Tuzemská květinářská produkce vykazuje v posledních letech rostoucí trend. V roce 2010 dosáhla produkce květinářství hodnoty 1,82 mld. Kč, což znamená oproti předchozímu roku zvýšení o 1 %. Na rozdíl od většiny zemí EU jeví od roku 2006 v České republice stálý růst také spotřeba květin.
Největší podíl na tuzemské květinářské produkci zaujímalo v roce 2010 pěstování květin záhonových a balkónových (50 %) a hrnkových rostlin kvetoucích (40 %). Své postavení mají stále čerstvé řezané květiny (5,5 %) a čerstvá řezaná zeleň (2,3 %). Klesající tendenci vykazuje produkce sušených květin, cibulovin a osiv květin, které se v roce 2010 na celkové produkci podílely celkem 1,2 %.
Výměry pěstebních ploch květinářství jsou v posledních letech třech letech více méně stabilní. Květiny se v České republice pěstují na 131 ha krytých ploch (117 ha skleníků, 13 ha fóliovníků, 1 ha pařenišť) a 102 ha volné půdy.
Bilance zahraničního obchodu, včetně vnitrounijního, s produkty květinářství je stále pasivní, tuzemská produkce nepokrývá celkovou spotřebu. Záporné saldo zahraničního obchodu přesáhlo v roce 2010 2 mld. Kč. Pozitivní skutečností je stálý meziroční růst vývozu tuzemských produktů.
Situace v Evropě
Celková pěstební plocha okrasného zahradnictví se v roce 2010 ve světovém měřítku snížila, naopak v Evropě lze vysledovat slabý vzestup oproti roku 2009. O mírné zvýšení pěstebních ploch se zasloužila hlavně Itálie. Květiny a hrnkové rostliny byly dle odhadu AIPH v roce 2010 v Evropě pěstovány na cca 52 tis. ha (není počítáno Rusko) s hodnotou produkce 12 mld. €. Mezi největší evropské producenty stále patří tradičně Nizozemsko, Německo a Itálie, ve kterých je produkováno více než 70 % hodnoty evropského květinářství.
Dovoz květinářských produktů do zemí Evropy v letech 2008–2010 kolísá kolem 7, 35 mld. €. Mezi největší dovozce květin a hrnkových rostlin v EU je Německo, následované Velkou Británií a Nizozemskem. V posledních třech letech byl zaznamenán kolísavý stav vývozu řezaných a hrnkových rostlin ze zemí Evropy. Mezi nejvýznamnější exportéry v evropském i světovém měřítku patří stále Nizozemsko, které se na celkovém evropském vývozu květinářských produktů podílí cca 70 %.
Současný stav českého květinářství
Trend vzestupu produkce květin, který tuzemské květinářství zaznamenal od roku 1997, trval až do roku 2008. V důsledku světové ekonomické krize došlo v roce 2009 k mírnému propadu v produkci květin. Do roku 2002 dosahoval růst produkce meziročně 10–15 %, v posledních letech nebyl již tolik výrazný. Příčinou uvedeného růstu je stále především zvyšování intenzity výroby. V roce 2010 dosáhla produkce tuzemského květinářství hodnoty 1,8 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2009 nárůst o 1 %. V roce 2010 byl zaznamenán přírůstek v pěstebních plochách, a to jak krytých, tak i venkovních.
V souladu s evropským trendem zaujímají největší podíl objemu květinářské produkce v České republice květiny hrnkové a záhonové. Produkce záhonových a balkónových květin vykazuje výrazný meziroční nárůst i v letech 2009 a 2010. Produkce ostatních položek květinářství v posledních letech kolísá, do budoucna lze ale předpokládat trend odklonu pěstitelů řezaných květin a zeleně právě ve prospěch rostlin hrnkových a záhonových a balkónových v souladu s možnostmi udržení konkurenceschopnosti českého květinářství.
Květinářství je úzce spojeno s pěstováním květin na krytých plochách, a to především na plochách pod sklem, tj. ve sklenících. Skleníkové hospodářství představuje nejintenzivnější odvětví zemědělské výroby s výnosností překračující stonásobek úrovně běžného zemědělského hospodaření. Vzhledem k tomu, že je zároveň limitujícím faktorem pro konkurenceschopnost sektoru květinářství, je nutné českou produkční skleníkovou základnu včetně technologií modernizovat. To se v posledních letech částečně daří díky Programu rozvoje venkova.
Spotřeba a užití květin v ČR
V posledních letech dochází k nárůstu spotřeby květin, která v roce 2010 dosáhla 887 Kč/osobu /rok. Dlouhotrvající trend růstu poptávky po produktech květinářství je důsledkem zájmu spotřebitelů a rostoucí kupní síly obyvatelstva, která okrasné rostliny stále více vnímá jako dárkový předmět nebo sezónní dekoraci, ale také jako trvalou a příjemnou součást svého životního prostředí. Do popředí zájmu se dostávají sezónní výpěstky, např. v podobě hrnkových květin okrasných květem ve vánočním a jarním období, dále například truhlíkové výsadby cibulovin nebo balkónových květin a podobně. Situace je také výsledkem současného dostupného a širokého sortimentu produktů včetně kvalitních doplňkových služeb. Struktura spotřeby květin je v horizontu několika posledních let víceméně stabilní – zvyšuje se poptávka po řezaných květinách, hrnkových, záhonových a balkónových rostlinách, po cibulovinách, naopak je znatelný pokles zájmu spotřebitelů po řezané zeleni a sušených a upravovaných květinách.
Cenový vývoj v ČR
Spotřebitelské ceny květin se v České republice meziročně neustále zvyšují. Od roku 2002 se tempo růstu cen u sledovaných druhů výrazně zpomalilo, především u sledovaných řezaných květin. V zimních měsících jsou v České republice ceny květin vyšší než v měsících letních, což mimo jiné souvisí s vyššími náklady na jejich pěstování v zimním období. Tento výkyv není příliš znatelný například u karafiátů nebo orchidejí, jejichž ceny jsou v průběhu roku více méně stálé. Naopak u růží nebo gerber dochází k odchylkám daleko výraznějším, což dokumentuje oblíbenost těchto květin a vysokou poptávku, která výrazněji neklesá ani v letních měsících, kdy je obecně poptávka po celoročně řezaných květinách nižší. Ceny hrnkových květin vykazují jen nepatrné meziměsíční kolísání.
Zahraniční obchod s květinami
Bilance dovozu a vývozu květinářských produktů zůstává výrazně pasivní. Podílí se na tom zejména větší poptávka, která je sice kryta i rostoucí produkcí domácí, ale dovozy jsou schopné ji pokrýt pružněji.
Pozitivní skutečností je stoupající trend exportu našich výpěstků (s výjimkou roku 2008), a to zejména u skupin pokojových a venkovních květin a řezané zeleně. Celkový objem vývozu je však proti dovozu stále nepatrný. Celková hodnota dovozu se v roce 2010 zvýšila v porovnání s předchozím rokem o 18 mil. Kč na hodnotu 2,67 mld. Kč, celková hodnota vývozu se zvýšila o 48 mil. Kč na 294 mil. Kč. Záporné saldo zahraničního obchodu s květinami je však stále vyšší než 2 mld. Kč.
Dovoz řezaných květin zaznamenával v posledních letech mírný vzestup. V roce 2009 se zvýšil o 10,5 % v porovnání s předchozím rokem. V roce 2010 naopak došlo k meziročnímu poklesu o 4 % na hodnotu 1,3 mld. Kč. Dominantním dodavatelem řezaných květin bylo tradičně Nizozemsko s 68% podílem na dovozu této komodity. Naopak vývoz řezaných květin v roce 2009 výrazně vzrostl na 82,4 mil. Kč. V roce 2010 nastal mírný pokles vývozu u všech položek, především však u květin sušených a upravovaných. Hlavním odbytištěm je stabilně Slovensko, Německo a Polsko.
Hrnkové květiny jsou druhou nejobjemnější dovozovou skupinou okrasných rostlin. Dovozy během posledních let mají kolísavou tendenci. V roce 2009 vzrostl meziročně o 5 % na hodnotu 913,7 mil. Kč, v roce 2010 na hodnotu 957, 2 mil. Kč, přičemž jednoznačně převažují dovozy z Nizozemska (63% podíl), následuje Německo, Dánsko a Polsko. V roce 2010 největším dovozcem bylo Německo, následováno Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem. Vývoz hrnkových květin jednoznačně převažuje v oblasti vývozu nad ostatními skupinami. V posledních pěti letech vykazuje rostoucí trend s výrazným zvýšením v posledních dvou letech. V roce 2009 byl zaznamenán nárůst o 31,7 % oproti roku 2008 na hodnotu 112,7 mil. Kč, v roce 2010 dále stoupl o 3,3 % na hodnotu 116,4 mil. Kč, přičemž hlavními cílovými zeměmi byly Německo, Slovensko a Maďarsko a nově též Rakousko, Rumunsko a Lotyšsko.
Text Jana Klečková
Celé znění článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2012
