Rod Pelargonium zahrnuje na 300 druhů, které rostou převážně v jižní Africe. Můžeme je jednoduše členit na vzpřímené (Pelargonium zonale) a převisle rostoucí druhy (Pelargonium peltatum).
Pelargonie nesnáší trvalé přemokření. I nenáročné rostliny jako jsou muškáty, trpí celou řadou chorob a škůdců.
Abiotické poruchy
Velmi časté bývá u pelargonií poškození listů korkovitostí. Její první příznaky se objevují na rubové straně listů, kde vznikají světlezelené až hnědé korkovité výrůstky. Výskyt podporuje vysoká vlhkost zeminy a vzduchu. Náchylnější ke korkovitosti jsou rostliny přehnojené dusíkem. Ochranná opatření spočívají ve snížení vzdušné vlhkosti a pěstování rostlin v širším sponu. Nebezpečný je také déle trvající nedostatek tepla (pod 10 °C), na který reaguje pelargonie žloutnutím listů. Barevné změny listů mohou signalizovat zpravidla nedostatek živin. Zda tomu tak je, je třeba nechat provést rozbor zeminy na obsah živin a podle výsledku analýzy zajistit odpovídající hnojení.
Virové choroby
Na pelargoniích bylo doposud nalezeno a popsáno více než deset virů. K nejvýznamnějším patří níže popsané virové choroby. Příznakem virového onemocnění jsou nejčastěji změny zbarvení listů a květů. U rostlin napadených virem žluté skvrnitosti pelargonie (Pelargonium leaf curl virus, PLCV) vznikají na nejmladších listech chlorotické hvězdičkovité skvrny, které mohou později nekrotizovat. Nekrotizované pletivo vypadává. Napadené listy jsou dírkované, vyduté a zkadeřené, čímž připomínají poškození živočišnými škůdci. Růst rostlin je zastaven, internodia bývají zkrácena. Květy jsou drobné, deformované, později různobarevné. Symptomy se objevují pouze v zimě a brzy na jaře, kdy je chladněji. Virus se přenáší řízky a mechanicky šťávou.
Prstencovou skvrnitost pelargonií (Pelargonium ringspot virus, PRSV) mohou způsobit viry: prstencové skvrnitosti tabáku (Tobacco ringspot virus, TRSV), prstencové skvrnitosti rajčete (Tomato ringspot virus, ToRSV) nebo černé prstencové skvrnitosti rajčete (Tomato black ring virus, TBRV). Vizuálním projevem PRSV jsou žlutozelené skvrny nebo prstence na starších listech od podzimu do jara. Přenos je háďátky rodu Xiphinema a Longidorus nebo semenem a ToRSV také pylem. Chlorotické skvrny a prstence na nejmladších listech se objevují po napadení virem bronzovitosti rajčete (Tomato spotted wilt virus, TSWV). Následkem silné infekce listy předčasně žloutnou a odumírají, růst je zpomalen. Se stoupající teplotou dochází ke zvýraznění příznaků infekce. Virus šíří třásněnka západní (Frankliniella occidentalis). Napadení virem strakatosti květů pelargonie (Pelargonium flower break virus, PFBV) se projevuje chlorotickou skvrnitostí mladých listů a krněním. Květy jsou drobné, deformované a špatně vybarvené nebo různobarevné. Příznaky napadení jsou nejvýraznější na jaře nebo v létě. Přenos je mechanicky šťávou nemocných rostlin a třásněnkou západní.
Vizuálním projevem viru čárkové skvrnitosti pelargonií (Pelargonium line pattern virus, PLPV) jsou žlutozelené skvrnky na žilkách a čárkovité vzory podél žilek. Virus se často objevuje v bezpříznakové formě. Přenašeč je neznámý. Polyfágní virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus, CMV) charakterizují symptomy, které jsou dobře viditelné v předjaří jako bílé až žlutobílé skvrny na listech. Se stoupající teplotou a během léta tvorba symptomů ustává. Infikované rostliny rostou pomalu. Přenos je mechanicky šťávou a mšicemi. Základem ochrany proti virovým chorobám na pelargoniích jsou zdravé matečnice a systematické odstraňování a ničení infikovaných rostlin. Důležitý je také soustavný boj proti přenašečům viróz.
Choroby pelargonie
Rostliny pelargonií často poškozuje bakteriální listová skvrnitost a stonková hniloba (Xanthomonas hortorum pv. pelargonii). Choroba se projevuje drobnými okrouhlými až nepravidelnými tmavě zelenými skvrnami. Skvrny jsou propadlé, postupně se zvětšují a hnědnou. Napadené listy částečně nebo zcela odumírají. Druhým symptomem jsou černé vodnaté skvrny na stoncích. Napadené stonky vadnou a postupně odumírají. Pelargonie napadá také nebezpečná karanténní bakterie Ralstonia solanacearum. Patogen napadá listy, na kterých se objevují žluté skvrny ve tvaru písmene V. Celé listy postupně žloutnou a vadnou. Uvadlé listy zůstávají viset na stonku. Infikovaný stonek má tmavě zbarvené svazky cévní a na rozhraní vzduch/substrát je zčernalý. Nemocné rostliny odumírají. Ochrana proti bakteriózám spočívá v prevenci tj. matečnice zakládat jen ze zdravých, na bakteriózy testovaných rostlin. Infikované rostliny je třeba odstranit a zlikvidovat. Šíření bakterióz zmírní nasazení měďnatých přípravků. Po odstranění infikovaných rostlin kulturu ošetříme 0,2% přípravek Kuprikol 50 nebo Cuprocaffaro. Ošetřujeme dvakrát až třikrát v intervalu sedmi dnů.
Nebezpečnou chorobou řízků a zakořeněných rostlin pelargonií je pythiová kořenová hniloba muškátu (Pythium ultimum, P. splendens). Infekce se projevuje černáním báze stonku a hnilobou kořenů. Na stoncích se mohou objevit černohnědé skvrny. Infikované řízky nebo mladé sazenice odumírají. Napadení omezí odebírání řízků ze zdravých matečnic. Nemocné řízky je třeba průběžně odstraňovat. Zbylé, zdravé rostliny ošetříme zálivkou O, 05% přípravkem Polyversum (4 l/vody/m²) nebo 0,25% přípravkem Proplant (2 - 4 l/vody/m²). Kromě pythiové kořenové hniloby mohou řízky podlehnout napadení houbou Sclerotinia sclerotiorum. Příznakem onemocnění je hnědá bazální hniloba řízků, která vede k odumírání rostlin.
Text Ing. Antonín Köhler,
Foto Ing. Svatopluk Rychlý,
Státní rostlinolékařská správa, Opava
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2012
