V laboratorních podmínkách byl sledován vliv úpravy trávníkového osiva metodou iSeed na dynamiku klíčení, celkovou klíčivost a délku nadzemní a kořenové části 20 dnů po založení pokusu. Testování bylo prováděno v řízených podmínkách na klíčidle. Nebyl zjištěn průkazně pozitivní, ale ani negativní vliv obalení osiva hnojivem metodou iSeed.
U všech sledovaných druhů bylo s výjimkou kostřavy červené dosaženo neprůkazně vyšší celkové klíčivosti u neošetřeného osiva. Z hlediska dynamiky klíčení byl zaznamenán negativní vliv ošetření u lipnice luční, kde došlo v počáteční fázi ke zpomalení klíčení. Rovněž nebyl zaznamenán vliv této metody na počáteční vývoj nadzemní a kořenové části s výjimkou jílku vytrvalého, kde byl zjištěn negativní dopad na délku kořenové části.
Úspěšnost výsevu nebo přesevu travního porostu záleží na spoustě faktorů. Schopnost osiva vyklíčit je základním předpokladem úspěšného založení porostu. Klíčení začíná následkem celé řady událostí na molekulární úrovni, které předcházejí vlastní růst embrya (Bradbeer, 1988). Bewley a Black (1978) popisují klíčení jako děj, který začíná navlhčením životaschopného semene a příjmem vody, pokračuje počátkem procesů dýchání, syntézou proteinů a dalšími metabolickými procesy a končí po jistém čase proniknutím embrya s radikulou přes obalové vrstvy semene. Bradbeer (1988) považuje naproti tomu klíčení ukončené až po spotřebování všech rezervních látek. Klíčení a dosaženou klíčivost ovlivňuje spousta faktorů. Jedná se jednak o faktory vnější, mezi které se řadí dostatek vody, kyslíku, optimální teplota a u většiny druhů i světlo a faktory vnitřní, například genetická výbava a aktuální stav osiva (Procházka a kol., 1998).
V současné době se při zakládání trávníků využívají různými metodami upravená osiva, která by měla mít v porovnání s neupravenými osivy zlepšenou polní vzcházivost (Černoch, 2009). Mezi tato ošetření patří i metoda s obchodním názvem iSeed, která je založena na obalení osiva hnojivem. Vzcházející rostlina má živiny ihned k dispozici díky tomu, že se nacházejí v její nejtěsnější blízkosti. Živiny se uvolňují postupně a nedochází tedy k poškození rostlin jejich vysokou koncentrací. Metodou iSeed se dostane na hektar vyseté plochy až 40 kg hnojiva. Výhodou této úpravy je snadnější výsev, lepší kontakt s půdou a při přesevu poškozeného trávníku lepší pronikání obilek přes nadzemní část drnu, ochrana před odfouknutím větrem a před ztrátami požerem ptáků (Knot, 2008).
Materiál a metody
Pokus byl realizován v roce 2011 ve Výzkumné pícninářské stanici Vatín. Ke stanovení klíčivosti bylo použito klíčidlo TZ 8 – 046. Cílem pokusu bylo zjistit vliv úpravy osiva metodou iSeed na klíčivost vybraných druhů používaných v trávníkářské praxi. Varianty pokusu jsou uvedeny v tabulce 1. Každá varianta, zastoupená ve třech opakováních, zahrnovala 20 obilek uložených na filtračním papíře v Petriho misce (průměr 90 mm). Jednotlivé misky byly rozmístěny na klíčidle a kontakt s vodou byl zajištěn prostřednictvím knotů z filtračního papíru. Klíčidlo bylo nastaveno na režim – 16 a 8 hodin při teplotě 20 a 10 °C. Časový úsek 8 hodin byl spojen s vypnutím osvětlení. Toto střídání teplot a světla mělo simulovat střídání dne a noci v přirozených podmínkách. Počítání vyklíčených obilek bylo prováděno 3., 7., 10., 13., 17. a 20. den po založení. Měření nadzemní a kořenové části bylo provedeno po skončení pokusu. K testu signifikance byl použit Tukay test (p≤0,05) pro analýzu variance s pomocí programu Statistika 8.0. Protože byly výsledky klíčení ve formě relativní četnosti a zjištěné procentické hodnoty nejdou vyjádřit pomocí Gaussova rozdělení, bylo provedeno přepočítání pomocí Arcusssinus-odmocninné transformace (Gomez et Gomez, 1984).
Text a foto Ing. Pavel Knot, Ph.D.,
Ing. Martin Sochorec, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2012
