 332,6 ha. V roce 2011 přihlásilo k uznávání své produkty 144 školkařských firem, a tak se celková přihlášená výměra zvýšila na 422,2 ha.
Produkce školkařských výpěstků
Z tabulky č. 2 vyplývá, že v roce 2010 došlo k výraznému nárůstu produkce školkařských výpěstků u bobulového ovoce, a to především rybízů, maliníku a ostružiníku, a dále také u třešní a slivoní. Výjimku tvoří broskvoně, meruňky a jahodník, kde nadále přetrvává snížení zájmu o jejich výsadbu z důvodu poklesu poptávky zpracovatelských subjektů o tyto suroviny.
Vzrůstající tendence je patrná v produkci stromků slivoní. Je to dáno vysokou poptávkou po tomto ovocném druhu do výsadeb sadů a také vyšší poptávkou ze sféry drobných pěstitelů. Klesající tendence je naopak u produkce stromků broskvoní, kde je nízká poptávka těchto výpěstků do velkovýsadeb. Produkce ořešáků v posledních letech činí cca 50 tisíc stromků a jsou určeny z větší části na export.
Produkce školkařských výpěstků je silně ovlivňována vláhovým deficitem a s ním souvisejícími dalšími nepříznivými jevy (špatné ujímání, výskyt chorob a škůdců, obtížné vyorávání atd.).
Pokles produkce stromků zaznamenaly v roce 2010 výpěstky jabloní 8 %, hrušní 15 %, višní 3 %, meruněk 31 %, broskvoní 22 %, kanadských borůvek 14 % a jahodníku 19%.
U výpěstků jabloní i přes meziroční pokles produkce o 8 % se dá říci, že je situace stabilizovaná a je zde patrný pozitivní vliv podpory v rámci DT – Restrukturalizace ovocných sadů. Je to náš nejpěstovanější ovocný druh. U hrušní je v posledních letech situace vcelku stabilizovaná. Produkce se pohybuje na úrovni 250 000 kusů výpěstků. Produkce stromků višní rapidně poklesla z důvodu nezájmu ovocnářů obnovovat tento ovocný druh vzhledem k velmi nízkým cenám plodů višní.
Pokles produkce meruněk mohl být způsoben nasycením trhu, kdy od roku 2005 tento druh zaznamenával vysokou stoupající tendenci. U broskvoní je situace trvale špatná. Pokles produkce je důsledkem neochoty ovocnářů sázet tento druh, častým vymrzáním oček v posledních zimních obdobích a také nedostatkem osiva pro produkci podnoží.
Produkce kanadských borůvek se v posledních letech rapidně zvýšila, a to díky množení in vitro. U sazenic jahodníku jsou počty v letech ovlivněny přírodními podmínkami. Větších množitelů je v ČR málo, a tak jakýkoli výpadek u jednotlivých pěstitelů se výrazně promítne do celkového počtu rostlin. Naopak vzrůstající tendenci zaznamenaly výpěstky druhů jako jsou třešně +19 % meziročně, slivoně +15 %, angrešt +7 %, rybíz bílý +23 %, rybíz černý +60 %, rybíz červený +9%, maliník +19 %, ostružiník +87 %.
Výpěstky třešní díky slabě rostoucím podnožím, kvalitními novými odrůdami a především dobrou cenou plodů třešní u ovocnářů zaznamenávají vzrůstající tendenci v jejich produkci. Slivoně v posledních letech mají tradičně stoupající produkci, jelikož se významně vysazují u ovocnářů a také u malopěstitelů. Vysoká cena za produkci plodů černého rybízu taktéž zvýšila produkci keřů rybízu. Poměrně velké zvýšení produkce maliníku a ostružiníku lze opět přičíst na úkor množení in vitro a upotřebení této produkce v maloobchodní síti.
Stabilizace trhu
Trh se školkařskými výpěstky je v posledních letech poměrně stabilizován, zejména pokud se jedná o pěstitele s vyšší produkcí. Například nad 50 % produkce u velkého ovoce zajišťují školkaři s roční výrobou nad 50 000 kusů stromků, u drobného ovoce jsou to pěstitelé s roční produkcí nad
20 000 kusů stromků (keřů), u jahodníků více než 90 % produkce zajišťuje pouze osm pěstitelů s roční produkcí nad 100 000 kusů sazenic.
Většina školkařů má velkou snahu nabídnout široké veřejnosti co největší odrůdový sortiment, který se projevuje narůstajícím počtem porostů v procesu certifikace školkařských výpěstků. Pokud se jedná o odrůdy, tak v roce 2006 školkaři nabízeli 670 odrůd všech ovocných druhů, v roce 2011 celkem 927 odrůd. Největší nárůst odrůdové skladby byl u jabloní (161/277), dále u hrušní (65/105)
a třešní (38/67), u odrůd maliníků byl nárůst o 20 odrůd (37/57).
Podle situační a výhledové zprávy MZe ČR zpracoval Arnošt Jílek, foto archiv redakce
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictzví 3/2012
