Výmladkové plantáže topolů a vrb jsou stále více populární a jejich rozloha v ČR rok od roku stoupá. Tyto rostoucí trendy zaznamenáváme i přesto, že na výsadbu a údržbu plantáží rychle rostoucích dřevin již několik let nejsou dotace. Možná právě omezené zdroje inspirují pěstitele k zamyšlení nad kvalitou sadebního materiálu. V některých případech se vyšší investice do jeho kvality může vyplatit.
Topoly a vrby jsou typickými představiteli pionýrských dřevin, jejich strategií je co nejrychleji regenerovat a osidlovat i velmi chudá stanoviště. Dosud se tyto dřeviny v praxi téměř výhradně vysazovaly jen pomocí řízků, a to jak při zakládání plantáží, tak i v klasických biotechnických opatřeních úprav toků nebo hrazení bystřin a strží.
Převládá jarní výsadba
U plantáží se provádí výsadba ve formě řízků zpravidla na jaře. Právě v jarních termínech může být velmi komplikované dosáhnout synchronizace přípravy půdy, vitality řízků, dostupnosti pracovníků a techniky, a to dohromady s vhodnými povětrnostními a vláhovými podmínkami. U plantáží větších výměr hrozí kumulace prací do jednoho poměrně krátkého termínu. To může způsobit, že výsadba probíhá do vyschlé půdy, řízky jsou poškozené suchem ještě před výsadbou nebo to, že musíme použít nevyškolený personál. Všechny tyto faktory vyústí v jeden negativní výsledek: vysokou mortalitu výsadeb.
Použití obalované sadby
Možným řešením, jak předejít výše zmíněným rizikům, je použití obalované sadby, a to prakticky kdykoliv v průběhu vegetačního období. Použijeme-li tuto formu sadebního materiálu, dostaneme se do výrazně pohodlnějších agrotechnických termínů. Na druhou stranu je jeho plošné použití limitováno náklady. Vzhledem k vyšší ceně tohoto sadebního materiálu ho budeme standardně navrhovat spíše na rizikovější stanoviště, případně na vylepšování loňských (i letošních) výsadeb.
Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že při výrobě obalované sadby u topolů a vrb je velmi efektivní naočkovat řízky symbiotickými mykorhizními houbami.
Text a foto Dr. Ing. et Ing. Miroslav Kravka 1,3), Ing. Martin Kouba 1,2), Ing. Radek Dymák 1,3), Ing. Michal Henek 1,3)
1) Ing. Jan Matoušek – Agrostav Jevíčko,
2) Česká zemědělská univerzita v Praze,
3) Mendelova univerzita v Brně
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 3/2012
