Trávník je definován domácí normou ČSN 83 9031 jako rostlinný pokryv tvořený travami, včetně vegetační vrstvy pevně prorostlé jejich kořeny a odnožemi, který zpravidla není zemědělsky využíván; podle účelu použití může obsahovat také bobovité a další byliny.
Každá kategorie trávníku definována touto normou (parterový, parkový, sportovní a krajinný) má svou užitkovou a estetickou hodnotu, která může být (v závislosti na charakteru dané kategorie) snížena přítomností nežádoucích rostlinných druhů.
Boj s dvouděložnými
Plevelné dvouděložné druhy nepředstavují v současné době příliš velký problém. V roce založení trávníku je většina plevelných druhů buď postupně zcela odstraněna, nebo je jejich vývoj oslaben pratotechnickými zásahy, tj. častým sečením. V dalších letech je možno využít k potlačení vytrvalých dvouděložných druhů relativně bohatý sortiment registrovaných herbicidů.
Problém jsou jednoděložné
Závažnějším problémem mohou být některé jednoděložné druhy – nežádoucí plevelné trávy. Obecně platí, že plevelné trávy jsou jedním z významných stresových faktorů, které zejména u sportovních trávníků způsobují sníženou schopnost zátěže a omezenou hrací schopnost (např. ztížený pohyb hráčů, špatná kontrola míče atd.). Nadměrnou přítomností nežádoucích trav v trávníku dochází ke změně původního složení, omezené regeneraci a konečně ke snížení estetického vjemu, který je velmi významným faktorem.
K nežádoucím travám v trávníku, které mimo zhoršení užitkových a estetických vlastností vytvářejí konkurenci druhům žádaným, původně vysetým, patří především kulturní i plané „širokolisté“ trávy, které nebyly vysety při zakládání trávníku, dále lipnice roční (Poa annua L.), pýr plazivý (Elytrigia repens (L.) Nevski), ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli (L.) P. B.), ostřice (Carex spp.). V poslední době mohou do této skupiny také patřit některé teplomilné trávy jako např. troskut prstnatý (Cynodon dactylon (L.)Pers.). Jaké jsou tedy teoretické i praktické možnosti tyto trávy z trávníku vytěsnit?
Trávy s širším listem
Kulturní trávy se širším listem (např. kostřava rákosovitá, kostřava luční, srha laločnatá), které v trávníku složeném většinou z převážně úzkolistých (trávníkových) odrůd jílku vytrvalého, kostřavy červené a lipnice luční, působí velmi cizorodě, se dostávají na založený trávník většinou z přilehlého okolí. Ohrožené jsou zejména méně hnojené a starší trávníky sousedící s neudržovanými plochami (sekanými nepravidelně nebo vůbec), kde tyto druhy mají možnost tvořit semena. Pokud pomineme příměs ve vyseté směsi, mohou se tyto druhy dostat též na trávník z půdní zásoby, nebo jim mohou napomoci žížaly vynášející na povrch semena nejrůznějších druhů. Konečně mohou k jejich rozšíření pomoci i některá onemocnění trávníku (antraknóza, bronzově hnědá ohniskovitost aj.), která vytvářejí v jeho vyhynuté části tzv. žabí oka (obr.1, 2). To je pak prostor pro jejich etablování. Odstranění těchto nežádoucích trav z trávníku je problematické. Na malých plochách se nabízí možnost jejich mechanického odstranění, případně použití tzv. herbicidní hole s glyphosatem, či jiným totálním herbicidem. V zahraniční literatuře je zmiňována i možnost použití horké vody pro bodovou aplikaci jako náhrada za herbicid.
Boj s lipnicí roční
Značný problém představuje v trávnících lipnice roční (Poa annua L.). Jde o jednoletý až víceletý druh světle zelené až zelené barvy, slabě rostoucí, který dosahuje výšky 3 – 30 cm (obr. 3). K pozoruhodným vlastnostem této trávy patří skutečnosti, že snáší vysokou mechanickou zátěž včetně nízké seče (např. na jamkovištích golfového hřiště), vysokou koncentraci živin v půdě, toleruje zastínění a produkuje velmi málo nadzemní hmoty (obr. 4). Lipnice roční je rozšířena po celé zeměkouli včetně tropů, je značně tolerantní k půdnímu pH a poskytuje 2 – 3 semenné generace ročně. Lipnice roční je amfidiploidní kříženec (2n = 28), vzniklý pravděpodobně křížením Poa infirma a Poa supina. Botaniky bývá dělena na subsp. annua (lipnice roční pravá) – jedno až dvouletá forma a subsp. mutabilis (lipnice roční měnlivá) – vytrvalá forma.
Lipnice roční je náchylná k řadě původců onemocnění trávníku (Monographella nivalis, Colletotrichum graminicola, Rhizoctonia solani aj.)a je téměř celoročním producentem medovice námelovitosti trav (Claviceps purpurea). Na druhé straně může nalézt uplatnění jako součást krajinných trávníků a protierozních směsí). Pro tyto účely byla také v zahraničí šlechtěna.
V intenzivně ošetřovaných okrasných a sportovních trávnících představuje však téměř neřešitelný problém. Pro svou barevnou odlišnost a jiný růstový rytmus snižuje u těchto typů trávníku významně jak estetické, tak užitkové, tj. především herní vlastnosti. Její odstranění z porostu je i při relativně širokém sortimentu herbicidů velmi obtížné (tabulka 1)
Mezi přípravky, které jsou schopny omezit rozšíření lipnice roční v trávnících jsou často uváděny v zahraniční literatuře i růstové regulátory (Moddus, Regalis). Podle našich, dosud neuzavřených polních pokusů, způsobují tyto přípravky zkrácení plodných stébel a zvětšení kořenové části rostliny, samotnou eliminaci lipnice však nezpůsobují. U přípravku na bázi ethofumesatu se uvádí herbicidní účinnost, ale pouze v monokulturním porostu složeném z jílku vytrvalého. Žádný z těchto přípravků však není registrován do trávníků. Přípravky na bázi účinných látek amicarbazone, cumyluron a terpraloxydim poškozují mimo lipnice roční i některé další vyseté kulturní trávy. Podle neověřených zpráv by mohla být také účinná kombinace přípravků pendomethalin a dimethenamid. Pozitivní výsledky přinesly pokusy s využitím jednoho z kmenů bakterie Xanthomonas campestris pv. poae, která u lipnice roční vyvolává vadnutí a úhyn. Díky své obrovské rozmnožovací schopnosti může lipnice roční velmi rychle zaplňovat prázdná místa v trávníku a na venkovských hřištích či travnatých plochách udržovaných v ekologickém režimu, nemusí představovat stěžejní problém.
Pýr plazivý lze i tolerovat
Pýr plazivý (Elytrigia repens (L.) Nevski) se vyskytuje často, zejména ve starších trávnících. Působí v trávníku rušivě, hlavně pro své široké listové čepele a odlišný vývojový rytmus. V trávníku se může rychle šířit podzemními výběžky a jeho eliminace je obtížná. Pokud je jeho výskyt v trávníku omezený, doporučuje se zvýšit dávky N i frekvenci sečí. Ojedinělá ohniska pýru je možno likvidovat i mechanicky, vzniklá prázdná místa je pak třeba doplnit zeminou a dosít původní směsí. Z chemických způsobů ochrany je možno uvést bodovou aplikaci, resp. potírání listů glyphosatem. Zahraniční údaje hovoří o účinném herbicidu na bázi sulfosulfuronu, který však může být použit pouze v monokulturním trávníku z lipnice luční. Poslední možností je pýr v trávníku tolerovat, což je při omezeném výskytu docela dobře možné.
Ježatka je citlivá na nižší teploty
Ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli (L.) P. B.) může být vážným problémem zejména při zakládání trávníků v jarním termínu. Tato rychle se vyvíjející teplomilná C4 tráva je schopna překrýt svými širokými listy vzcházející travní porost a vytvořit tak pro něj velmi tvrdé podmínky (obr. 5). Ohroženy jsou především trávníky zakládané pozdě na jaře na půdách, kde se v minulých letech „polařilo“ a kde se předpokládá bohatá půdní zásoba semen ježatky. Jednou z možností nechemické ochrany je častá seč, která sice odkrývá půdní povrch a skýtá prostor pro další klíčence ježatky, na druhé straně dospělé rostliny ježatky decimuje a umožňuje přístup světla. V horkých létech může však ježatka plnit funkci krycí plodiny a mladý trávník ochránit. Ke konci vegetace rostliny hynou; ježatka je citlivá na nižší teploty. V dalším roce již dobře zapojený porost nedá ježatce šanci. V zahraničí jsou k dispozici preparáty na bázi lepku (Bio-Weed), které inhibují klíčení semen ježatky. Nadějí do budoucna je využití mykoherbicidu obsahující vybrané kmeny sněti Ustilago trichophora, která vyvolává růstovou depresi a sterilitu této plevelné trávy.
Aby byl výčet úplný
Nepříjemným problémem mohou být i různé druhy ostřic (Carex spp.). Jejich výskyt v trávníku je typický po delším období sucha, které je vystřídáno obdobím bohatým na srážky. Exponovaná místa, kde travní porost uhynul skýtají výborné podmínky pro jejich šíření (obr. 6). Výběžkaté druhy se pak velmi rychle šíří. Liší se od ostatního porostu zejména charakterem a tvarem listových čepelí, jejich barvou a také růstovým rytmem. V zapojeném trávníku je ochrana proti nim problematická, zbývá pouze mechanické ničení či bodová aplikace totálním herbicidem.
V posledních letech se především v teplejších oblastech šíří v trávnících troskut prstnatý (Cynodon dactylon (L.) Pers.). Velmi rychle přerůstá původní porost složený z trav mírného pásma (obr. 7). S příchodem chladných podzimních dnů však zastavuje růst a hnědne. Odstranění z porostu je problematické, často zbývá totální obnova.
Ve výjimečných případech se mohou v trávníku, především poškozeném, s četnými prázdnými místy, objevit některé jednoleté trávy, např. bér zelený (Setaria viridis (L.) P. B.), rosička krvavá (Digitaria sanguinalis (L.) Scop.), případně milička menší (Eragrostis minor Host.). S ohledem na jejich jednoletý charakter však nepředstavují v dobře udržovaném trávníku velký problém a mizí postupně s narůstající intenzitou sečení.
Trávy, které neobsahovala původně vysetá směs, které se buď po založení trávníku či v průběhu vegetace dostanou do travního porostu druhotně, mohou představovat vážné snížení užitné i estetické hodnoty trávníku. V rané fázi založeného trávníku představuje velký problém ježatka kuří noha, ve vzrostlém parterovém nebo sportovním trávníků se mohou stát obtížnými pleveli především lipnice roční, pýr plazivý, ostřice i některé širokolisté kulturní trávy. Odstranění nežádoucích trav z trávníku chemickou cestou není dosud plně vyřešeno.
Text a foto doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří
Celé znění článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2012
