V prvním díle ovocnářského a vinařského cestopisu jsem zavítali na Australský kontinent. V přehledu pěstovaných ovocných druhů jsme se věnovali vinné révě a citrusům.
Ve výčtu ovoce pěstovaném na tomto kontinentě dále pokračujeme.
Přehled ovocných druhů
Jádrové ovoce
Tato skupina ovoce v Austrálii zahrnuje pěstování jabloní, hrušní a v minimálním rozsahu kdouloní. Jabloně byly mezi prvními zde dovezenými ovocnými druhy. Austrálie již nepatří mezi přední exportéry jablek mezi zeměmi jižní polokoule, ale poskytla světu mnoho cenných odrůd a aktivně je účastná v nových směrech pěstování jabloní. Mezi původně a dnes celosvětově pěstované odrůdy patří ´Granny Smith´, ´Cripps Pink´, jenž patří mezi klubové odrůdy pro produkci jablek splňujících stanovená kritéria obchodní značky Pink Lady a Cripps Red, která též patří mezi klubové odrůdy pod obchodní značku Sundowner v případě stanovené kvality plodů. Probíhají zde šlechtitelské programy zaměřené na rezistenci odrůd jabloní vůči strupovitosti. Z v Austrálii pěstovaných odrůd doplňují výše jmenované odrůdy ještě ´Red deliciuos´ a jeho klony, ´Braeburn, ´Fuji´, ´Gala´ a ´Royal Gala´, ´Golden delicious´, ´Jonathan´, ´Jonagold´, ´Lady Williams´. Celkově je pěstován úzký sortiment tržních odrůd. Pořadí nejvíce produkovaných je: ´Cripps Pink´, ´Granny Smith´, ´Gala´ a ´Cripps Red´. Jabloně pěstuje přes 1300 ovocnářských podniků. Nejvýznamnějšími lokalitami pěstování jabloní jsou státy Victoria, Tasmánie a Nový jižní Wales. Méně se pak pěstují v Západní Austrálii, v jižních horách Queeenslandu, kde patří mezi hlavní odrůdy kromě klonů ´Galy´, též subtropická odrůda ´Anna´ pěstovaná v Jižní Austrálii. Hlavní používané podnože jsou M9, 26, MM 106, 102 a Merton 778, 779. Častá je kapková závlaha a používají se tři systémy tvarování, a to standartní, Palmeta a z Austrálie pocházející systém Tatura. Jen přibližně 15 % sklizně jablek tvoří jablka průmyslově zpracovávaná především na výrobu moštů a cideru. Hrušně se pěstují v menším rozsahu a zahrnují botanickým původem evropskou Pyrus communis a asijskou Pyrus pyrifolia, která je minoritní a poskytuje necelých 2,5 % celkové sklizně hrušek. Těžištěm pěstování hrušek je stát Victoria s necelými 89 % celkové australské sklizně. Zbylých 11 % se pěstuje hlavně v Novém jižním Walesu a Jižní Austrálii. Hrušně, shodně jako jabloně, se nepěstují pouze v Severním teritoriu.
Téměř polovinu výsadeb evropských typů hrušek tvoří odrůda ´Williamova´, následovaná odrůdou ´Packhams Triumph´. O zbylých 14 % produkce se dělí další významné odrůdy – ´Boscova lahvice´, ´Josephine´, ´Corella´, ´Anjouská červená´, ´Citrónová bergamotova´, ´Faccia Bella´, ´Forelle´, ´Nelisova zimní´ a ´Red Sensation´. V subtropických oblastech se pěstují odrůdy ´Centenaria´, ´Flordahome´, ´Hood´, ´Princessa´ a ´Sunshine´. Mezinárodně mají australští šlechtitelé ambice se prosadit s novými australskými odrůdami hrušek ve velkém rozsahu. Z asijských dominuje odrůda ´Nijisseiki´ a dále ´Hosui´ a ´Kosui´. Pro podnože se používají hlavně kdouloně a hrušně původem čínského botanického druhu Pyrus calleryana. Kolem 30 % sklizně hrušek je určeno ke zpracování.
Peckové ovoce
Peckoviny mírného pásma patří též mezi hlavní komodity australského ovocnářství. Nejvýznamnější jsou broskvoně a nektarinky. Broskve v období před úspěšnou kultivací vinné révy byly nejdůležitější surovinou pro výrobu alkoholických nápojů – vína, cideru a brandy. Pro pěstování broskvoní byl původně navržený systém Tatura, který se dnes uplatňuje i u jiných ovocných druhů. Téměř jedna třetina broskvoní a nektarinek se dnes pěstuje v subtropických regionech. Hlavní produkční oblastí však zůstává stát Victoria s 80 % výroby broskví a 70 % nektarinek. Intenzita jejich pěstování v porovnání s jádrovinami je nižší a značný je podíl průmyslových broskví, kdy více než polovina objemů výrobků z nich se vyváží. Hlavní odrůdy broskvoní jsou zde ´Cal Red´, ´Crown Princess´, ´Elegant Lady´, ´O Henry´ a ´Rich Lady´. V případě subtropických oblastí patří mezi nejpěstovanější odrůdy ´Flordagold´, ´Flordaprince´ a ´Tropic Beauty´. Z odrůd nektarinek mírného pásma se pěstují zejména ´August red´, ´Fairlane´, ´Fantasia´, ´Maygrand´, ´Red Diamid´, ´Rose Diamid´ a ´Spring Red´. Sklizeň probíhá v období září až duben.
Druhým podstatně méně důležitým druhem peckovin jsou slivoně, u kterých na rozdíl od hrušní převládá pěstování asijských variet a to hlavně červenoplodých japonských. 70 % úrody poskytují státy Victoria a Nový jižní Wales. Na rozdíl od broskvoní je u slivoní v současnosti díky přístupům na asijské zimní trhy prudce rostoucí trend jejich pěstování. Z evropských slivoní se pěstují hlavně odrůdy ´President´ a ´Agenská´, která je zde hlavní odrůdou pro sušení. Z asijských, které se pěstují i v subtropech, je například rozšířeno pěstování odrůdy ´Black Amber´. V oblastech mírného klimatu se používají kromě myrobalánu podnože Citation, Fort Valley, Marianna a Nemaguard. Sklizeň slivoní je od října do dubna.
Meruňky jsou opět nejvíce pěstovány ve Victorii a to přibližně ze dvou třetin z celkové produkce Jsou produkovány zejména pro australský trh jako stolní ovoce a dále pak pro sušení. Ve státě jižní Austrálie, kde se sklízí přibližně jedna čtvrtina australských meruněk, se většina realizuje v sušeném stavu. 60 % pěstitelů tam má meruňky na ploše od 1 do 10 ha. Hlavně na sušení se používají odrůdy meruněk ´Hunter´, ´Moorpark´, ´Story´ a zdejší ´Riverbrite´. Z dalších odrůd se pěstují ´Castelin´, ´Castlebrite´, ´Earlicot´, ´Early Divinity´, ´Glengarry´ a ´Katy´. Sklízejí se v měsících říjen až leden. Třešně se pěstují stejně jako ostatní peckoviny též ve všech územích Austrálie vyjma Severního teritoria. Třešně mají těžiště pěstování v Novém jižním Walesu a části Victorie. Velmi dynamicky rostou plochy třešní hlavně pro export na Tasmánii. Poptávka je značná i na místním trhu zejména v období vánoc, ale třešně se zde sklízí od října do února. Třešně se produkují téměř výhradně jen stolní a pouze 5–8 % sklizně se zpracovává (nejčastěji odrůda ´Napoleonova). Rozšířené odrůdy jsou ´Bing´, ´Black Douglas´, ´Burgsdorf´, ´Burlat´, ´Lambert´, ´Lapins´, ´Royal Eagle´, ´Stella´ a ´Van´. Odrůdový sortiment je poměrně bohatý, ale nové moderní výsadby jsou zakládány již jen z výkonných, dobře obchodovatelných tržních odrůd. Pro australské poměry má velký význam odrůda ´Stella´, protože má ve srovnání s jinými odrůdami třešní nároky na sumu zimních teplot pod 7,2 °C jen 600 až 650 hodin. Pěstováním třešní se zde zabývá na 500 sadařů. Existují i originální australské odrůdy jako například: ´Dame Nancy´, ´Dame Roma´, ´Sir Don´, ´Sir Douglas´, ´Sir Hans´ a ´Sir Tom´. Pro podnože se používá mahalebka a též podnož Mazzard. V produkci třešní se očekává značný růst pro jejich cenovou atraktivitu na asijských zimních trzích.
Pěstování višní je nevýznamné, je zastoupené hlavně odrůdou ´Morrela´. Přítomné je zde pěstování kříženců slivoní a meruněk – plumcotů.
Skořápkové ovoce
V Austrálii se v současnosti pěstuje devět druhů tohoto ovoce. Nejdůležitějším druhem je makademie. V případě této rostliny se jedná o první původní ovocný druh úspěšně převedený do kulturního pěstování. Pěstuje se zde v severní polovině východního pobřeží od roku 1880. Teprve od roku 1954 nabyl její význam po vypracování průmyslové technologie sběru a zpracování ořechů. Pěstování je situováno do Queenslandu, Nového jižního Walesu a malá množství produkuje také Západní Austrálie a Severní teritorium. Jejím pěstováním se zabývá na 850 výrobců. I přes rozvoj pěstování makadamie v jiných zemích světa zůstává Austrálie největším vývozcem těchto ořechů na světě.
Pěstování mandlí bylo započato po roce 1960. Pro jejich výsadby jsou tu velké plochy prvotřídních lokalit a plochy výsadeb se již 20 let rozrůstají. Téměř dvě třetiny se jich pěstují ve Victorii a skoro jedna třetina v Novém jižním Walesu a Jižní Austrálii. Podstatný význam má pěstování tří hlavních odrůd – ´Nonpareil´, ´Carmel´ a ´Price´. Sklizeň a zpracování je mechanizované.
Roste pěstování pistácií, které má centrum na jihu země v okolí řeky Murray a dále v Západní Austrálii. Produkují se zde kvalitou nadstandardní oříšky. Klíčová odrůda je ´Sirora´. Plochy výsadeb 25 pěstitelů již přesáhly 1000 ha. Dále se od roku 1960 pěstují ořechovce pro sklizeň pekanových ořechů, které jsou náročné na vláhu. Pěstují se tedy hlavně na východě Queenslandu a Nového jižního Walesu. Odvětví ovládá z 85 % firma Stahmann, která před 50 lety s jejich výrobou zde započala.
Text Bc. Jiří Kaplan
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2012
